Seznam kulturních památek v Plzni-Vnitřním Městě

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Vnitřní Město v městském obvodu Plzeň 3 ve městě Plzeň v okrese Plzeň-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Vnitřní Město

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Městské opevnění (Q38048072)


 
Kategorie „City walls of Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45155/4-4421
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město po obvodu historického jádra
49°44′48,07″ s. š., 13°22′45,76″ v. d.
Městské opevnění. Gotika, 2. čtvrtina 14. století, pozdně gotická přestavba během 15. století, barokní bastionová fortifikace z let 1618–1659.

Rozpis částí památky:

  • parkánová zeď v čp. 86 a ve dvoře čp. 87, Pražská ul.
  • hlavní hradební a parkánová zeď, Křižíkovy sady (za čp. 103, Dřevěná ul. a za čp. 106 a 360, náměstí Republiky)
  • hradební zeď v čp. 114, Zbrojnická ul.
  • hradební zeď s baštou v čp. 357, Kopeckého sady
  • hradební zeď v areálu františkánského kláštera čp. 121, Františkánská ul.
  • parkánová zeď v čp. 122 (Kopeckého sady) a hlavní hradební zeď v čp. 329, 328 (Kopeckého sady) a čp. 159 (ul. B. Smetany)
  • zbytky brány v areálu dominikánského kláštera čp. 179, ul. B. Smetany
  • hradební zeď v čp. 179 (ul. B. Smetany) a čp. 180, 181, 182, 183, 184 (Bezručova ul.)
  • hradební a parkánová zeď v čp. 196 a 318, Prešovská ul.
  • hradební zeď v čp. 220, Riegrova ul.
  • hradební zeď ve dvoře domu čp. 321, Sady Pětatřicátníků
  • bašta za čp. 44 s částí hradební zdi, Malá ul.
  • hradební a parkánová zeď za čp. 58, Veleslavínova ul.
  • hradební zeď za čp. 301 (sady 5. května) a čp. 84 (Pražská ul.)
  • vodárenská věž čp. 309, Pražská ul.
  • barokní bastion, Sady 5. května

Rozpis dle parcel:

  • parc. 8/3, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (náměstí Republiky 360/14a)
  • parc. 8/5, hlavní hradební a parkánová zeď za čp. 360 (náměstí Republiky 360/14a, Křižíkovy sady)
  • parc. 9, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (náměstí Republiky 106/13)
  • parc. 13, hlavní hradební a parkánová zeď za čp. 103 a 106 (Dřevěná 103/6)
  • parc. 54, jiná KP, parkánová zeď v čp. 86 (Pražská 86/16)
  • parc. 55, parkánová zeď ve dvoře čp. 87 (Pražská 87/14)
  • parc. 89, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Pražská 84/15, Perlová 84/2)
  • parc. 91, jiná KP, vodárenská věž (vedle Pražská 309/19)
  • parc. 96, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (sady 5. května 301/52)
  • parc. 99, jiná KP, hradba již nezřetelná (sady 5. května 303/46)
  • parc. 101, jiná KP, hradba již nezřetelná (sady 5. května 304/44, Veleslavínova 304/1)
  • parc. 105, jen v rozsahu hradební zdi, parkánové zdi a parkánu (sady 5. května 58/40)
  • parc. 127, bašta za čp. 44 (sady 5. května 44/20)
  • parc. 215, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (sady Pětatřicátníků 321/16, Riegrova 321/26)
  • parc. 268, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Riegrova 220/17)
  • parc. 275, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Prešovská 195/18)
  • parc. 276, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Prešovská 318/20, sady Pětatřicátníků 318/12)
  • parc. 312, jen v rozsahu hradební zdi (Bezručova 180/21)
  • parc. 313, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Bezručova 181/23)
  • parc. 314, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Bezručova 182/25)
  • parc. 315, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Bezručova 183/27)
  • parc. 316, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Bezručova 183/29)
  • parc. 324, jiná KP, Litická brána a hradební zeď ve zdivu (Smetanovy sady 179/2, Bedřicha Smetany 179/14, Bezručova 179/19)
  • parc. 325, jiná KP, hradba již nezřetelná (Bedřicha Smetany 161/15)
  • parc. 327, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Kopeckého sady 328/10)
  • parc. 328/1, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Kopeckého sady 329/8)
  • parc. 329, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Kopeckého sady 122/6, Františkánská 122/18)
  • parc. 335, jiná KP - parkánová zeď v čp. 122 a hlavní hradební zeď v čp. 329, 328, 152 a 159 (Bezručova 152/7)
  • parc. 341, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Bedřicha Smetany 159/13)
  • parc. 371, jiná KP, hradební zeď ve zdivu (Zbrojnická 114/6)
  • parc. 384, jiná KP, hradební zeď ve zdivu a hradební ulička (Františkánská 121/11)
  • parc. 388, jiná KP, hradební zeď ve zdivu a bašta (Kopeckého sady 357/2, Šafaříkovy sady 357/2)
  • parc. 458, 5282/8, 5282/9, jen v rozsahu ravelinu (sady 5. května, východně od domu 310/69)
  • parc. 484, 483 (parcela 483 rozdělena na díly 483/4 a 483/1, v MonumNetu nespecifikováno), jen v rozsahu ravelinu (sady 5. května 2386/61 a za ním), parc. 5283/12, 5992/2

