Seznam kulturních památek ve Chvalšinách

Poznámka: Boží muka původně stávala při cestě na Brloh, dnes jsou přenesena do severní travnaté části náměstí ve Chvalšinách. Rozhodnutí o přemístění ze dne 11. 9. 1997.
Památkově chráněno od roku 1963.

Poznámka: Na náměstí přenesena z místa při cestě k bývalé obci Havalda, směrem do prostoru dnešního vojenského újezdu Boletice, „cca 0,5 km od Chvalšin“. Rozhodnutí o přemístění ze dne 11. 9. 1997.
Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

• obytný dům se obrací do náměstí patrovým průčelím s okapovou orientací. Průčelí je čtyřosé, v přízemí se uplatňují dvě okenní osy na levé polovině, pravá polovina přízemí je vyplněna průjezdem. V patře se uplatňují již jen čtyři okenní osy.
• hospodářské trakty; srostlice hospodářských objektů situovaných ve střední části parcely. Část navazující na dvorní křídlo domu je plně zděná, patrová, další trakty již mají konstrukce ve větší míře dřevěné. Na dvorní křídlo navazuje obdélná budova, která v přízemí obsahovala stáje či chlévy, patro nebylo vzhledem ke stavu kleneb přízemí ve chvíli prohlídky objektu zpřístupněné. Příčný objekt nacházející se zhruba uprostřed pozemku snad mohl dříve sloužit jako stodola (v podobné poloze se objevují stodoly u jiných chvalšinských domů), současná podoba spíše odpovídá chovatelskému využití se seníkem v patře. Dále po stranách navazují dva trakty, které nejspíše sloužily jako kolny se seníky v patře. V zadní části je situována stodola, která je popsaná samostatně níže. Příčné budovy stodoly a chlévů a podélné trakty kolen byly obsluhovány z jednoho společného prostoru v centrální části. Byl tak vytvořen jakýsi malý dvoreček, obklopený hospodářskými budovami.
• Stodola uzavírá areál domu na jeho severozápadní straně, přičemž přímo navazuje na hospodářské trakty. Sedlově zastřešená budova na obdélném půdorysu s okapovou orientací vzhledem k zadní ulici, která vznikla přetnutím parcel navazujících na chvalšinské domy. Fasáda do zadní ulice je hladká, prolomená širokým obdélným otvorem pro vjezd do stodoly. Vjezd má nadpraží tvořeno dřevěným trámem, vrata jsou dvoukřídlá, posuvná po kolejnici. V levé části průčelí je situován menší druhý vjezd, který je segmentově zaklenutý a doplněný dřevěnými dvoukřídlými vraty, která se otvírají do interiéru.
  

Památkově chráněno od 15. prosince 2017.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

Poznámka: V MonumNetu bylo dříve uvedeno jako radnice.
Památkově chráněno od roku 1963.

Poznámka: Bylo chráněno pod společným rejstříkovým číslem s domem čp. 126. Z důvody ztráty památkové hodnoty byl dům čp. 127 se souvisejícími pozemky z památkové ochrany vyjmut.
Památkově chráněno od roku 1963.
Památková ochrana zrušena 28. ledna 2015.

Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od roku 1963.

• k. ú. Chvalšiny: pp. 276/34, 602/5, 837/1, 916/2, 927/1, 1017/1, 1390/5, 1828/1, 1840/2, 1842/7, 1858/2
• k. ú. Střemily: pp. 1908/1, 1921/1

Seznam dle evidenčního listu:

