Smraďoch

Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace; Smraďoch
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Smraďoch
Základní informace
Vyhlášení	1. listopadu 1968[1]
Nadm. výška	780[1] m n. m.
Rozloha	11,14 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko
Okres	Cheb
Umístění	Mariánské Lázně
Souřadnice	50°0′48″ s. š., 12°43′9″ v. d.
	Smraďoch
Další informace
Kód	402
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní rezervace Smraďoch se nachází v katastrálním území Mariánské Lázně v okrese Cheb, asi 4 km severně od Mariánských Lázní.

Rezervace byla vyhlášena roku 1968 pro ochranu lesního rašeliniště, které je výjimečné svou polohou – leží v oblasti tektonického zlomu, dochází zde proto k výronům oxidu uhličitého a sulfanu (sirovodíku). Péčí o území je pověřena Správa CHKO Slavkovský les.

Přírodní poměry

Horninové podloží území tvoří amfibolity, částečně i chloritické břidlice mariánskolázeňského metabazitového komplexu v blízkosti okraje serpentinitového masivu Vlčího hřbetu.[4]

rosnatka a tučnice v PR Smaraďoch

Po zlomových liniích ve skalním masivu zde na povrch pronikají minerální vody a plyny, jako dozvuky třetihorní a místy ještě čtvrtohorní sopečné činnosti.[5] Tak vznikají drobné „bahenní sopky“, tzv. mofety, a jezírka, z nichž vycházejí plyny. Plyny tvoří oxid uhličitý a v malé koncentraci sirovodík (sulfan). Zatímco převládající oxid uhličitý je juvenilní, což znamená, že pochází z nitra země, sirovodík vzniká působením sirných bakterií v redukčním prostředí rašeliniště blízko povrchu. I když jeho koncentrace je velice nízká, jeho charakteristický zápach je cítit na velkou vzdálenost. Od silného zápachu sirovodíku pochází i jméno Smraďoch.[6]

Kromě unikátní řasové flóry roste v tomto zvláštním biotopu řada vzácných a chráněných rostlin. Mezi ně patří například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), šicha černá (Empetrum nigrum), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum).[4] [6]

Území zpřístupňuje krátká, bezbariérová naučná stezka Smraďoch, po povalovém chodníku i malé rašeliniště s mofetami. Informace o vzniku mofet a původu minerálních vod jsou na instalovaném informačním panelu

Mofety v březnu 2014

Reference

PR Smraďoch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. (česky)
Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 535.
MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 114.
ŘEPA, Pavel. Plán péče o přírodní rezervaci Smraďoch na období 2008-2017. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2006. S. 3–10.

Související články

Soos

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Smraďoch na Wikimedia Commons
Informace na AOPK ČR

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[aop-1] PR Smraďoch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. (česky)

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-2] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-3] Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]

[Chráněná_území_ČR-4] ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 535.

[Geology-5] MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 114.

[plán-6] ŘEPA, Pavel. Plán péče o přírodní rezervaci Smraďoch na období 2008-2017. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2006. S. 3–10.