Hydrofobie

Hydrofobní neboli vody se bojící nebo vodu nesnášející jsou molekuly nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha nepolárních vazeb v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné vodíkové můstky. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například uhlovodíky.

Kapka rosy na hydrofobním listu

Opakem hydrofobních molekul jsou hydrofilní. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají amfipatické a jejich shlukování dává vznik takzvaným micelám. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých fosfolipidových membrán buněk.

Adheze ledu může být také snížena vhodnou úpravou povrchu.[1]

Reference
  1. Spray-on coating could ice-proof airplanes, power lines, windshields. phys.org [online]. 2016-03-11 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • Alberts B., Bray D., Johnson A., Lewis J. a kolektiv. Základy buněčné biologie. Espero Publishing, 1998. ISBN 80-902906-2-0
  • Chrobáková E., Křehla L., Lavičková M., Pflegerová E. Slovník cizích slov. Levné knihy, 2010. ISBN 978-80-7309-347-1

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.