Skepter

V prvním čísle napsal Cornelis de Jager, předseda nadace Stichting Skepsis, že časopis „může plnit užitečnou úlohu při vysvětlování mnoha podivných věcí, a tím i při objasňování nedorozumění mnoha lidí. Informovat, doufejme, širokou veřejnost je prvním a nejdůležitějším úkolem našeho časopisu.“[1]

Logo v letech 1988 až 2014

Od roku 1988 do roku 2002 byl šéfredaktorem Marcel Hulspas, poté časopis převzal Rob Nanninga a Skepter začal vycházet barevně.

Z důvodu úspory nákladů, zvýšení dostupnosti a usnadnění výroby a distribuce se Skepter od roku 2007 stále více soustředí na internet,[2] frekvence vydávání Skepteru byla snížena na polovinu ze čtvrtletní na pololetní. Na druhou stranu obsah jednotlivých čísel vzrostl z 20 stran v roce 1988 na 48 v roce 2014. Za šéfredaktora Nanninga (2002-2014) se počet předplatitelů zvýšil z přibližně 1 500 na 2 200,[3] a počet odběratelů z 1 500 na 2 500.

Po Nanningově smrti v květnu 2014 ho v prosinci vystřídal na pozici šéfredaktora vědecký novinář Hans van Maanen[4], který změnil grafickou úpravu.[5]
Od roku 2016 vychází časopis opět čtyřikrát ročně.
Od září 2017 tvoří redakční radu šéfredaktor Hans van Maanen a redaktoři Pepijn van Erp a spolupracovník CSI Jan Willem Nienhuys.[6] Placený náklad přesahuje 2300 výtisků, celkový náklad je 2900 výtisků.

Časopis skeptickým pohledem popisuje neobvyklé nebo kontroverzní teorie a metody, jako je alternativní medicína, magie a paranormální jevy. Příkladem jsou lékařská tvrzení v reflexologii nohou, konspirační teorie o 11. září, slapové síly, humbuk kolem populární knihy Tajemství (2006), padělané doktoráty z neexistujících univerzit, iridologie, Bachova květová terapie, ájurvéda, AquaDetox, magnetoterapie, aplikovaná kineziologie, biorezonance, akupunktura a reiki. Pozornost je věnována také jasnovidectví, parapsychologii, aurám a virgulím, ale také egyptským pyramidám, mimozemšťanům a UFO.