Seznam neapolských místokrálů

Toto je seznam neapolských místokrálů, kteří spravovali území Neapolského království v letech 1501–1734.

Znak Neapolského království
Poloha Neapolského království na mapce Itálie

Historie

Území Neapolského království bylo v roce 1501 dobyto vojskem francouzského krále Ludvíka XII. během italských válek. Neapol se tak dostala pod cizí nadvládu, nejprve panovníků francouzských, poté aragonských a španělských a nakonec rakouských arcivévodů z habsburské dynastie. Jelikož se všechna ústředí nadvlády nacházela daleko od samotné Neapole, bylo toto království spravováno prostřednictvím jmenovaných zástupců – místokrálů.

Seznam neapolských místokrálů

Francouzští místokrálové (1501–1504)
Jménovládapoznámky
Ludvík d'Armagnac, vévoda z Nemours1501–1503místokrál za panování Ludvíka XII. Padl v bitvě u Cerignoly.
Ludvík II. markýz ze Saluzza1503–1504místokrál neapolský za panování Ludvíka XII.

Španělští místokrálové (1504–1707)
Jménodoba vládypoznámky
Gonzalo Fernández z Cordoby (1453–1515)1504–1507místokrál za panování Ferdinanda II. Aragonského.
Juan de Aragón y de Jonqueras, 2. hrabě z Ribagorza1507–1509
Antonio de Guevara1509místokrál za panování Ferdinanda II.
Ramón de Cardona1509–1522místokrál sicilský za panování Ferdinanda II., místokrál neapolský, (1509–1522)
Karel de Lannoy1522–1527místokrál za panování Karla I.
Hugo z Moncada1527 – květen 1528místokrál sicilský, 1509–1517, za vlády krále Ferdinanda II., místokrál neapolský, 1527–1528, za vlády Karla V.
Philibert z Châlon1528–3. srpné 1530místokrál za panování Karla I.
Kardinál Pompeo Colonna1530–1532místokrál za panování Karla I.
Pedro Álvarez de Toledo1532–1553místokrál za panování Karla I.
Luis Álvarez de Toledo y Osorioúnor – květen 1553Generálporučík v době panování Karla I. Nastoupil po svém otci Pedrovi, jenž z úřadu odstoupil ze zdravotních důvodů.
Kardinál Pedro Pacheco Ladrón de Guevara1553–1556místokrál za panování králů Karla I. a Filipa II.
Fernando Álvarez de Toledo1556–1558Guvernér Milánského vévodství, 1555–1556, místokrál neapolský 1556 – 1557 za vlády Filipa II.
Juan Fernandez Manrique de Lara6. červen – 10. říjen 1558místokrál katalánský, 1543–1554, za vlády Karla V., místokrál neapolský, červen to říjen 1558, za panování Filipa II.
Pedro Afán de Ribera1559–1571místokrál katalánský, 1554–1558, místokrál neapolský 1559–1571, za panování Filipa II.
Kardinál Antoine Perrenot de Granvelle1571–1575místokrál za panování Filipa II.
Íñigo López de Mendoza y Mendoza1575–1579místokrál valencijský, 1572–1575, místokrál neapolský za panování Filipa II.
Juan de Zúñiga y Requesens1579–1582místokrál za panování Filipa II.
Pedro Girón, 1. vévoda z Osuny1582–1586místokrál neapolský za panování Filipa II.
Juan de Zúñiga y Avellaneda1586–1595místokrál za panování Filipa II. Též místokrál katalánský, 1583–1586 a 1. vévoda z Peñaranda de Duero.
Enrique de Guzmán, 2. hrabě z Olivares1595–1598
Fernando Ruiz de Castro Andrade y Portugal1599–1601místokrál za panování Filipa III.
Francisco Ruiz de Castro1601–1603místokrál neapolský 1601–1603.
Juan Alonso Pimentel de Herrera, 5. vévoda z Benavente1603–1610místokrál valencijský, 1598–1602, místokrál neapolský, 1603–1610, za panování Filipa III.
Pedro Fernández de Castro Andrade y Portugal1610–1616místokrál za panování Filipa III.
Pedro Téllez-Girón, 3. vévoda z Osuny1616–1620místokrál za panování Filipa III.
Kardinál Gaspar de Borja y Velascočerven – prosinec 1620arcibiskup sevillský, únor 1632 – leden 1645, arcibiskup toledský 1645, generálporučík neapolský za panování Filipa III.
Kardinál Antonio Zapata y Cisnerosprosinec 1620 – prosinec 1622místokrál neapolský, prosinec 1620 – prosinec 1622, velký inkvizitor Španělska, 1627–1632.
Generálporučík za panování králů Filipa III. a Filipa IV.
Antonio Álvarez de Toledo, 5. vévoda z Alby1622–1629rytíř Řádu zlatého rouna, 1599 místokrál za panování Filipa IV.
Fernando Afán de Ribera y Téllez-Girón1629–1631místokrál neapolský, 1629–1631 za panování Filipa IV.
Manuel de Acevedo y Zúñiga1631–1637místokrál za panování Filipa IV.
Ramiro Núñez de Guzmán1637–1644místokrál za panování Filipa IV. Od roku 1625 byl zetěm španělského ministra Gaspara de Guzmán, vévody z Olivares
Juan Alfonso Enríquez de Cabrera1644–1646místokrál sicilský, 1641–1644, místokrál neapolský, květen 1644 – 1646, za panování Filipa IV.
Rodrigo Ponce de León, 4. vévoda z Arcos1646–1648místokrál valencijský, 1642–1645.
Za jeho vlády vypukla Masaniellova vzpoura "Neapolské republiky"
Jan Josef Rakouskýleden 1648 – březen 1648místokrál za panování Filipa IV., jeho levoboček, byl vyslán do Neapole, aby potlačil povstání
Íñigo Vélez de Guevara, 8. hrabě z Oñate1648–1653Prezident imperiální poštovního úřadu, místokrál neapolský, (1637–1644), za panování Filipa IV.
García de Haro-Sotomayor y Guzmán1654–1659Předsedající italské rady, místokrál za panování Filipa IV.
Gaspar de Bracamonte, 3. hrabě z Peñarandy1659–1664místokrál za panování Filipa IV.
Kardinál Paskal Aragonský1664–1666místokrál za panování králů Filipa IV. a Karla II.
Pedro Antonio de Aragón1666–1671místokrál za panování Karla II.
Fadrique Alvarez de Toledo y Ponce de León1671–1672místokrál neapolský, 1671–1672, místokrál sicilský, 1673–1676,
generálporučík za panování Karla II., rytíř řádu Svatého Ducha ve Francii, 1703.
Antonio Pedro Sancho Dávila y Osorio1672–1675místokrál za panování Karla II.
Fernando Joaquín Fajardo de Requeséns y Zúñiga, markýz z Los Velez1675–1683místokrál za panování Karla II.
Gaspar Méndez de Haro, 7. markýz z Carpio1683–1687místokrál za panování Karla II.
Francisco de Benavides1687–1696místokrál za panování Karla II.
Luis Francisco de la Cerda y Aragón1696–1702místokrál za panování králů Karla II. a Filipa V.
Juan Manuel Fernández Pacheco, 8. markýz z Villeny1702–1707místokrál navarrský, 1691–1692, místokrál aragonský, 1693, místokrál katalánský, 1693–1694, místokrál sicilský, 1701–1702,
místokrál neapolský, 1700–1707, 1. direktor Španělské královské akademie, 1713–1725, rytíř Řádu zlatého rouna, 1687.
místokrál za panování Filipa V. někdy po roce 1701.