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Okružní městské sady (Q38048073)


 
Kategorie „Okružní městské sady (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44238/4-4183
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Plzeň 3-Vnitřní Město, Jižní Předměstí, Východní Předměstí
49°44′41,99″ s. š., 13°22′28,57″ v. d.
Park - okružní městské sady o rozloze 19 ha. Sadový okruh je reprezentativním výkladcem města, zřízený na zrušených městských hradbách dle vídeňského vzoru v 1. polovině 19. století. Hradby byly rušeny od roku 1795, od roku 1803 byla na místě příkopů stromořadí kaštanů a topolů, po nástupu purkmistra Martina Kopeckého v roce 1828 byly zbourány brány a hradby na západní straně města a plochy byly ihned parkově upraveny. Do těchto prostor se obracely nové reprezentativní veřejné budovy. Postupně tak vznikaly okružní promenády na systému alejí, které byly nejdříve založeny na jižní hranici města. V sadech řada památníků význačných plzeňských osobností. Sady byly založeny v duchu dobového názoru na reprezentativní zahradní umění, opírající se o přírodně krajinářský sloh, doplněné množstvím proměnlivých zahradnických atraktivit a ukázek dokonalého řemesla (kobercové výsadby, vázy, letní aranžmá tropických rostlin aj.) Základem se staly stromy rostoucí na původních valech, doplněné alejemi kolem promenád i solitery a skupinami exotů a kultivarů. Do sadů byla zahrnuta i plocha po zasypaném mlýnském náhonu se zachovanou doprovodnou vegetací (převážně olše, dosud zachované). Sady byly doplněny památníky a drobnou zahradní architekturou (fontány, jezírka, voliéra aj.).

Soustavu sadů kolem Vnitřního Města tvoří

  • Smetanovy sady
    • pomník J. F. Smetany
  • Kopeckého sady
    • pomník Martina Kopeckého
    • meteorologický sloupek
  • Šafaříkovy sady
  • Křižíkovy sady
    • socha sv. Jana Nepomuckého
    • pomník Františka Křižíka
  • sady 5. května (s Mlýnskou strouhou, Pražský most je zapsán samostatně)
  • sady Pětatřicátníků

Poznámka: V MonumNetu bylo identifikováno parcelními čísly 2299/11, 2299/42, která však v k. ú. Plzeň neexistují, parcela 2299 leží mimo Vnitřní Město a nejsou na ní sady. Památkový katalog výčet parcel neuvádí.

  • Krajský úřad do položky zařazuje Kopeckého sady a na rozdíl od Monumnetu je řadí též k Jižnímu Předměstí, nejen k Vnitřnímu Městu. Správa veřejného statku města Plzně v článku o okružních městských sadech zmiňuje Šafaříkovy sady, Křižíkovy sady a Mlýnskou strouhu.
  • Jednotlivé objekty byly zapsány již k 24. a 25. 10. 1963: pomník M. Kopeckého, socha Jana Nepomuckého, pomník J. Fr. Smetany. Až k 11. 6. 1987 byl zapsán celý areál okružních městských sadů. V roce 1980 však bylo rozhodnutím upuštěno od ochrany části sadů 5. května, z rozhodnutí je však zřejmé, že se omezení týkalo evidenčního listu městského opevnění.

Památkově chráněno od 11. června 1987.

