Seznam nerealizovaných staveb v Českých Budějovicích
Seznam obsahuje záměry staveb v Českých Budějovicích, které z různých důvodů nebylo možné realizovat:
Seznam
| Objekt | Obrázek | Lokace | Datum | Galerie | Popis |
|---|---|---|---|---|---|
| Biskupství | Kanovnická | 1785 | 3. června 1785 byl vydán císařský pokyn k výstavbě nové biskupské rezidence (biskup od toho roku sídlil v piaristické koleji, což zřejmě bylo považováno za provizorní řešení). V Kanovnické 8, 10, 12, 14 a 16 vznikly domky pro kanovníky, následovat měla biskupská rezidence v místě domů č. 18 a Hradební 5. K jejich výkupu však nedošlo a biskup zůstal v budově koleje, kterou si nechal honosně upravit.[1] | ||
| Čtvrť na Krumlovském rybníce | Krumlovský rybník | 1842-1843 | Projekt Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka.[1] | ||
| Hrad | Piaristické náměstí | <1265 | Někteří historici poukazují na indicie plánu stavby hradu v oblasti dnešního Piaristického náměstí. | ||
| Divadlo | Biskupská zahrada | >1770 | Během stavby piaristické koleje se počítalo se vznikem divadla v tehdejším parkánu. Po převzetí areálu biskupem myšlenka zanikla.[1] | ||
| Jižní spojka | Linecké předměstí, Mladé | ~2010 | Návrh silnice spojující Lidickou a Novohradskou podél železniční trati přes oblast Malého jezu. Kvůli protestům proti narušení klidové lokality u Malého jezu od záměru upuštěno. | ||
| Lávka spojující nádraží | Nádražní | 2008 | Plán z roku 2008 počítal s přímým propojením vlakového a autobusového nádraží (Mercury centrum) lávkou nad Nádražní ulicí. V oblasti drážní polikliniky měla vzniknout nová odbavovací hala, hotel a podzemní parkoviště s kapacitou až 1000 míst.[2] | ||
| Letní divadlo | není známo | 1895 | Plán L. Chmelenského na divadlo v exteriéru, zveřejněný 17. dubna 1895 a chystaný na červen, se z neuvedených důvodů neuskutečnil.[1] | ||
| Maják | Senovážné náměstí | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s dominantou – věžovitou stavbou připomínající maják.[1] | ||
| Muzeum | Krumlovský rybník | 1891–1895 | Původní projekt výstavby muzea v místě vysušeného rybníka, pro nějž vzniklo osm soutěžních návrhů, nebyl realizován kvůli problémům s podložím. Jeden z návrhů byl použit v letech 1898–1901 při stavbě muzea na Senovážném náměstí.[1] | ||
| Německé domovy | Dlouhá louka | 1940–1941 | Vládní komisař města Friedrich David pod tlakem vyšších politických a stranických úřadů prosazoval vzniku německé obytné čtvrti v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce. Tento záměr byl v rozporu s nacistickým urbanistickým projekte přestavby Českých Budějovic, který zde plánoval vznik rozsáhlého sportoviště.[1] | ||
| Nová katedrála |  | Senovážné náměstí | 1888 |  Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons | Záměr biskupa Martina Josefa Říhy ztroskotal po jeho úmrtí v důsledku kritiky ze strany českobudějovických Němců, nedostatku financí a nedodrženého příslibu města o poskytnutí pozemku na Senovážném náměstí. |
| Nová Pražská brána |  | Krajinská třída | 1995 | Kategorie „Pražská_brána_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons | Společnost BAHA připravila studii na obnovení Pražské brány (a také Rybářské branky u Předního mlýna). Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován. Replika měla stát mírně severněji blíže Mariánskému náměstí. |
| Nová Rybářská brána |  | Hroznová × Mlýnská | 1995 | Kategorie „Rybářská_branka_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons | Společnost BAHA připravila studii na obnovení Rybářské brány u Předního mlýna. Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován. |
| Nové divadlo I | Senovážné náměstí | 1938 | Městský úřad pověřil architekta Jana Šestáka vypracováním návrhu divadelní budovy umístěna zhruba na pozici současného domu kultury Metropol, ovšem blíže středu náměstí.[1] | ||
| Nové divadlo II | Senovážné náměstí | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s prodloužením na jih a zakončením prostoru velkou budovou, velmi pravděpodobně divadlem.[1] Průčelí budovy by stálo zhruba v polovině stavby současného DK Metropol. | ||
| Nové divadlo III | F. A. Gerstnera | 1945 | Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla bombardováním mělo vzniknout provizorní divadlo v místě zničené synagogy. Projekt připravený Josefem Kotlářem nebyl realizován pro nedostatek prostředků.[1][3] | ||
| Nové divadlo IV | neuvedeno | 1945 | Projekt provizorní „divadelní arény“ připravila trojice architektů Kaufmann, Kolář a Krůta.[1] | ||
| Nové divadlo V | Kino Kotva | 1945 | Další projekt náhrady poškozeného divadla plánoval adaptovat kinosál Kotva pro divadelní využití.[1] | ||
| Nové divadlo VI | Senovážné náměstí | 1945 | Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla mělo vzniknout divadlo nové před budovou Jihočeského muzea. Základní kámen byl položen 21. 10. 1945, k realizaci nebyly prostředky, kolem roku 1952 svrhly kámen nezjištěné osoby do Mlýnské stoky.[3] | ||
| Nové divadlo VII | Mariánské náměstí | 1957 | V roce 1957 vzniklo Sdružení pro výstavbu nové budovy Jihočeského divadla prosazující výstavbu nového divadla na Mariánském náměstí.[4] V roce 1962, přestože měl krajský tajemník KSČ informaci, že prostředky na stavbu nejsou a nebudou, nařídil srovnat se zemí kavárnu Metropol a Grand Bio (tehdy již kino Lípa). Divadlo mělo stát v zadní části náměstí v prostoru dnešního parkoviště.[5][6] | ||