• 1. výklenková kaple u Červeného Dvora při silnici na Chvalšiny, klasicistní, s kamennými volutami při podnoži
• 2. výklenková kaple vpravo při cestě od Červeného Dvora do Chvalšin, zděná, s poškozeným štítkem nad prejzovou krytinou, ve výklenku obraz na plech v dřevěném rámu, 19. století
• 3. výklenková kaple vlevo při cestě z Červeného Dvora do Chvalšin, zděná, se štítovým nástavcem zdobeným štukovou profilací
• 4. výklenková kaple za Chvalšinami po levé straně silnice na Prachatice, zděná, klasicistního typu, s pilastry po stranách edikulového výklenku. Chybí štítek s krytinou.
• 5. výklenková kaple za Chvalšinami po pravé straně silnice na Prachatice, zděná, klasicistního typu, s pilastry po stranách, profilovanou římskou přecházející do archivolty, nahoře štítek s volutovým nástavcem, krytina prejzová.
• 6. výklenková kaple za Chvalšinami při odbočce na Vítějovice, mezi lipami, nad výklenkem římsa a konkávně vykrajovaný štítek, krytina prejzová
• 7. výklenková kaple vlevo při silnici z Chvalšin na Prachatice, zděná, s poškozeným štítkem nad profilovanou římsou, 19. století
• 8. výklenková kaple vlevo při silnici z Chvalšin na Prachatice poblíž osady Střemily, edikulová, s pilastry po stranách a segmentovou římsou, štítek lemovaný profilovanou římsou (torzální), 2. polovina 18. až počátek 19. století
• 9. výklenková kaple na okraji Chvalšin vlevo při silnici na Brloh, zděná, edikulová, s pilastry po stranách a profilovanou římsou, nad edikulou štítek, krytina prejzová, konec 18. až počátek 19. století.
• 10. výklenková kaplička charakteru zděných božích muk (opodál), čtyřboká, s obdélnými výklenky, z 19. století
• 11. výklenková kaple za Chvalšinami pod lesem při polní cestě na Borovou, zděná, edikulová, s pilastry a profilovanou římsou, konec 18. až počátek 19. století.
• 12. výklenková kaple v polích u Kycovského potoka pod lípou severně od Chvalšin, zděná, zdobená štukovými pilastry a dekorativními rostlinnými prvky v hlavicích a dalšími reliéfními zdobnými motivy, štítový nástavec s volutami.
• kaplička: východně za Chvalšinami, pod lípou, drobná barokní stavba. Bohatě profilovaná římsa s průčelním segmentem. Štítek ve tvaru trojlistu s profilovaným štukovým okrajem, klenba křížová.
  

Památkově chráněno od 23. června 1988.

• 1. síňová kaple v lese západně od vsi, pp. 1021/1, na čtvercovém půdorysu s ustupující půlkruhovou apsidou, uvnitř křížová klenba s hřebínky, nesená hranolovými koutovými příporami, do apsidy uvnitř vyzděna nika s konchou. Ve čtvercových stěnách exteriéru vysoké špaletové výklenky, ukončeny půlkruhem, v němž jsou prolomena nezasklená okénka. Prostý trojúhelný štít nad půlkruhem uzavřeným vstupem, střecha sedlová. 48°51′43,27″ s. š., 14°11′55,21″ v. d.
• 2. síňová kaple v ulici naproti domu čp. 152, st. 596, obdoba předchozí, štít ozdoben obloučky a ve vrcholu nástavcem, uzavřeným do segmentu kruhu. 48°51′21,71″ s. š., 14°12′49,25″ v. d.
• 3. výklenková kaplička u mlýna naproti Červenému Dvoru, pp. 1638/1 (parcela č. 1638/1 není uvedena v seznamu parcel!), barokní, poměrně mohutný hranol na obdélném půdorysu, s typickým chvalšinským štítovým nástavcem, vytaženým do dvou hrotů. V ploše nika s konchou a štukovou mušlí. V čelní stěně otevřena půlkruhem uzavřená nika v plné výši, frankována plochými pilastry s konzolovými hlavicemi. Na čelní straně niky jsou dobře patrné fragmenty nástěnné malby s obrazem vznášející se Panny Marie Kájovské. Střecha sedlová.
• 4. výklenková kaplička u cesty na vojenský prostor Boletice, cca 200 m vpravo za koncem obce, pp. 1576/1 (parcela č. 1576/1 není uvedena v seznamu parcel!). Drobný hranol, zasazený do terénního valu nad silnicí, sedlová stříška, na hladkém štítu štukový rovnoramenný kříž, nika uzavřena stlačeným segmentem, již nečitelné fragmenty vnitřní výmalby. Nižší sedlová stříška, původně krytá prejzy.
• 5. výklenková kaplička u sádek, pp. 1380/1 (parcela č. 1380/1 není uvedena v seznamu parcel!). Rozměrný hranol na obdélném půdorysu, čelní stěna otevřena vysokou, půlkruhem uzavřenou nikou, jež zasahuje až do štítové plochy. Výrazné štukové rámování kolem vstupu do niky a kolem štukového profilu. Na zadní stěně vyzděna malá obdélná nika bez rámování. Střecha sedlová, kryta prejzy.
• 6. výklenková kaplička u čtyř lip u hřbitova, pp. 1252/1 (parcela č. 1252/1 není uvedena v seznamu parcel!). Větší zděný hranol na obdélném půdorysu, nahoře ukončen nízkou segmentovou stříškou a oboustranně přetaženými nástavci, rovněž tvarovanými do sníženého segmentu. Na přední straně je tento oblouk zvýrazněn několikrát odstupňovaným štukovým rámem. Vysoká a široká nika počíná v úrovni nízkého soklu a zasahuje sníženým segmentem až pod římsu nástavce. Po stranách na bočních stěnách vysoká, obdélná, mělká a vpadlá pole. Interiér nese stopy malby, pod nánosem nátěru zatím nečitelné.
• 7. pilířová výklenková kaplička na staré cestě do Červeného Dvora, pp. 547/1 (parcela č. 547/1 není uvedena v seznamu parcel!). Útlý hranol na čtvercovém půdorysu, tvarově ojedinělý, jen s nepatrně odsazenou částí soklu, v horní třetině s jedinou nikou, ukončenou sedlovým tvarem. Rovněž sedlová stříška, ale poněkud méně strmá, uzavírá celý hranol.
• v seznamu parcel jsou uvedeny též parcely pp. 602/5, 1830/1, 1858/2, 1864/2, 1868/6, které neodpovídají žádnému z vyhlášených objektů.
  

