Silvaplana
Silvaplana (rétorománsky Silvaplauna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 3 kilometry jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1 815 metrů. Má přibližně 1 100 obyvatel.
Silvaplana | |
---|---|
Obec s jezerem Silvaplanersee | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°27′36″ s. š., 9°47′46″ v. d. |
Nadmořská výška | 1815 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Maloja |
Silvaplana | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 44,77 km² |
Počet obyvatel | 1 121 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 25 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7513 |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Obec je známým rekreačním střediskem, těžícím i z přítomnosti blízkého Svatého Mořice. Nachází se u jezera Silvaplanersee v horním Engadinu, na začátku údolí Innu. Jezero je prostřední ze tří hornoengadinských jezer a leží mezi jezery Moritzer See a Silsersee. Na jižním břehu Innu leží vesnická čtvrť Surlej (rétorománsky „nad jezerem“). Nedaleko této části obce, na břehu jezera, se nachází balvan, o němž Friedrich Nietzsche uvádí, že ho v srpnu 1881, když se na tomto místě zastavil, napadla myšlenka věčného opakování – základ spisu Tak pravil Zarathustra.
Silvaplana leží přímo na křižovatce Innu a průsmyku Julier (2 284 m), takže je snadno dostupná ze severu. Na jihovýchodě se terén strmě zvedá ke Corvatsch, horskému pásmu na okraji masivu Bernina, který je se svými 4 048 metry nejvyšším vrcholem Východních Alp.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1804 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2006 | 2010 | 2012 | 2019 | |
Počet obyvatel | 348 | 205 | 319 | 333 | 714 | 790 | 720 | 913 | 946 | 978 | 1 012 | 1 132 |
Jazyky
Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem Putér, hornoengadinským dialektem rétorománštiny. Již ve druhé polovině 19. století přešla menšina na němčinu. V roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 73,3 % a v roce 1910 48,61 % obyvatel. V roce 1941 se tento podíl zvýšil na 54,9 %. V roce 1970 se však rétorománština stala menšinovým jazykem (v roce 1970: 200 ze 714 obyvatel, tj. 28,01 %). Od té doby její podíl dále klesá. Díky výuce rétorománštiny ve škole však bylo ještě v roce 2000 34,1 % místních obyvatel schopno komunikovat v tomto jazyce. Spolu s němčinou je rétorománština také úředním jazykem obce. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
Jazyky v Silvaplaně | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 346 | 43,80 % | 434 | 60,28 % | 602 | 65,94 % | |||
Rétorománština | 207 | 26,20 % | 141 | 19,58 % | 97 | 10,62 % | |||
Italština | 138 | 17,47 % | 127 | 17,64 % | 145 | 15,88 % | |||
Počet obyvatel | 790 | 100 % | 720 | 100 % | 913 | 100 % |
Národnostní složení
Z 946 obyvatel na konci roku 2005 bylo 719 (76 %) švýcarských státních příslušníků. Tento poměrně malý podíl obyvatel s místním občanstvím je dán zejména oblíbeností lokality mezi zahraničními milovníky sportů i místního klimatu, kteří zde vlastní mnoho rekreačních nemovitostí a často se zde usazují trvale. I díky tomu počet obyvatel obce v posledních desetiletích stoupá.
Doprava
Obec se nachází na křižovatce kantonálních hlavních silnic č. 3 (Chur – Silvaplana – Malojapass) a č. 27 (Silvaplana – Svatý Mořic – Scuol – hranice s Rakouskem).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silvaplana na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Silvaplana (Switzerland) na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky