Sluneční a měsíční písmena
V arabštině a maltštině jsou souhlásky rozdělené do dvou skupin – slunčení písmena (حروف شمسية [hurúf šamsijja]) a měsíční písmena (حروف قمرية [hurúf qamarijja]), které určují zda dochází či nikoliv k asimilaci písmene l (ﻝ lám) v určitém členu al- (الـ).
Pojmenování těchto písmen vychází z překladu slov slunce (aš-šams) a měsíc (al-kamar). Slunce se vyslovuje aš-šams nikoliv al-šams jak se může zdát z transliterace arabského písma. V opozici stojí měsíc al-qamar, kde si člen určitý tvar zachovává.
Pravidlo
U slunečních písmen se písmeno "l" v určítém členu "al-" asimiluje v počáteční souhlásku podstatného jména před nímž stojí. Vzniká tak zdvojená souhláska. Například řeka Nil se v arabštině vyslovuje an-Nil, nikoliv al-Nil.
U měsíčních písmen k asimilaci nedochází a určitý člen "al-" si tvar zachovává.
| sluneční písmena |
ﺕ | ﺙ | ﺩ | ﺫ | ﺭ | ﺯ | ﺱ | ﺵ | ﺹ | ﺽ | ﻁ | ﻅ | ﻝ | ﻥ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| tá | thá | dál | dhál | rá | zaj | sín | šín | sád | dád | tá | zá | lám | nún | |
| t | t | d | d | r | z | s | š | s | d | t | z | l | n | |
| měsíční písmena |
ء | ﺏ | ﺝ | ﺡ | ﺥ | ﻉ | ﻍ | ﻑ | ﻕ | ﻙ | ﻡ | ﻭ | ﻱ | ه |
| ʼ | bá | džím | há | chá | ʻajn | ghajn | fá | qáf | káf | mím | wáw | já | há | |
| ʼ | b | dž | h | ch | ʻ | g | f | q | k | m | ú | í, j | h | |
U přepisu arabských názvů do angličtiny se uvadí u všech názvů a jmen určitý člen "al-" v původním tvaru. Čeština však přepisuje arabské názvy foneticky, proto je při přepisu nutné sluneční a měsíční písmena rozlišovat.
Výjimkou je písmeno džím (ﺝ), které se v různých částech arabského světa vyslovuje jinak. Proto u tohoto písmene nemusí pravidlo slunčeních a měsíčních písmen v některých částech arabského světa (např. Egypt) platit.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sun and moon letters na anglické Wikipedii.