Sloup Nejsvětější Trojice (Kynšperk nad Ohří)

Jedinou informací o tom, že trojiční sloup vznikl v roce 1700, je nápis na památce a dataceve tvaru MDCC. Památka je votum měšťanů Kynšperka nad Ohří za ušetření města morových ran. V archivních pramenech je v roce 1884 sochařské dílo popisováno velmi stručně, jakožto sloup obklopený sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Judy Tadeáše. Bližší popis je až z roku 1931, kdy Státní památkový úřad sděluje městu, že sloup je ve velmi špatném stavu a pískovec silně zvětralý. Silně jsou rovněž ohroženy obě po straně stojící sochy. Kynšperský městský úřad nereagoval a proto v roce 1932 následoval další dopis. Ve své odpovědi reagovala městská rada tím, že u jedné sochy je potřeba znova osadit hlavu světce, ale na důkladné restaurování chybí finanční prostředky. K celkové opravě sloupu proto nedošlo. K opravě se přistoupilo až v roce 1937, ovšem bližší informace chybí. Po druhé světové válce se stav památky nadále zhoršoval a v březnu 1959 oznámil okresní konzervátor Okresnímu národnímu výboru v Sokolově, že jedna socha již chybí a jedna je poškozená. K restaurování však nedošlo a během let se ztratila i druhá socha. Teprve v letech 1988–1990 byla rozebrána a opravena balustráda. Poslední restaurování proběhlo v listopadu 2000. V roce 2001 byla sousoší Nejsvětější Trojice doplněna svatozář podle dobových fotografií.[2]

Při kontrole stavu restaurování bylo dne 11. června 2003 konstatováno, že povrch kamene byl ve všech částech sloupu očištěn, vytmelen a konzervován. Kovové svorníky na stupních nejsou uvolněné a jsou téměř bez koroze. Vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice je v dobrém stavu, paprsky svatozáře na vrcholu byly zhotoveny z profilového měděného plechu a povrchově pozlacené plátkovým zlatem.[2]

Autorem celého sochařské díla byl chebský sochař Vilém Felsner (Wilhelm Felsner). Sloup stojí v zadlážděné ploše horní části náměstí Míru. Na několikastupňové podestě čtvercového půdorysu stojí na hranolovém soklu dřík sloupu Nejsvětější Trojice. Na soklu je uveden německý nápis – v překladu do češtiny „Ke cti Nejsvětější Trojice byl tento sloup vztyčen roku 1700“. Pod nápisem je reliéf trnové koruny, na zadní straně je dekorativní figurální reliéf, boky zdobí akantová rozvilina.[3]

Sloup je ohrazen balustrádou a na soklech zábradlí stály sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Judy Tadeáše. Na vrcholu samotného korintského sloupu se nachází oboustranné sousoší Nejsvětější Trojice, ztvárněné v kompozici tzv. Trůnu milosti (Gnadenstuhl). Jedná se o ikonografický typ, kdy Bůh Otec ukrývá pod svým pláštěm Syna.[4]

Sokl, dřík sloupu a sochy byly vytvořeny z jemnozrnného až středně zrnitého pískovce. Balustráda s kuželkami je z šedookrové žuly, místy zbarvené do světle hnědé. Schody jsou kombinací pískovce a žuly.[2]