Rakouští místokrálové (1707–1721)
Jménodoba vládypoznámky
Jiří Adam II. Bořita hrabě z Martinicčervenec – říjen 1707místokrál za panování Josefa I.
Wirich Filip z Daunu1707–1708
(první období)		1724: guvernér Rakouského Nizozemska, dříve španělského Nizozemska, milánský guvernér, 1728–1733.
místokrál neapolský za panování císaře Leopold I.
Kardinál Vincenzo Grimani1708–1710místokrál za panování císaře Josefa I.
Carlo Borromeo Arese1710–1713místokrál za panování císařů Josef I. a Karla VI.
Wirich Filip z Daunu1713–1719
(druhé období)		místokrál za vlády císaře Karla VI.
Jan Václav hrabě z Gallasučervenec 1719místokrál za vlády císaře Karla VI.
Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu1719–1721místokrál za vlády císaře Karla VI.

Rakouští místokrálové neapolsko-sicilští (1721–1734)
Jménovládapoznámky
Marcantonio Borghese, 3. kníže ze Sulmony1721–1722místokrál neapolský za vlády císaře Karla VI.
Kardinál Michal Bedřich z Althanu1722–1728místokrál za vlády císaře Karel VI. V roce 1723 vypukly v Neapoli protirakouské nepokoje.
Joaquín Fernández de Portocarreročervenec – prosinec 1728místokrál neapolský a zároveň místokrál sicilský, 1722–1728, za vlády císaře Karla VI.
Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu1728–1733místokrál za vlády císaře Karla VI.
Giulio Visconti Borromeo Arese, hrabě z Brebbie1733–1734V roce 1707 mu král Filip V. udělil titul granda 2. stupně. Místokrál za vlády císaře Karla VI.

Literatura
  • Giovan Pietro Bellori: The Lives z the Modern Painters, Sculptors and Architects

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.