Skořetín

Skořetín je často uváděn také jako Škvořetín,[2] Skvořetín nebo Škořetín. [3] Německý název usedlosti je Skorzetin[4] či Skworzetin. Pojmenování této usedlosti je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Skořata.[5] To může pocházet ze staročeského výrazu pro špačka skořec. Původní slovanský název pro špačka je patrně skorec či skvorec, který se dodnes používá v některých slovanských jazycích.[6]

Skořetín se nachází na polní (a dále lesní) cestě z Chotěboře do Rozsochatce, podél železniční trati. Vzdálenost ze Skořetína do Chotěboře je přibližně 2 km a do Rozsochatce 3,5 km. Tato cesta, jež původně spojovala Rozsochatec s Chotěboří, se nazývá "mlynářská".[7][8] Prochází tudy také žlutě značená, 18,05 km dlouhá turistická stezka "Úpatím železných hor", která vede z Chotěboře, přes Skořetín, Rozsochatec, zříceninu hradu Ronovec a Břevnici až do Havlíčkova Brodu.[1]

Poblíž Skořetína také protéká Břevnický potok, rozkládají se zde lesy a zemědělsky využívaná půda.

První zmínka o Skořetínu pochází z roku 1351.[9] Skořetín patřil, spolu se sídly, jako je Dolní Krupá, Horní Krupá, Rozsochatec, Čachotín, Kojetín, Kyjov, Knyk a dalšími, do panství hradu Ronovec.[10] Jednalo se o rozsáhlou vesnici a sídlo rodiny Vladyckých. Další zmínky o Skořetínu pocházejí například z roku 1385, kdy je jmenován Jan řečený Střela a Přibek ze Skvořetína, či 1488, kdy Jiří Slavíkovec ze Slavíkova žádal po králi odúmrť na Skvořetíně.[11]

Na začátku 17. století patřila tvrz a vesnice Rozsochatec, a sním i Skořetín, Čachotín, Kyjov, Břevnice a další, Albrechtovi Bechyňovi z Lažan. Tento majetek byl ale roku 1626 pro jeho účast ve stavovském povstání změněn na manství. Jeho syn Bohuslav jej z manství v roce 1651 získal zpět a Rozsochatec, včetně Skořetína, byl nadále majetkem rodu Bechyňů z Lažan. V této době se na Skořetíně udává 33 popisných čísel.[11]

Vesnice na Skořetíně postupně zanikla a zůstal zde poplužní dvůr. Podle čachotínské farní kroniky měl v roce 1845 dvůr Skořetín 1 dům a 13 obyvatel.[12] V roce 1892 prodal Emanuel Adolf Bechyně rozsochatecké panství JUDr. Ottovi Metallovi. Na jeho popud se uskutečnila rekonstrukce celého panství, v rámci které byl přestavěn i dvůr Skořetín.[13]

V současné době se zde nachází bývalé panské domky s evidenčními čísly 1 (bývalé čp. 28), 2 (bývalé čp. 43) a 3 (bývalé čp. 44) a bývalý strážní domek železnic s evidenčním číslem 4 (bývalé čp. 50). Ty jsou dnes využívány k rekreačním účelům.