Katovické vojvodství (1975–1998)

Katovické vojvodství
	; znak
Geografie
Hlavní město	Katovice
Souřadnice	50°15′20″ s. š., 19°1′13″ v. d.
Rozloha	6 650 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 894 900 (1998)
Hustota zalidnění	585,7 obyv./km²
Správa regionu
Vznik	1975
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katovické vojvodství bylo vojvodství v Polsku, jedno ze 49 vojvodství existujících v letech 1975-1998. Jeho velikost činila 6650 km² (20 místo v Polsku), počet obyvatel v roce 1998 3 894 900 obyvatel. V roce 1998 se dělilo na 43 města a 46 obcí. Sousedilo s 5 vojvodstvími: na západě s Opolským vojvodstvím, na severu s Čenstochovským vojvodstvím, na východě Kieleckým a Krakovským vojvodstvím a na jihu s Bílským vojvodstvím. Jihozápadní hranicí tvořila státní hranice Čеskoslovenskem, od 1. ledna 1993 s Českou republikou.

Historie

V roce 1975, v důsledku správní reformy v zemi, v severní části katovického vojvodství bylo vytvořeno čenstochovské vojvodství, v jižní – bílské, dále k vojvodství byly připojeny z opolského vojvodství území okresu Ratiboř, a z krakovského vojvodství – pás území okresů od Brzeszcz po Pilicy (včetně s Jaworznem, Olkuszem a Chrzanowem). Katovické vojvodství mělo rozlohu 6650 km². Na státních poznávacích značkách vojvodství byly registrační značky KA, KT (od roku 1976), KB, KC, KD (od roku 1980) a KX (od 1993).

V roce 1999 bylo opět změněno administrativní dělení Polska. Téměř celé katovické vojvodství (87,65% – 5828,15 km²) se stalo součástí Slezského vojvodství, s výjimkou území současných okresů Olkusk a Chаnów a gminy Brzeszcze v okrese Osvětim (12,35% – 821,85 km²), které se staly součástí Malopolského vojvodství.

Okresní Střediska

Okresní správa Będzin pro gminy: Bobrowniki a Psary a města: Będzin, Czeladź, Dąbrowa Górnicza, Sosnowiec a Vojkovice
Okresní správa Chrzanów pro gminy: Babice, Chrzanów, Libiąż a Trzebinia a město Jaworzno
Okresní správa Gliwice pro gminy: Gierałtowice, Ornontowice, Pilchowice, Rudziniec, Sośnicowice, Toszek a Wielowieś a města: Gliwice, Knurów, Pyskowice a Zabrze
Okresní správa Katovice pro gminy Chełm Śląski a města: Bytom, Chorzów, Imielin, Katovice, Mysłowice, Ruda Śląska, Siemianowice Śląskie a Świętochłowice
Okresní správa Olkusz pro gminy: Bolesław, Klucze, Olkusz a Wolbrom a města Bukowno a Sławków
Okresní správa Pszczyna pro gminy: Bestwina, Brzeszcze, Czechowice-Dziedzice, Goczałkowice-Zdrój, Miedźna, Pawłowice, Pszczyna a Suszec
Okresní správa v Raciboř pro gminy: Krzanowice, Krzyżanowice, Kuźnia Raciborska, Nędza, Pietrowice Wielkie a Rudnik, a město Ratiboř
Okresní správa Rybnik pro gminy: Czerwionka-Leszczyny, Gaszowice, Jejkowice, Kornowac, Lyski a Świerklany a města Rybnik a Żory
Okresní správa Tarnovskie Góry pro gminy: Krupski Młyn, Świerklaniec, Tąpkowice, Tworóg a Zbrosławice a města: Miasteczko Śląskie, Piekary Śląskie a Tarnowskie Góry
Okresní správa Tychy pro gminy: Bojszowy, Kobiór a Wyry a města: Bieruń, Lędziny, Łaziska Górne, Mikołów, Orzesze a Tychy
Okresní správa Wodzisław Śląski pro gminy: Godów, Gorzyce, Lubomia, Marklowice, Mszana a Zebrzydowice a města: Jastrzębie-Zdrój, Pszów, Radlin, Rydułtowy a Wodzisław Śląski
Okresní správa Zawierc pro gminy: Łazy, Mierzęcice, Ogrodzieniec, Pilica, Siewierz a Żarnowiec a města Poręba a Zawiercie

