Nefermaat
Princ Nefermaat byl nejstarším synem faraona Snofrua, jeho vezírem a pravděpodobně měl na starost výstavbu pyramid svého otce. Faraonem se zřejmě nestal, protože zemřel dřív než jeho otec, nebo protože byl synem faraonovy vedlejší manželky. Patrně z tohoto důvodu se stal zakladatelem vedlejší linie královského rodu, protože po Snofruovi nastoupil na trůn Nefermaatův mladší bratr Chufu, zakladatel hlavní královské linie. Syn Nefermaata a jeho ženy Atet, Hemiunu byl vezírem svého strýce Chufua. Je také možné, že byl Nefermaat synem Huneje, pak by Chufu byl bratrancem Hemiunu.
| Nefermaat v hieroglyfickém zápisu | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
| Nefermaat | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. tisíciletí př. n. l. starověký Egypt |
| Místo pohřbení | Nefermaatova mastaba |
| Povolání | architekt a státní úředník |
| Choť | Atet |
| Děti | Hemiunu a mnoho dalších dětí |
| Rodiče | Snofru |
| Příbuzní | Henutsen, Hetepheres, Nefertkau I., Chufu, Anchhaf, Rahotep, Ranefer a Kanefer (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrobka
Byl pohřben v mastabě M16 v Médúmu. V Médúmské kapli princezny Atet na zachovalé části reliéfu s malovanou omítkou (známého jako Médúmské husy) můžeme vidět další dva (respektive tři) její syny: Serefkaa a Vehemkaa, jak loví do sítí výše zmiňované husy. Pod nimi je ještě další menší chlapec (další Atetin syn?), který si hraje s opičkou.
Zmíněná scéna Médúmských hus se skládá celkem z 6 hus, 3 hledící vlevo a 3 vpravo. Jsou zde celkem 3 druhy: dvě husy velké, dvě husy běločelé a dvě bernešky rudokrké. Číslo 3 zde má symbolický význam, jelikož ve starověkém Egyptě symbolizovala plurál (2 byla pro duál), a tedy má pravděpodobně označovat, že se tam nacházelo mnoho hus. Tento výjev je považován za mistrovské dílo.
Celá scéna
Levá část s jednou husou velkou a dvěma husami běločelými
Pravá část se dvěma berneškami rudokrkými a jednou husou velkou
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nefermaat na Wikimedia Commons
- Ian Shaw: Dějiny starověkého Egypta, BB art, 2003, ISBN 80-7257-975-4, s. 111
- Joyce Tyldesley: Kronika egyptských královen, Mladá fronta, ISBN 978-80-204-1642-1, s. 41
- Barbara Wattersonová: Egypťané, Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-774-1, s. 67 a 92