Aplikovaná kineziologie

Ve své teorii zastánci aplikované kineziologie uvádějí, že test lze provést ve stoje, v poloze vsedě i vleže na nejrůznějších svalech, ale v praxi se používá jen cca pět testů, z nichž nejběžnější je tzv. „delta“ test, který posuzuje sílu ramenního, deltového svalu. Léčitel, „facilitátor“, přitlačuje upaženou paži pacienta dolů.[13][15] Nejedná se o test síly, ale spíše o subjektivní hodnocení napětí ve svalu a plynulosti odezvy, které je bráno jako ukazatel rozdílu v odezvě vřetenovitých buněk během kontrakce. Tyto rozdíly ve svalové odezvě údajně svědčí o různých poruchách, stresech a nerovnováhách v těle.[16]

Nutriční testování údajně užívá zkoumání reakce různých svalů pacienta na různé chemické látky. Chuťová a čichová stimulace údajně mění výsledek manuálního svalového testu, přičemž dříve slabé svaly jsou posíleny aplikací správného nutričního doplňku a dříve silné svaly jsou oslabeny vystavením škodlivým nebo nerovnovážným látkám či alergenům.[13][16][17] Klient drží v ruce vzorek potravy, alergenu nebo medikamentu v ampulce. Postupně se zkoušejí různé vzorky a ten správný se určí tím, že paže poklesne. Stimulace k testování reakce svalů na určitou chemickou látku se provádí také někdy kontaktně nebo z bezprostřední blízkosti (pacient drží lahvičku s tabletami, nebo si vzorek vloží pod jazyk), ačkoli ICAK takové testování odsuzuje.[18]

Orgánové choroby se diagnostikují tak, že si pacient přiloží ruku, která není testována, na kůži nad oblast, u níž je podezření, že potřebuje terapeutickou pozornost. Kontakt špičkou prstu může údajně vést ke změně svalové reakce ze silné na slabou nebo naopak, a kdy je tedy indikován terapeutický zásah. Pokud dotýkaná oblast není spojena s potřebou takového zásahu, svalová odpověď se nedostaví.[19]
Léčitelé se ale varují vyslovit konkrétní diagnózu. Mluví o funkční poruše orgánu, psychosomatické poruše, poruše napětí svalů, blokádách energie, o stresorech.^[zdroj?]

Postupem doby se v AK specializovaly další formy, jako např. metoda One Brain. Tato metoda má pomoci při řešení jakéhokoliv fyzického či psychického problému, který vznikl v důsledku negativního emocionálního zážitku. Cílem metody One Brain má být integrace pravé a levé mozkové hemisféry. Pokud tyto nepracují v souladu obě mozkové hemisféry, údajně dochází k brzké únavě, špatné koordinaci pohybů, špatnému nebo žádnému vnímání, neschopnosti se učit, neadekvátním reakcím na situaci, atd. Obnovením energetického toku mezi hemisférami odstraněním stresu, který je zablokoval, má dojít okamžitě, nebo během několika následujících dnů k nápravě a mozek má začít pracovat celistvě. Toho má dosáhnout pomocí MMT.[20]

American Academy of Allergy, Asthma and Immunology a National Institute of Allergy and Infectious Diseases nedoporučují, aby se aplikovaná kineziologie používala při diagnostice alergií. Podobně se vyjádřila i European Academy of Allergology and Clinical Immunology,[29][30][31] National Institute for Clinical Excellence ve Velké Británii, Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy[32] a Allergy Society of South Africa.[33] World Allergy Organization nemá oficiální stanovisko k aplikované kineziologii, ale ve vzdělávacích materiálech svého programu Global Resources In Allergy uvádí aplikovanou kineziologii jako neověřený test a označuje ji za zbytečnou[34]. V roce 1998 malá pilotní studie publikovaná v časopise International Journal of Neuroscience prokázala korelaci mezi testováním svalů pomocí aplikované kineziologie a hladinou imunoglobulinů v séru u potravinových alergií. U 19 z 21 (90,5 %) podezření na potravinovou alergii diagnostikovaných pomocí aplikované kineziologie byla potvrzena sérovými imunoglobulinovými testy.[35] Následný přehled publikovaný v roce 2005 v Current Opinion of Allergy and Clinical Immunology dospěl k závěru, že aplikovaná kineziologie nemá pro diagnózu žádný prokázaný základ.[36]

Podle Americké chiropraktické asociace byla v roce 2003 aplikovaná kineziologie desátou nejčastěji používanou chiropraktickou technikou ve Spojených státech, přičemž tuto metodu používalo 37,6 % chiropraktiků a léčilo se jí 12,9 % pacientů[9]: Jedná se o přístup k chiropraktické léčbě, při kterém lze kombinovat několik specifických postupů. Mohou být použity diverzifikované/manipulační seřizovací techniky s nutričními intervencemi spolu s lehkou masáží různých bodů označovaných jako neurolymfatické a neurovaskulární body. Klinické rozhodování je často založeno na testování a hodnocení síly svalů.[8]

Podle dopisu DKF (Dansk Kiropraktor Forening - Dánská chiropraktická asociace) z 26. března 1998, který byl vydán na základě stížností veřejnosti na pacienty, kteří dostávají homeopatickou péči a/nebo AK místo standardní (DKF definované) chiropraktické péče, DKF rozhodla, že aplikovaná kineziologie není formou chiropraktické péče a nesmí být jako taková prezentována veřejnosti. AK a homeopatii mohou chiropraktici i nadále praktikovat, pokud bude uvedeno, že se jedná o alternativní a doplňkovou péči k chiropraktické péči a že se neprovádí v chiropraktické ordinaci. Chiropraktici nesmí vyvozovat ani naznačovat, že dánská chiropraktická profese schvaluje AK jako legitimní nebo účinnou, ani nesmí používat slovo/název chiropraktický/chiropraktik nebo je spojovat s praktikováním AK[37].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Applied kinesiology na anglické Wikipedii.

• Alternativní medicína
• Efekt experimentátora
• Pseudověda

• International College of Applied Kinesiology U.S.A.
• International College of Applied Kinesiology UK