Sirin
Sirin (rusky Сирин, z řeckého Σειρῆνες - Seirénes) je ruský výraz pro bájného tvora, nazývaného česky Siréna, s hlavou a hrudí ženy a tělem ptáka (obvykle sovy). V ruském prostředí existují první vyobrazení z 10. století.
Sirin (rusky Сирин) | |
---|---|
Informace o postavě | |
Přezdívka | Сирин |
Rasa | mytická postava |
Pohlaví | žena (pták) |
Dovednost | omamný zpěv |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
Tato stvoření mají původ v řeckých bájích o sirénách. Podle legend žila Sirin poblíž Edene nebo v okolí řeky Eufrat.
Sirin zpívala překrásné písně svatým a dokázala předpovídat budoucnost. Pro smrtelníky však byla nebezpečná – mnoho mužů, kteří slyšeli její zpěv, se ji vydalo následovat a nakonec zemřelo. Před zpěvem Sirin se lidé pokoušeli chránit zvoněním na zvonce a jiným hlukem, jenž měl ptáky vyplašit.
Objevuje se také v polské mytologii, kde se podobá víle.
Zajímavosti
- Vladimir Nabokov napsal své rané prózy a básně pod pseudonymem Sirin.
- Ptáci Sirin, Gamajun a Alkonost – hrdinové písně Kupola Vladimíra Vysockého.
- Rovněž jedna z písní Borise Grebenščikova se jmenuje Sirin, Alkonost, Gamajun[1].
- Ptáci Sirin a Alkonost se objevují také v opeře Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova "Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii"
Galerie
- Sirin (pohlednice z 1908)
- Sirin, ruská pohlednice z 19. století
- Sirin, ruská pohlednice z 19. století
- Viktor Michajlovič Vasněcov, Sirin a Alkonost (1896)
- Sirin od Ivana Bilibina
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сирин na ruské Wikipedii.
- Vyšla na albech Русский альбом v roce 1991 a Письма капитана Воронина v roce 1993.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sirin na Wikimedia Commons