Seznam kulturních památek ve Vranově nad Dyjí
Tento seznam nemovitých kulturních památek v městysi Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Vranov nad Dyjí
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sloup se sochou Panny Marie (Q38192282)
| 
|
33536/7-6909 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | náměstí 48°53′40,49″ s. š., 15°48′44,85″ v. d. | Na vrcholu barokního sloupu z mušlového vápence je umístěna na zeměkouli tzv. Immaculata (Panna Maria Neposkvrněná) doplněná oblaky s okřídlenými putti. Spodní část obklopují „moroví“ světci – sv. Rochus (se psem), sv. Florian (ulévající z vědra vodu), sv. Šebestián (s šípy zabodnutými do hrudi) a sv. Jan Nepomucký (držící krucifix). Morový sloup nechal vystavět v roce 1713 patron farnosti a majitel vranovského dominia Michael Heřman Josef z Althannu jako památku na morovou epidemii v roce 1680. Nápis na čele čtyřbokého soklu připomíná renovaci sloupu v roce 1831 z prostředků Stanislava z Mniszku.[1] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38192294)
| 
|
26815/7-6910 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | při mostě 48°53′45,88″ s. š., 15°48′43,33″ v. d. | Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence na pravém břehu Dyje u mostu zobrazuje světce v životní velikosti v typickém kanovnickém obleku držícího vlastní jazyk. Atribut jazyka symbolizuje neporušitelnost zpovědního tajemství a jeho životní příběh. V poválečných letech bylo uraženo andělčí putto, které tvořilo u pravé nohy světce součást barokního díla neznámého autora. Hranolový sokl je zdoben na bocích volutami a latinským chronogramem s letopočtem 1731: „Dobrému velkému Bohu. Na počest svatého Jana Nepomuckého, na znamení velké lásky k němu a pro jeho veřejné uctívání postavila z kamene a z vlastních prostředků Marie Anna hraběnka z Althannu rozená Pignatelli“. Na hoření části podstavce umístil sochař erb donátorky dekorovaný řádem Hvězdového kříže a jejího manžela Michala Jana III. z Althannu se zavěšeným řádem Zlatého rouna. První restaurátorské práce proběhly podle nápisu v roce 1760. Poslední v roce 1997.[2] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Hrad a zámek Vranov nad Dyjí (Q1417125)
| 
|
28917/7-6897 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | 48°53′33,83″ s. š., 15°48′43,05″ v. d. | Hrad a zámek Poznámka: s omezením: bez domku kočího u zámecké jízdárny | |||||
| Výklenková kaplička - poklona (Q38192279)
|
|
28676/7-6912 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | u kraje silnice směrem na Lančov 48°54′23,59″ s. š., 15°47′54,95″ v. d. | Výklenková bíle omítnutá poklona je zakončena stříškou s prolomeným trojúhelníkovým štítem. Na prostředním obloukovitým výklenkem vystupuje štukový letopočet 1838. Uvnitř výklenku se nachází deska s reliéfem ukřižovaného Ježíše Krista a truchlící Panny Marie se sv. Josefem. Ve spodní části je výklenek nápisového pole se zkosenými rohy se zbytky písmen. Ve výklenku stála původně soška, která se nedochovala.[3] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Q27778628)
| 
|
27945/7-6905 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | 48°53′43,33″ s. š., 15°48′47,45″ v. d. | Kostel Nanebevzetí P. Marie Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Výklenková kaplička - poklona (Q38192275)
|
|
14104/7-6913 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | při silnici do Podmyče 48°53′35,67″ s. š., 15°47′53,36″ v. d. | Výklenková kaplička - poklona se nachází nad zámkem při okraji silnice směrem na Podmyče. Střed celého průčelí tvoří výklenek s nepůvodním drobným obrázkem Panny Marie se zkříženýma rukama na hrudi. Jednoduchou stavbu zdobí nárožní pilastry a trojúhelníkový štít. Značně poškozená kaplička (viditelná pouze číslice poukazující na rok vzniku) prošla v roce 2014 rekonstrukcí.[4] Opravenou stříšku, nově ukovaný střešní kříž a obnovené štuky na pokloně doplnila plastika sv. Barbory od akademického sochaře p. Zdeňka Maixnera. Dne 30. listopadu 2014 ji p. farář Dunda opětovně zasvětil sv. Barboře.[5] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Stará radnice (Q33420724)
| 
|
10562/7-8635 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí čp. 19 48°53′41,1″ s. š., 15°48′46,36″ v. d. | Stavba se středověkým základem postavená do půdorysu písmene „L“. Původně sestávala ze dvou domů, které oddělovala úzká ulička v místě dnešního průjezdu. V budově byla umístěna radnice, šatlava a vinný sklep. Kolem roku 1880 došlo k spojení přístavby hasičské zbrojnice v zadní části dvora. Radnici od poloviny 17. století zdobily hodiny, znak Vranova a poplašný zvon, kterým městečko zahajovalo a ukončovalo výroční trhy. Na radnici se uchovávaly také halapartny a muškety pro místní domobranu o 54 mužích.[6] Památkově chráněno od 21. dubna 1995. | |||||