Největší města

Počet obyvatel k 31.12.1976[1]

Katowice – 348 908
Bytom – 236 085
Zabrze – 204 163
Gliwice – 200 261
Sosnowiec – 197 920
Chorzów – 156 472
Ruda Śląska – 152 196
Tychy – 139 684
Wodzisław Śląski – 103 945
Rybnik – 103 546
Jastrzębie-Zdrój – 96 159
Dąbrowa Górnicza – 81 130
Jaworzno – 75 465
Siemianowice Śląskie – 72 964
Mysłowice – 63 934
Piekary Śląskie – 62 966
Tarnowskie Góry – 62 826
Będzin – 60 130
Świętochłowice – 57 769
Zawiercie – 51 895
Racibórz – 46 165
Pszczyna – 36 948
Knurów – 36 479
Czeladź – 34 733
Chrzanów – 33 455
Mikołów – 30 595
Czechowice-Dziedzice – 29 278
Żory – 28 834
Olkusz – 23 769
Pyskowice – 23 197
Leszczyny – 22 123
Ząbkowice – 20 897
Trzebinia – 20 566
Łaziska Górne – 19 276
Orzesze – 17 463
Libiąż – 12 832
Brzeszcze – 11 541
Wojkowice – 9 867
Wolbrom – 7 789
Bukowno – 7 078
Łazy – 6 851
Jeleń – 6 766
Sławków – 6 176

Počet obyvatel k 31.12.1998[2]

Katowice – 345 934
Sosnowiec – 244 102
Gliwice – 212 164
Bytom – 205 560
Zabrze – 200 177
Ruda Śląska – 159 665
Rybnik – 144 582
Tychy – 133 178
Dąbrowa Górnicza – 131 037
Chorzów – 121 708
Jastrzębie-Zdrój – 102 294
Jaworzno – 97 929
Mysłowice – 79 458
Siemianowice Śląskie – 77 254
Żory – 66 209
Tarnowskie Góry – 66 137
Piekary Śląskie – 65 991
Racibórz – 64 273
Będzin – 60 624
Świętochłowice – 59 249
Zawiercie – 55 582
Wodzisław Śląski – 49 661
Knurów – 43 332
Chrzanów – 41 894
Olkusz – 40 023
Mikołów – 39 191
Czeladź – 35 888
Czechowice-Dziedzice – 35 731
Czerwionka-Leszczyny – 30 343
Pszczyna – 26 723
Rydułtowy – 23 778
Łaziska Górne – 22 906
Bieruń – 21 988
Pyskowice – 21 764
Trzebinia – 19 877
Orzesze – 18 931
Radlin – 18 555
Radzionków – 18 280
Libiąż – 18 053
Lędziny – 17 804
Pszów – 15 125
Brzeszcze – 12 441
Bukowno – 10 521
Wojkowice – 10 067

Počet obyvatel v letech

1975 – 3 487 900
1980 – 3 733 900
1985 – 3 916 400
1990 – 3 988 800
1995 – 3 924 800
1998 – 3 894 900

Wojvodové

Vojvodové:[3]

Stanisław Kiermaszek (1975-1978)
Zdzisław Legomski (1978-1980)
Henryk Lichoś (1980-1981)
Roman Paszkowski (1981-1985)
Tadeusz Wnuk (1985-1990)
Wojciech Czech (1990-1994)
Eugeniusz Ciszak (1994-1997)
Marek Kempski (1997-1998)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Województwo katowickie (1975–1998) na polské Wikipedii.

Rocznik statystyczny województwa katowickiego 1977
Mały Rocznik Statystyczny 1998
Poczet wojewodów śląskich i katowickich [GALERIA W URZEDZIE WOJEWÓDZKIM] (pol.). W: Dziennik Zachodni [on-line]. Polska Press Sp. z o.o., 2014-03-02. [cit 2015-06-27].

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Rocznik statystyczny województwa katowickiego 1977

[2] Mały Rocznik Statystyczny 1998

[3] Poczet wojewodów śląskich i katowickich [GALERIA W URZEDZIE WOJEWÓDZKIM] (pol.). W: Dziennik Zachodni [on-line]. Polska Press Sp. z o.o., 2014-03-02. [cit 2015-06-27].