Kostel svatého Bartoloměje (Q1124051)


 
Kategorie „Cathedral of Saint Bartholomew in Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31318/4-176
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky, pp. 1
49°44′51,26″ s. š., 13°22′39,4″ v. d.
Velké síňové trojlodí s vysokou štíhlou věží při severní straně západního průčelí a nižším kněžištěm na východě, k jehož jižnímu boku a zároveň k východnímu čelu boční lodi je přistavěna nižší Šternberská kaple čtvercového půdorysu s okoseným nárožím. Na severní straně kněžiště s ní souměrně umístěna sakristie a nad ní klenotnice. Kostel sv. Bartoloměje svojí monumentalitou dominuje prostoru náměstí, výškou věže (102,26 m) i absolutními půdorysnými rozměry patří mezi největší kostely z doby vrcholné a pozdní gotiky. Stavba zahájena ve 13. století, dnešní presbyterium postaveno v polovině 14. století, roku 1400 postaveny oba boční portály, ve 3. čtvrtině 15. století vznikly hvězdicové klenby trojlodí, válcové pilíře a kružby rozšířených oken. Šternberská kaple a jižní předsíň připojeny v letech 1510–1527. Kolem roku 1880 kostel regotizován podle návrhu arch. Josefa Mockera. Další úpravy v letech 1914–1920 realizovány Kamilem Hilbertem.

Poznámka: národní kulturní památka
Památkově chráněno od 24. října 1963.

Morový sloup (Q15935721)


 
Kategorie „Marian column (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
32164/4-177
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky, severozápadní kout, pp. 5252
49°44′52,59″ s. š., 13°22′38,13″ v. d.
Sloup se sousoším - Morový sloup. Morový sloup je dílem plzeňského sochaře Kristána Widmanna, slohově patří do období přechodu raného baroka k vrcholnému baroku. Sloup je z roku 1681, z té doby jsou sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a ležící socha sv. Rosálie. Po dalším moru přidány roku 1714 sochy sv. Františka Xaverského, Petra z Alcantary a Barbory, rovněž díla Kristiána Widmana. Morový sloup je vybudován z pískovce na čtvercovém půdorysu. Z plochy náměstí stoupá na všech čtyřech stranách vždy po šesti schodišťových stupních (na prvním z nich je uzavírá gotizující železné zábradlí) ke kamenné balustrádě, členěné čtyřbokými pilířky, jejichž propadlá čela zdobí akantová kartuše a ukončení římsou. Na rohových pilířcích stojí kamenné koule, na prostředních sochy světců, pouze na východní straně je ve střední části balustráda. Za kamennou balustrádou je z pískovcových kvádrů vyzděný vysoký hladký sokl, v rozích opatřený čtyřbokými hranoly podstavců s propadlými výplněmi na čelech stran, ukončených mocnými římsami. Na nich stojí sochy světců, podané v menším měřítku než sochy dolní. Mezi těmito podstavci je umístěn čtyřhranný sokl vlastního sloupu, ukončený římsou. V jeho východní straně je zapuštěna mramorová deska se zlaceným nápisem. Pod deskou, proti vstupu, leží oděná ženská postava s lebkou (sv. Rosálie). Na soklu se tyčí vlastní čtyřhranný podstavec sloupu s propadlými výplněmi stěn, ukončený opět mocnou profilovanou římsou, nad níž už stojí vysoký, hladký sloup, ozdobený dole vztyčenými, zlaceným i akanty a nesoucí na své zlacené korintské hlavici barokní repliku Plzeňské madony, rovněž zlacenou.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Veřejné záchodky a tramvajová čekárna na náměstí Republiky (Q20058256)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10364/4-4882
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky, jižní strana, pp. 368
49°44′48,12″ s. š., 13°22′38,5″ v. d.
Veřejné záchodky a tramvajová čekárna. Postavena včetně podzemních záchodků v roce 1915 na místě starší dřevěné čekárny. Volně stojící drobná přízemní zděná omítaná stavba na přibližně čtvercovém půdorysu s krátkými bočními křídly. Střecha nad centrální částí mansardová, nad křídly valbová, krytá plechem. V suterénu jsou situovány veřejné záchodky.

Památkově chráněno od 21. října 1993.