| Kaplička Nejsvětější Trojice (Q38192287)
| 
|
20445/7-6911 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | při silnici na Lesnou nad obcí 48°53′49,12″ s. š., 15°49′8,02″ v. d. | Kaplička Nejsvětější Trojice (Einnehmer Marterl-Kaple výběrčího) byla postavena na severovýchodní straně asi 1,2 km od zámku z donace tehdejšího vranovského výběrčího daní Johanna Bäckeho u bývalé cesty do Vranova. Po odsunu německého obyvatelstva se začal používat název podle fresky Nejsvětější Trojice.[7] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Kříž hraběnky Mniszkové (Q38192301)
| 
|
20549/7-6915 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | skalní útes, severovýchodně od zámku 48°53′47,11″ s. š., 15°49′1,51″ v. d. | Kříž nechala postavit po smrti svého manžela Stanislava (po r. 1847) hraběnka Helena z Mniszku na tzv. Křížovém vrchu (Kreuzberg) nad Vranovem. Na jednoduchém toskánském sloupu v masivní hranolové podložce byl osazen kříž ze silného měděného plechu s mosaznými paprsky mezi rameny. Na litinové desce je polsko-německý nápis: „Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku.“[8] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Kaple svaté Heleny (Q38192306)
| 
|
48942/7-8342 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Zadní Hamry 48°53′32,84″ s. š., 15°49′40,42″ v. d. | Kapli sv. Heleny nechala vystavět v osadě Zadní Hamry v roce 1815 Helena z Mniszku. Samotná kaple byla vysvěcena v roce 1816. V roce 1899 prošla přestavbou. Malá zvonička byla nahrazena věží. V interiéru zaujme valená klenba a velký presbytář.[9] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Vodní mlýn (Q20428329)
| 
|
39807/7-6917 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí 67 48°53′40,36″ s. š., 15°48′50,57″ v. d. | Objekt vodního barokního mlýna (Marktmühle, Grundmühle, Grundův mlýn, Panský mlýn) čp. 57 obklopuje ze tří stran vydlážděný dvůr. Jeho technické zařízení a mlýnský náhon je zachován jen v náznacích. Michal Heřman z Althannu nechal mlýn postavit v roce 1703. Majitelka panství Marie Anna Pignatelli jej přestavěla v roce 1745. Průčelí mlýna osadila jednak svým erbem a pak erbem manžela Michala Jana III. z Althannu. V roce 1782 mlýn majitelé panství prodali do dědičného nájmu (emfyteutické držby) Michalu Gottfriedovi za 1300 zlatých a 344 zlatých roční činže.[10] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Městský dům (Q33420737)
|
|
51957/7-9029 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | 8. května 30 48°53′43,96″ s. š., 15°48′43,93″ v. d. | Městský dům Památkově chráněno od 29. dubna 2002. | |||||
| Zahradnictví (Q33420769)
|
|
51994/7-9033 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí 168, u fotbalového hřiště 48°53′46,31″ s. š., 15°48′35,48″ v. d. | Samostatná barokní (r. 1795) nepodsklepená jednopodlažní budova se sedlovou střechou stojící na školním hřišti. Původně sloužila jako dům zámeckého zahradníka, dále kořenárna a vazárna kytic a věnců. V přilehlém (dnes zatopeném) sklepě byla zřízena zahradnická „lednice“. Jednalo se o provozní zázemí zámeckého zahradnictví s velkým vytápěným skleníkem, které bylo v 50. letech zrušeno a nahrazeno školním hřištěm.[11] Památkově chráněno od 7. června 2002. | |||||
| Usedlost čp. 10 (Q33420707)
| 
|
54866/7-9038 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí 10, u silnice směrem na Lesnou 48°53′42,66″ s. š., 15°48′54,82″ v. d. | Venkovská usedlost Památkově chráněno od 8. července 2002. | |||||
| Keramická továrna (Q38192326)
|
|
48946/7-8346 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí 91 48°53′48,81″ s. š., 15°48′43,78″ v. d. | Keramická továrna Poznámka: Střed obce, při silnici vedoucí k zámku | |||||
| Dům čp. 45 (Q33420782)
| 
|
48947/7-8347 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí 45, náměstí 48°53′40,09″ s. š., 15°48′42,4″ v. d. | Pitourův dům (dnešní Hotel pod zámkem čp. 45) - vznik obytného domu dokumentuje letopočet 1524. Dům byl součástí svobodného šlechtického dvora „Edelhof“ rodiny von Poitner. V roce 1766 Urban von Pointner dům vyměnil za vrchnostenský „Wieshof” (zatopený přehradou), který přebudoval na „Pointnerhof“ a později na „Pointnermühle“. Vranovská vrchnost přestavěla „Edelhof“ na panskou hospodou. Až do roku 1945 nesl hostinec název „U černého orla“ (Zum Schvarzen Adler) a patřil řezníku Johannu Trinkelovi, který v přízemí hostinec provozoval. V roce 1934 dům renovoval a nad erby rodu Pointner zvěčnil svůj monogram JT. Po vyhnání německého obyvatelstva získal budovu do národní správy Otakar Pitour a po restitucích je dům ve vlastnictví jeho potomků.[10] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Dům čp. 44 (Q33420751)
