Sjón
Sjón,[pozn. 1] vlastním jménem Sigurjón Birgir Sigurðsson (* 27. srpna 1962 Reykjavík) je současný islandský spisovatel. Těžiště jeho díla spočívá v románech, při jejichž tvorbě se často nechává inspirovat starými islandskými ságami. Kromě prózy se věnuje i poezii a dramatické tvorbě; je jedním z nejpřekládanějších islandských autorů a jeho díla byla přeložena do přibližně třiceti jazyků.[2]
Sjón | |
---|---|
Narození | 27. srpna 1962 (59 let) Reykjavík |
Povolání | spisovatel, básník, scenárista, dramatik, hudební skladatel, textař, hudebník a autor dětské literatury |
Významná díla | Skugga Baldur Rökkurbýsnir |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
Literárně debutoval ve svých patnácti letech sbírkou poezie Sýnir (1978).[2] V téže době spoluzakládal reykjavické umělecké sdružení Medúsa, jež bylo inspirováno některými avantgardními uměleckými směry, zejména surrealismem a dadaismem;[3] podle vlastních slov byl inspirován kromě jiného i českým poetismem a poezií Vítězslava Nezvala.[1][3]
V 70. a 80. letech napsal několik básnických sbírek, koncem osmdesátých let publikoval svůj první román Stálnótt (1987). V 90. letech se věnoval zejména próze, po roce 2000 začal psát i divadelní hry. Průlomem v jeho tvorbě byl román Syn stínu (2003), za který v roce 2005 získal Literární cenu Severské rady; kniha byla přeložena do mnoha jazyků a kromě toho nominována na několik dalších literárních cen.[2] Dalším románem, jenž vzbudil širší pozornost a byl také přeložen do češtiny, je Měsíční kámen: Příběh chlapce, který nikdy nebyl (2013).
Od počátku 80. let spolupracuje s místními hudebními umělci. V roce 1987 byl pod jménem „Johnny Triumph“ hostujícím vokalistou na dvanáctipalcovém singlu skupiny The Sugarcubes Luftgitar. Pravidelně spolupracuje s islandskou zpěvačkou Björk;[1] v roce 2000 byl nominován na Oscara a Zlatý glóbus za text písně I've Seen It All z filmu Tanec v temnotách (2000).[2] V současnosti působí pod islandským labelem Smekkleysa.
Podle vlastních slov k jeho inspiracím patří i někteří další čeští autoři, například Bohumil Hrabal.[3] V roce 2016 opakovaně navštívil Českou republiku; poprvé u příležitosti dramatizace knihy Syn stínu divadlem Studio Hrdinů, později byl jedním ze severských hostů na pražském veletrhu Svět knihy.[4]
Je předsedou islandského PEN klubu.[2] Žije v Reykjavíku, je ženatý a má dvě děti.[2]
Tvorba (výběr)
Próza
- 1987 – Stálnótt
- 1989 – Engill, pípuhattur og jarðarber
- 1994 – Augu þín sáu mig
- 1995 – Sagan af húfunni fínu
- 2000 – Númi og höfuðin sjö
- 2001 – Með titrandi tár
- 2002 – Sagan af furðufugli
- 2003 – Skugga-Baldur – román (česky: Syn stínu, Argo 2008)
- 2005 – Argóarflísin – román (česky: Múza z lodi Argó: báje o Iásonovi a Kaineovi, Dybbuk 2016)
- 2008 – Rökkurbýsnir
- 2013 – Mánasteinn – drengurinn sem aldrei var til – román (česky: Měsíční kámen: Příběh chlapce, který nikdy nebyl, Dybbuk 2015)
- 2016 – CoDex 1962
Poezie
- 1978 – Sýnir
- 1982 – Reiðhjól blinda mannsins
- 1983 – Sjónhverfingabókin
- 1986 – Leikfangakastalar
- 1991 – Ég man ekki eitthvað um skýin
Odkazy
Poznámky
- Umělecké jméno „Sjón“ je zkráceninou spisovatelova křestního jména Sigurjón a v českém překladu znamená „Zrak“.[1]
Reference
- GREČNEROVÁ, Barbora. Sjón. iLiteratura.cz [online]. 2016-05-11 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.
- Bio [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17. (anglicky)
- BŘEZINOVÁ, Helena. Punk mě přivedl k dada a surrealismu. A2. Roč. 2006, čís. 18. Dostupné online [cit. 2016-09-07]. ISSN 1803-6635.
- GREČNEROVÁ, Barbora. Sjón. iLiteratura.cz [online]. 2016-05-14 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sjón
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjón na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální stránky
- Rozhovor na portálu iLiteratura.cz
- rozhovory v kulturním periodiku A2: z roku 2006, z roku 2016
- reportáž ze Světa knihy, článek o CoDexu 1962, o inscenaci Skugga Baldur na serveru Lidovky.cz.