Radnice (Q16162866)


 
Kategorie „Town Hall (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19932/4-154
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 1/1
49°44′53,94″ s. š., 13°22′40″ v. d.
Mohutný reprezentační palác stojící v řadě domů, pětiosý, třípásový s fasádou do náměstí, ukončený strmým prejzovým sedlem, zakrytým attikou se štíty a vyznívajícím po bočních stranách mocnými štíty. Stojí na hluboké parcele a vysílá při její západní straně do dvora dlouhé dvoupatrové křídlo. Radnice postavena v letech 1554–1559 v duchu klasicizující české renesance. V baroku přidány některé komíny, vížka vyměněna v 17. století, roku 1849 přistaveno 2. patro dvorního křídla. Celkové restaurování v letech 1907–1912 včetně nových sgrafit, schodiště a sálu 3. patra. Budova sloužila jako radnice (do roku 1850), krajský soud, restaurace (do roku 1912) a poté znovu jako radnice.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U bílé růže (Q15926112)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44241/4-4688
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 3/2
49°44′53,73″ s. š., 13°22′41″ v. d.
Měšťanský dům U bílé růže. Měšťanský dům ze 3. čtvrtiny 19. století postavený na původní středověké parcele s dochovanými gotickými sklepy. Novorenesančně řešené průčelí. Dvoupatrový zděný omítaný dům na obdélném půdorysu s časně eklektickou fasádou, krytý sedlovou střechou. Fasádu do náměstí člení čtyři zdvojené okenní osy. Na hlavní budovu navazuje na východní straně dvora dlouhé zděné devítiosé obytné křídlo. U vchodu osazena pamětní deska s nápisem: „V tomto domě bydlel od 16. XII. do 18. XII. 1799 generalisimus Suvorov za vítězného návratu z italského tažení přes Čechy do vlasti“.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Dům U zlatého beránka (Q33527027)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44242/4-4689
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 4/3
49°44′53,65″ s. š., 13°22′41,82″ v. d.
Měšťanský dům U zlatého beránka. Měšťanský původně gotický dům na středověké parcele, dále renesančně, barokně a klasicistně upravovaný s pseudobarokní fasádou. V interiéru dochovány původní gotické sklepy a klasicistní klenby. Zděný omítaný dvoupatrový dům na obdélném půdorysu, průčelí do náměstí šestiosé, okna pater jsou po dvojicích sdružena. Na severní straně navazuje úzký, velmi hluboký dvůr s levým dvorním zděným křídlem na obdélném dlouhém půdorysu. V patrech při křídle jsou úseky novodobě upravené pavlače na původních vykrajovaných krakorcích. Zadní část dvora obklopují ze tří stran patrová, samostatně upravená křídla s nepodklenutými pavlačemi na vykrajovaných krakorcích.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Náměstí Republiky 4 (Q33527021)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44243/4-4690
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 5/4
49°44′53,61″ s. š., 13°22′42,34″ v. d.
Měšťanský dům středověkého původu z rozsáhle dochovanými pozůstatky středověkého stavu. Interiéry domu byly upraveny zdařilou a náročnou klasicistní přestavbou, neorenesanční fasáda má pozitivní úlohu ve frontě domů severní strany náměstí. Zděný omítaný úzký dvoupatrový dům o dvou okenních osách s podkrovím a trojúhelně zakončeným štítem. Fasáda upravena eklekticky.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Náměstí Republiky 5 (Q33527013)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25533/4-155
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 6/5, Rooseveltova 6/1
49°44′53,64″ s. š., 13°22′43,08″ v. d.
Původně renesanční měšťanský dům z konce 16. století s dochovanými interiéry a výstavným portálem, rokokově a klasicistně upravený. V přízemí domu roku 2017 objeveny a následně restaurovány renesanční nástěnné malby. Přední dům, západní dvorní křídlo, severovýchodní dvorní křídlo, severní stavení. Přední dům na půdorysu písmene L obrací jižní devítiosou fasádu do náměstí Republiky a východní osmiosé průčelí do Rooseveltovy ulice. Západní dvorní křídlo Zaujímá celou západní stranu dvora, dvoupatrový zděný objekt na obdélném půdorysu. Severovýchodní dvorní křídlo se nachází v SV rohu dvora, dvoupatrové, na půdorysu písmene L s valbovou střechou. Severní stavení uzavírá dvůr na severní straně, dvoupatrový objekt na obdélném půdorysu, s dvouosým průčelím, krytý pultovou střechou.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 6 (Q38048075)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44246/4-4738
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 93/6, Pražská 93/2
49°44′52,72″ s. š., 13°22′44,32″ v. d.
Činžovní dům. Novobarokní objekt z roku 1908 odpovídající dobovému záměru zvýšit výškovou hladinu zástavby v asanačním území. Realizace plzeňského stavitele J. Kotka. Velký zděný omítaný nárožní třípatrový dům s okoseným nárožím, opatřený novobarokní fasádou s bohatou štukovou výzdobou. Na hlavní budovu navazuje na východní straně křídlo zabíhající za drobné sousední domky čp. 91 a 92. Průčelí do náměstí trojosé s osově umístěným arkýřem probíhajícím v 1. a 2. patře, na něm spočívá ve 3. patře balkón s kuželkovým zábradlím. Průčelí do Pražské ulice sedmiosé s obdobným arkýřem ve 4. ose. V okoseném nároží probíhá všemi třemi patry hranolový arkýř, ve 3. patře s krytým balkonem. Nad osou severního průčelí do Pražské ulice ve střeše ozdobný vikýř. Nároží zakončeno vykrajovaným štítem, po jehož stranách byly umístěny plastiky andílků (chybí). Západní průčelí do náměstí ukončuje atika s větším bohatě řešeným štítem prolomeným trojdílným oknem.