| 
|
48948/7-8348 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | Vranov nad Dyjí 44, náměstí 48°53′40,48″ s. š., 15°48′40,82″ v. d. | Pážecí dům čp. 44 - barokní dům z první třetiny 18. století (se štukovými nástropními zrcadly, kříženými i valenými klenbami s lunetami) snad původně sloužil jako provozní zázemí zámku, na začátku 20. století zčásti k obytným účelům a část využíval úvěrový ústav (spořitelna) a německá mateřská škola. V letech 1938-1945 sloužil k pořádání honosnějších kulturních akcí. Po roce 1945 připadl MNV. Ten zde zřídil v prvním patře byty a v přízemí obchody zeleniny, oděvů, potravin apod.[10] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Jez (Q38192311)
| 
|
48950/7-8350 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | na řece Dyji, u mlýna v obci 48°53′36,54″ s. š., 15°48′48,92″ v. d. | Jez Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Kaplička svatého Josefa (Q38192316)
| 
|
48951/7-8351 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | na křižovatce v obci 48°53′48,97″ s. š., 15°48′49,11″ v. d. | Klasicistní poklona se nachází cirka 500 metrů severovýchodně od zámku v tehdejší Leopoldově čtvrti (v blízkosti benzinové stanice). Kaplička byla vystavěna v roce 1826 na místě hromadného hrobu vranovských obyvatel a padlých švédských vojáků během třicetileté války. Kaplička je zasvěcena sv. Josefu. Donátorkou obrazu sv. Josefa byla Helena z Mniszku.[7] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. | |||||
| Výklenková kaplička - poklona (Q38192320)
| 
|
48952/7-8352 Pam. katalog MIS | Vranov nad Dyjí | u křižovatky na Lančov 48°53′58,64″ s. š., 15°48′57,7″ v. d. | Výklenková kaplička - poklona z roku 1754 původně zasvěcená Panně Marii stojí nyní na křižovatce cest vedoucích k Lančovu a k přehradní hrázi. Z iniciativy německého faráře Langa byla kaplička před zatopením Vranovskou přehradou přemístěna z rozcestí u Jelenova (Pointnerova) mlýna na levém břehu řeky Dyje (asi 500 m od hráze a od lesů ukončujících pláž). Transfer poklony prováděl na přelomu let 1932 a 1933 vrchní stavbyvedoucí přehrady Ing. Karel Lossmann. Na památku této události byla do makovičky kříže uschována schránka s pamětními listinami od obecního zastupitelstva a také od vedoucích představitelů přehradní stavby (od 2012 Okresní archiv Znojmo). Poslední oprava proběhla v roce 2012. Je možné, že autorem kapličky je architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Barokní poklona je zakončena stříškou osazenou kovovým křížkem a je omítnuta růžovou, modrou a okrovou barvou. Fasádu rozčleňují pilastry s volutami. V zamřížované nice se nachází čtvercová deska zobrazující reliéf Piety Třídubské (Dreieichen) (autorem plastiky zasvěcené Panně Marii Třídubské je akademický sochař Zdeněk Maixner).[12] Pod výklenkem je umístěn reliéfový letopočet a prázdné oválné nápisové pole. Na zadní straně poklony se kdysi nacházela freska světce. Slavnost k oslavě přemístěné kapličky se konala 25. května 1933 za účasti nejen hojného počtu místních věřících občanů s farářem, ale i „dechová kapela, vojenští veteráni s vlajkou, dobrovolní hasiči, šest chlapců nesoucích obraz Panny Marie a bíle oblečené dívky”.[13] Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. |
Související články
Reference
- Vranovský zpravodaj 4/2003
- Vranovský zpravodaj 2/2004
- JANÍČEK, Karel – JANÍČKOVÁ, Miroslava: Vybrané památky vranovského katastrálního území. Vranovské noviny, 1991, č. 3, 4 (příloha), s. 1-11.
- LAZÁREK Ondřej: Stavební památky v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu a jejich význam v krajině. Diplomová práce. FLE ČZU Praha. Praha 2004.
- Vranovský zpravodaj 4/2014
- Vranovský zpravodaj 1/2005.
- Kaláb Michal: Toponymie Vranova nad Dyjí s ohledem na stav před rokem 1945, diplomová práce, 2012
- Vranovský zpravodaj 3/2005.
- Vranovský zpravodaj 3/2003
- Vranovský zpravodaj 4/2004
- Vranovský zpravodaj 2/2005.
- Vranovský zpravodaj 2/2013, článek - Nejlépe opravená kulturní památka.
- Vranovský zpravodaj 3/2004
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek ve Vranově nad Dyjí na Wikimedia Commons
Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Morava
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.