| Nové divadlo VIII | Mariánské náměstí | 1980 | Začátkem 80. let došlo k obnově myšlenky postavit nové divadlo na Mariánském náměstí. Projektům bylo umožněno srovnat se zemí historickou zástavbu a areál divadla propojit s areálem hotelu Gomel.[1] | ||
| Piaristický kostel | Radniční × Biskupská | >1868 | Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu Biskupské a Radniční (JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[7] | ||
| Podjezd vlakového nádraží | Nádražní | 2008 | Realizace tunelu spojujícího Průmyslovou ulici s okružní křižovatkou Plynárenské a Dobrovodské byla zpomalena v důsledku soudního sporu s obyvateli Pětidomí v roce 2009.[8] Po úpravě územního plánu vznikla i alternativní varianta s vyústěním tunelu přímo do Dobrovodské ulice (v jejím západním směru). | ||
| Pomník T. G. Masaryka | Senovážné náměstí | 1936–1939 | Do architektonické soutěže na pomník umístěný před muzeem se přihlásilo 12 autorů. Vítěz byl vybrán v únoru 1939. Realizaci zabránily válečné události.[1] | ||
| Pomník J. V. Stalina | Senovážné náměstí | 1954–1955 | Architektonická soutěž na úpravu náměstí probíhala zároveň se soutěží na pomník / sochu J. V. Stalina. Realizaci zabránilo odsouzení kultu osobnosti.[1] | ||
| Rejnok | Čtyři Dvory, býv. kasárna | ~2014 | Projekt multifunkční budovy, která by měla být postavena v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi sídlišti Vltava, Šumava a parkem Čtyři Dvory. Radnice projekt pozastavila kvůli nejasnostem kolem investora. | ||
| Severní tangenta | České Vrbné, České Budějovice 3 | ~2008 | Záměr dopravní stavby propojující křižovatku Dasný-Bavorovice-České Budějovice se silnicí I/34 (Generála Píky) v oblasti mezi rybníkem Čertík a Červeným vrchem. De facto nahrazena záměrem tzv. Severní spojky spojující kruhový objezd u Globusu s Okružní (Nemanickou). | ||
| Stadion na Dlouhé louce | Dlouhá louka | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic plánoval vznik rozsáhlého sportoviště v oblasti Dlouhé louky a stadionu přibližně v místech současné sportovní haly.[1] | ||
| Školská čtvrť na Dlouhé louce | Dlouhá louka | 1945 | Krátce po válce měla v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce a Kauflandu vzniknout čtvrť tvořená školami. V létě vznikl projekt učňovské školy. Od záměru bylo záhy upuštěno a později zde vzniklo sportoviště.[1] | ||
| Třída na Slepém rameni | Slepé rameno | 1914–1915 | Městská rada prosazovala zasypání současného Slepého ramene, následkem čehož očekával Klub za staré Budějovice i patrioti z řad budějovických Němců zastavění lokality novou okružní třídou, případně i čtvrtí na Sokolském ostrově.[1] | ||
| Třída nádraží–Senovážné náměstí | České Budějovice 6 | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic počítal se vznikem velkolepé osy města v podobě třídy spojující přímo budovu vlakového nádraží se Senovážným náměstím.[1] | ||
| Veletržní palác | Mercury centrum | >1945 | Po druhé světové válce se v prostoru po vyhořelém areálu YMCA plánovala výstavba veletržního paláce. Pro nedostatek financí se od záměru upustilo a vzniklo zde původní autobusové nádraží.[9] | ||
| Zvedací most | Slepé rameno | ~2009 | Zvedací most u hotelu Budweis měl umožnit realizaci splavného propojení Slepého ramene s Mlýnskou stokou. I pro odpor majitelů nemovitostí z důvodu zvýšení hladiny spodní vody nedošlo k realizaci.[10] | ||
| Věž suchovrbenského kostela | kostel sv. Cyrila a Metoděje | 1926, ~1930 | Projekty Antonína Procházky na stavu suchovrbenského kostela počítaly s věží ve stylu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel i s areálem se nakonec dočkal podstatně skromnějšího provedení (1932–1934) bez věže.[1] | ||
Odkazy
Reference
- KOVÁŘ, Daniel; BINDER, Milan. Projekty ze šuplíku. České Budějovice: Milan Binder, 2018. 179 s. ISBN 978-80-87277-12-6. S. 11–13, 17–27, 56–60, 77, 79–95.
- OTTA, Edwin. OBRAZEM: Českobudějovické nádraží dostane novou tvář. deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2008-10-14 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Divadlo, s. 15.
- STORM, Vojtěch; ČERNÝ, Jiří; VOJÍKOVÁ, Sylvie. Encyklopedie Českých Budějovic - kina [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V roce 1962 byla bezohledně zbořena severní strana Mariánského náměstí. A za 55 let se tam nic nepostavilo. Budějcká drbna [online]. 2017-03-30 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Na stavbu divadla nebyly peníze. I přesto se Budějovická pivnice zbourala. Budějcká drbna [online]. 2019-07-04 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 13. Palác Fénix. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online.
- ČT24. OBRAZEM: Českobudějovické nádraží dostane novou tvář. Česká televize [online]. Česká televize, 2009-02-05 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan. Autobusové nádraží stojí v místech továrny na zrcadla. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2010-01-02 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- E15.cz. Lodě u kláštera: horší a dražší cesta. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2009-07-19 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.