Slavutyč

Slavutyč (ukrajinsky Славутич) je město, ležící na severu Ukrajiny, nedaleko řeky Dněpru.

Slavutyč
Славутич
Centrum města a čtvrť rodinných domků

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice51°31′25″ s. š., 30°45′25″ v. d.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajina Ukrajina
OblastKyjevská
Slavutyč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha20,82 km²
Počet obyvatel24 936 (2019)
Hustota zalidnění1 197,7 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci 63,3 %; Rusové 30,0 %; Bělorusové 4,1 %; oastatní 2,6 %
Správa
StarostaJurij Fomichov
Vznik1986
Oficiální webwww.e-slavutich.gov.ua
Adresa obecního úřaduЦентральна площа 7
07100 м. Славутич
Telefonní předvolba4479
PSČ07100-07199
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Slavutyč se rozkládá na levém břehu řeky, 40 km od Černihiva a 200 km severovýchodním směrem od Kyjeva. Přestože geograficky by mělo město spadat do Černihivské oblasti, spadá pod oblast Kyjevskou a je tudíž její exklávou.

Historie

Železniční trať ze Slavutyče do zakázané zóny zamořené radioaktivitou

Město bylo postaveno krátce poté, co došlo k Černobylské havárii, (mezi lety 1986 a 1988), kdy muselo být evakuováno město Pripjať, nacházející se nyní v zakázané zóně zamořené radioaktivitou. Jeho obyvatelé tak osídlili nové domy právě zde. V roce 2005 měl Slavutyč 25 000 obyvatel. Zhruba stejný počet obyvatel měl i v roce 2011. Ve městě byl průměrný plat téměř dvojnásobný proti státnímu průměru a průměrný věk 32 let, což bylo dáno zejména velkým počtem dětí.[1]

Brzy po výstavbě města se zde usadili římskokatoličtí misionáři obláti P. Marie, redemptoristé a kněží řeckokatolické církve. 15. května 2018 vysvětil patriarcha Svyatoslav Ševčuk nový pravoslavný chrám.

Infrastruktura

Plánek města
Památník likvidátorů černobylské havárie

Od začátku byl Slavutyč plánován jako „město 21. století" s jednotným urbanistickým konceptem. Zaujímá 500 hektarů plochy náměstí a zeleně a zastavěné plochy mají jen 253 hektarů. Oproti ostatním městům Ukrajiny je zde moderní architektura různého architektonického pojetí, protože projekty dodali architekti osmi (tehdy sovětských svazových) republikː Litvy, Lotyšska, Estonska, Gruzie, Ázerbajdžánu, Arménie, Ukrajiny a Ruska. Proto je město rozděleno do 8 čtvrtí.

Centrum z obytných výškových staveb poskytuje občanům 80 % bydlení, obklopují je čtvrti z rodinných domků se zahrádkami pro 20 % obyvatel. Ve městě je kromě radnice a dalších úředních budov také moderní nemocnice s klinikou, moderní nákupní centrum Dněpr, dva chrámy, sportovní zařízení, centrum pro mládež, internetová kavárna, hotel, a Městské muzeum.

Pamětihodnosti

Na Centrálním náměstí stojí

  • pomník se sochou bílého anděla vítězství
  • obelisk s památníkem likvidátorů havárie černobylské elektrárny.

Ruská invaze 2022

Během obsazení a zničení Černihiva ve dnech 22.-26. března 2022 se ruská armáda pokusila dobýt také Slavutyč. Po leteckém útoku obsadila nemocnici a zajala starostu Jurije Fomichova[2] Po masových protestech obyvatel Slavutyče se odtud částečně stáhla.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slavutych na anglické Wikipedii.

  1. TŘEČEK, Čeněk. Město vyrostlo díky Černobylu, platy jsou v něm dvakrát vyšší než jinde. iDNES.cz [online]. 2011-4-23 [cit. 2011-4-23]. Dostupné online.
  2. Interfax.com ze 26.3.2022
  3. Zpravodajství irozhlasu z 26.3.2022

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.