Památkově chráněno od 22. ledna 1992.

Bezděkovský dům (Q15730794)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44247/4-4692
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 95/7
49°44′52,12″ s. š., 13°22′44,14″ v. d.
Činžovní dům - Bezděkovský dům. Postaveno roku 1906 na místě zbořeného gotického Bezděkovského domu, secesní dům s gotizujícími prvky. Realizace Kamila Hilberta vyniká tvořivým přístupem k historizujícímu detailu. Fasádu tvoří kvalitní secesní figurální výzdoba s doplňujícím secesním dekorem. Zděný omítaný řadový třípatrový dům na téměř čtvercové parcele se sedmiosou fasádou s gotizujícími a secesními prvky. Střední osa pater vystupuje v podobě hranolového arkýře, který ve 3. patře přechází v krytý balkon. Dvorní křídlo bylo zbořeno při rekonstrukci v roce 1980.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Dům Boží oko (Q15729838)


 
Kategorie „Dům Anny Kreslové “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26369/4-156
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 96/8
49°44′51,73″ s. š., 13°22′44,06″ v. d.
Měšťanský dům Boží oko. Původně renesanční měšťanský dům, přestavěný barokně kolem roku 1745 s dochovanými klenutými interiéry, barokní malířskou výzdobou a bohatým souborem kamenických článků. Dům, jižní křídlo, dvorní dům. Zděný omítaný řadový dům ve štítové orientaci, situovaný ve východní frontě náměstí Republiky. Patrový obytný dům zaujímá cca polovinu protáhlé stavební parcely, dvorek za domem byl zastřešen a v závěru stojí patrový dvorní dům se sedlovou střechou.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U černého orla (Q33527007)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37610/4-157
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 97/9
49°44′51,3″ s. š., 13°22′43,67″ v. d.
Měšťanský dům - U černého orla. Dům se zachovanou trojicí renesančních bosovaných portálů, s původními interiéry a romanticky upravenou fasádou. Dům v jádru renesanční snad z počátku 17. století, barokně přestavěn počátkem 18. století, v polovině 19. století zbaven renesančních štítů a fasáda upravena romanticky, během 19. století postupně zastavěn dvůr. Zděný omítaný řadový dvoupatrový dům o 6 okenních osách v půdorysu mírně zalomený se sedlovou podélnou střechou.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 10 (Q33526945)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40081/4-158
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 98/10, Dřevěná 98/1
49°44′50,65″ s. š., 13°22′43,5″ v. d.
Ve zdivu renesanční dům s kvalitními interiéry od Jakuba Augustona, s trojicí renesančních portálů. Dům ve zdivu renesanční, roku 1731 barokně přestavěn Jakubem Augustonem, v 1. polovině 19. století fasáda ohlazena do dnešní podoby – přestavba asi dílem stavitele M. Stelzra, roku 1913 k němu připojena část sousedního domu čp. 99 a zřízen moderní vchod. Zděný omítaný nárožní dvoupatrový dům o 7 okenních osách do náměstí a 8 do Dřevěné ulice.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U zlatého růžence (Q15975122)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44251/4-4737
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 104/11, Dřevěná 104/2
49°44′49,74″ s. š., 13°22′44,04″ v. d.
Činžovní dům - U zlatého růžence. Velký zděný nárožní třípatrový, ve zdivu přízemí ještě středověký dům s výpravnou eklektickou fasádou, využívající kombinaci bosování, štukových článků a ploch provedených v režné cihle. Realizace stavební firmy Františka Kotka. Postaveno roku 1880 na místě středověkého domu (zdivo přízemí středověké), dvorní křídlo je novostavba od základu. Budova se skládá z předního domu, obráceného svým průčelím do náměstí, a z podélného křídla v Dřevěné ulici. Přední dům je lehce kosodélného půdorysu. Boční křídlo sleduje uliční čáru Dřevěné ulice, je jednotraktové, z něho uprostřed a na východním konci odbočují směrem dovnitř parcely krátká dvorní křídla.