Poznámka: Památkový katalog neobsahuje seznam ani popis objektů.
Památkově chráněno od 20. května 2004.

• Barokní zámek je obdélníková jednokřídlá budova, jejíž průčelí půlí rizalit s balkonem, zakončený trojúhelníkovým štítem a krytý mansardovou střechou. Zámecký areál tvoří budova zámku rozšířená o jižní a severní křídlo, která uzavírá volně s hospodářskými budovami obdélný dvůr.
• K památkově chráněnému areálu patří rovněž park a jeho vybavení - především budovy hájovny, bažantnice a množství vodních prvků a zahradních staveb. Památkový katalog neobsahuje výčet součástí. Krajinářský park přiléhá k zámeckému areálu na východě, rozkládá se na pravém břehu Chvalšinského potoka na jihozápadním úpatí Kletě. Východní částí navazuje na chráněné území Vyšenských kopců.
• na východní část zámku navazuje parterová plocha, dnes parterová louka s kruhovou fontánou, přístupná ze saly terreny
• sala terrena byla zřízena v letech 1748–1749 ze středního traktu zámku v přízemní části – dnes slouží jako jídelna.
• za zámkem původně barokní, hvězdicovitě komponovaná zahrada, dochovaná ještě v roce 1826; na parter napojena rozsáhlá obora s členitou cestní sítí protínající ve hvězdicích a trojzubcích. V letech 1781–1789 zde byly postaveny besídky, ostrůvek s můstky, obelisk, holandská a čínská besídka. Dochoval se pouze obelisk. V 1. polovině 19. století zahrada přeměněna v krajinářský park s rozlehými loukami, využívanými hospodářsky, typický pastevecký anglický park. Roku 1838 zřízeny zahradní stáje (švýcarské stavení určené k chovu skotu) – nedochováno. V severní okrajové části parku zřízen ovčín, dochován.
• zahradní průčelí zámku pohledově váže dlouhá kompoziční osa se 2 dochovanými kruhovými fontánami, mezi nimi centrálně umístěný rybník, na břehu rybníka objekt bažantnice.
• v okrajové části parku, u příjezdové cesty od Českého Krumlova, pozůstatky zděného domku portýra z roku 1840.
• uvnitř porostu v jižní části plochy obelisk datovaný 1846, přenesený na Křížové pole
• v zadní části parku objekt bývalé mauricovny sloužící k ubytování zaměstnanců zámku; špatný stavební stav.
• v jižní části situován Schwankenberg s letní jízdárnou určený k výcviku koní. V sousedství jezírko, nedaleko romantická stavba selské chalupy.
• v prostoru bývalé růžové zahrady dochován kamenný bazén kruhového půdorysu
• v severní okrajové části parku zřízena lesní školka, v jejím areálu je rozlehlý rybník napájející jezírka a fontány v parku
• v severní části parku objekt bývalé hájovny z roku 1840, vedle stavba bytovky, v sousedství užitková stavba se skleníkem
• oplocení: pletivo na kovových sloupcích, bez podezdívky
• k. ú. Chvalšiny: st. 209/1, 210, 213, 217/1–2, 253, 390, 391, 611, 676, pp. 1660, 1661, 1674/1–2, 1676/1, 1678/1–2, 1689/1–2, 1707/1–2, 1709, 1710/1–5, 1710/8–10, 1710/12–13, 1710/15, 1710/18, 1710/20, 1711, 1713, 1714/4–7, 1714/9, 1714/11, 1714/13, 1720/1, 1730, 1736, 1741, 1749, 1755, 1765/1, 1769, 1782/1, 1782/4, 1786, 1789/1, 1793, 1808/1–2, 1817/1, 1828/2, 1832, 1878, 1883, 1949/1, 1949/2
• k. ú. Křenov u Kájova: pp. 930/6, 1704/3, 1710
  

Poznámka: Areál zasahuje do části Křenov obce Kájov.
Památkově chráněno od roku 1963.

Památkově chráněno od 23. června 1988.

Poznámka: Původně uvedeno v MonumNetu jako venkovská usedlost.
Památkově chráněno od 23. června 1988.