Památkově chráněno od 22. ledna 1992.

Scriboniovský dům (Q15730941)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
30552/4-159
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 105/12
49°44′49,23″ s. š., 13°22′42,99″ v. d.
Měšťanský dům - Scriboniovský (Valdštejnský). Cenný původně renesanční dům se zachovanou dvojicí renesančních štítů, barokně přestavovaný Jakubem Augustonem. V přízemí dochovaný barokní portál vysoké úrovně z dílny Jakuba Augustona. Dochované původní interiéry v přízemí. V 15. století patřil dům městským rychtářům. Po roce 1588 jej dal Dr. Jan Scriborius z Horšova přestavět do renesanční podoby. V letech 1723–1743 barokně upraveno průčelí a připojeno další dvorní stavení. Průčelí pozměněno adaptacemi v letech 1895 a 1919. Zděný omítaný dvoupatrový řadový dům na dvou původních gotických parcelách se dvěma štíty, kryjícími dvě příčné sedlové střechy (tašky). Do náměstí se obrací zdobnou fasádou o pěti okenních osách. V přízemí v druhé ose zleva monumentální barokní vstupní portál.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Chotěšovský dům (Q15730939)


 
Kategorie „Národopisné muzeum Plzeňska “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22451/4-160
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 106/13
49°44′48,78″ s. š., 13°22′42,89″ v. d.
Měšťanský dům - Chotěšovský dům. Renesanční dům z poslední čtvrtiny 16. století s kvalitním renesančním portálem a původními interiéry. Jako jediný dům v Plzni si uchoval původní arkádovou lodgii v nádvoří. Zděný omítaný dvoupatrový řadový dům s horním polopatrem a třikrát odstupňovaným štítem, situovaný na úzké hluboké parcele. Průčelí do náměstí tříosé. Za domem navazuje dvorek a zadní trakt. Východní obvodová zeď dvorního stavení je pozůstatkem hlavní hradební zdi, přímo navazuje na úsek v sousedním čp. 360.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U zlatého křížku (Q38048076)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44252/4-4696
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 107/14, 360/14a
49°44′48,31″ s. š., 13°22′42,77″ v. d.
Měšťanský dům U zlatého křížku. Objekt středověkého původu s výraznými pozůstatky středověké stavby na úrovni sklepa a v dispozici přízemí. Průčelí je upraveno neorenesančně, přičemž záměrná snaha po historizujícím průčelí ukazuje inspiraci plzeňskou renesancí. Dům vznikl ze dvou samostatných středověkých domů, stávajících ještě před požárem Plzně v roku 1507 – dům je středověký ve zdivu sklepů a přízemí, středověká je v jádře i zadní dvorní budova. Roku 1599 došlo ke spojení obou domů, za renesanční přestavby byl spojený dům prodloužen do dvora, z té doby část kleneb v přízemí. Přestavěno barokně (část kleneb v přízemí). Hlavní městský dům ve štítové orientaci do náměstí. Za domem dvorek a v jeho závěru stojí dvorní dům čp. 360.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Náměstí Republiky 15 (Q33526999)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44282/4-4703
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 229/15, Zbrojnická 229/1
49°44′47,67″ s. š., 13°22′42,67″ v. d.
Měšťanský dům. Rozlehlý zděný omítaný nárožní čtyřpatrový dům patří k architektonicky nejkvalitnějším projevům plzeňské secese s výraznými prvky nastupující moderny. Dům se vyznačuje kultivovaným geometrizujícím pozdně secesním dekorem uplatňujícím se jak v exteriéru, tak v interiérech. Fasáda do náměstí pětiosá, krajní osy zvýrazněny trojbokými plochými arkýři, procházejícími třemi podlažími, završenými v úrovni 4. patra balkónky. Přes tři střední osy ve 2. patře probíhá v půdorysu mírně vypouklý balkón s kovovým secesním zábradlím. Nad středními osami průčelí zděný štít v podobě trojlistu, nad bočními osami drobnější štítky segmentové. Boční průčelí do Zbrojnické ulice je osmiosé. 1. osa zleva v půdorysu mírně vypouklá, v 1. patře s reliéfem „Čtvero ročních počasí“, v ostatních patrech s trojicí úzkých oken. 3. a 7. osa zleva zvýrazněny plochými trojbokými arkýři, probíhajícími 2. a 3. patrem a krytými oplechovanými stříškami. Mansardová střecha s kupolí je kryta plechem.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Dům U zlatého kolečka (Q38048078)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44253/4-4697
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Františkánská 116/1, Zbrojnická 116/2
49°44′46,65″ s. š., 13°22′42,46″ v. d.
Činžovní dům - U zlatého kolečka. Mohutná stavba s eklektickou fasádou akcentovanou novobarokní věží. Novostavba z roku 1902 na místě zbořeného historického domu. Novodobé adaptace a úprava průčelí z let 1947/1948. Nárožní zděný omítaný třípatrový dvoukřídlý objekt na půdorysu písmene L s eklektickou novobarokní fasádou o 8+7 okenních osách a jednoosém, zkoseném nároží, akcentovaném arkýřem se štítkem a věžicí.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Principálovský dům (Q15951686)


 
Kategorie „Principálský dům (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23822/4-161
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 130/16, Františkánská 130/2
49°44′46,55″ s. š., 13°22′40,77″ v. d.
Měšťanský dům - Principálovský dům. Barokní dům, ve zdivu renesanční z počátku 18. století, vybavený v Plzni vzácnou empirovou fasádou s dvojicí cenných portálů. Roku 1923 otevřen nový vchod z ulice a na něm osazen renesanční portál z konce 16. století, přenesený sem ze zbořeného domu čp. 228. Zděný omítaný rohový jednopatrový dům o 6 okenních osách do náměstí a 14 osách do Františkánské ulice, oken vesměs sdružených po dvou. Do náměstí trojúhelníkový štít. Původně obytný dům, do roku 1833 sídlo celnice, poté krajský úřad, od roku 1910 v majetku obce, v patrech kanceláře, v přízemí obchody. V roce 1953 dům restaurován pro Svaz československo-sovětského přátelství a obnoven původní vchod. Poté sídlo Plzeňské banky, poté sídlo magistrátu.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 17 (Q33526992)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38636/4-162
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 131/17
49°44′46,92″ s. š., 13°22′39,88″ v. d.
Měšťanský dům. Původem pozdně gotický dům, dále renesančně a barokně přestavovaný, s pseudobarokně řešenou fasádou. Zděný omítaný jednopatrový podsklepený řadový dům s obytným podkrovím o šesti okenních osách, se štítem. Stojí na protáhlé hluboké parcele s vnitřním dvorem, východním dvorním křídlem a zadním domem.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 18 (Q33526982)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16651/4-163
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 132/18
49°44′46,95″ s. š., 13°22′39,43″ v. d.
Měšťanský dům. Ve zdivu renesanční dům s cenným barokním výrazem, s fasádami upravovanými v závěru 19. století. Dům v suterénu gotický, ve zdivu renesanční, v 18. století zbarokizován, zvláště štít. Fasáda upravena roku 1870, postaven nový dvorní trakt. Dvorní stavení ze 2. poloviny 19. století. Zděný omítaný řadový dvoupatrový dům o třech okenních osách s dvoupatrovým atikovým štítem, kryjícím příčnou sedlovou střechu. Dům je situovaný na hluboké středověké parcele s dvojicí křídel po východní a jižní straně dvora. Dvůr je společný s domem čp. 133. Dvůr na levé straně obestavěn mladšími přístavky, částečně s pavlačemi, na hranici parcely čp. 132 a 133 je vysunuta hmota novodobého válcového schodišťového rizalitu. Na jižní straně dvora malé dvorní stavení o třech nadzemních podlažích z druhé poloviny 19. století.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 19 (Q33526974)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14645/4-164
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 133/19
49°44′47,02″ s. š., 13°22′39,08″ v. d.
Měšťanský dům. Ve zdivu středověký dům, upravený v raném klasicismu s prvky pozdního baroka. Na fasádě unikátní štukový reliéf Madony. Zděný omítaný řadový dvoupatrový dům nepravidelné hloubkové dispozice s jižním dvorním křídlem dvorním traktem při západní hraniční zdi. Průčelí do náměstí o třech okenních osách s atikovým štítem, kryjícím příčnou sedlovou střechu.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 20 (Q33526965)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44964/4-165
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 134/20
49°44′47,1″ s. š., 13°22′38,7″ v. d.
Měšťanský dům. Jeden ze dvou plzeňských domů, ve kterých je dosud dochovaný gotický obytný prostor. Má dochované gotické sklepy a zajímavé původní interiéry. Dům ve zdivu pozdně gotický z doby kolem roku 1500 (sklípková klenba zadní komory a patrně i průchod do dvora i sklepy), přestavba v renesanci a v pozdním baroku. Upravován v letech 1872 a 1890, kdy vznikla dnešní fasáda. Zděný omítaný řadový dvoupatrový dům o dvou okenních osách s atikovým polopatrem a štítem v čele příčné sedlové střechy. Stojí na hluboké parcele s dvorem.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 21 (Q33526959)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22811/4-166
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 135/21
49°44′47,02″ s. š., 13°22′38,19″ v. d.
Měšťanský dům. V jádru renesanční dům s hodnotným renesančním portálem z konce 16. století, dále barokně přestavovaný, s cennými interiéry a původními sklepy. Pavlač v domě se připomíná k r. 1713. Dvorní křídlo přistaveno v baroku. Těsně na počátku 19. století dům přestavěn do dnešní podoby. Zadní dvorní křídlo postaveno roku 1866. Zděný omítaný řadový dvoupatrový dům o šesti okenních osách s atikovým třetím patrem a příčnou sedlovou střechou. Stojí na hluboké parcele.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Weinerův dům (Q33526951)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
17090/4-167
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 136/22
49°44′47,08″ s. š., 13°22′37,6″ v. d.
Měšťanský dům tzv. Weinerův dům. Novostavba z 30. let 20. století s citlivě provedeným hlavním průčelím, založeném na vynikajícím řemeslném zpracování obkladu z leštěné žuly v kombinaci s rozsáhlými zasklenými plochami. Původní středověký dům, přestavěný roku 1595 v pozdně renesančním slohu, po několika úpravách zbořen roku 1930, nahrazen novostavbou od základu z roku 1931. Portál tehdy zachráněn a osazen na dnešní místo. Řadový zděný čtyřpatrový dům o třech okenních osách, situovaný na hloubkové středověké parcele. Čtvrté patro průčelí je užší, nad ně vystupuje pravoúhle se zužující štít. Do opticky zasunutého vjezdu novodobého průjezdu je vložen renesanční portál z původního renesančního domu. Průčelní budova se skládá ze dvou objektů spolu propojených krátkým schodišťovým krčkem po levé straně parcely. Ve 3. patře domu se dochoval interiér bytu realizovaný ve 30. letech 20. století pravděpodobně podle návrhu architekta Adolfa Loose.

Poznámka: Portál zapsán již k 24. 10. 1963.
Památkově chráněno od 16. prosince 1991.

Náměstí Republiky 23 (Q15735274)


 
Kategorie „Puppet museum in Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38033/4-168
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 137/23
49°44′47,08″ s. š., 13°22′37,11″ v. d.
Měšťanský dům. V základech středověký dům s dochovanými pozdně gotickými kamennými články v přízemí, s renesančním průčelím s dvojicí portálů a barokně a klasicistně upravenými interiéry. Má jednu z nejzdobnějších fasád v jižní frontě náměstí. Řadový zděný dvoupatrový podsklepený dům o pěti okenních osách s vysokým sgrafity zdobeným štítem, kryjícím příčnou sedlovou střechu, zakončenou na jihu valbou. Stojí na hluboké parcele s obdélným dvorem, vymezeným východním dvorním křídlem a na konci parcely zadním domem.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 24 (Q33527049)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37674/4-169
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 138/24
49°44′47,11″ s. š., 13°22′36,56″ v. d.
Měšťanský dům. Jeden z nejlépe dochovaných měšťanských domů, který v sobě nese výrazné slohové prvky od gotiky po pozdní baroko. Dochovány cenné interiéry (slepá gotická arkáda, barokní freska). Dům středověkého původu, zadní dvorní budova ve zdivu také středověká. V letech 1542–1553 renesanční přestavba, barokní úpravy na přelomu 17. a 18. stol. a kolem poloviny 18. stol. (dům rozšířen do dvora, pozměněna celá dispozice 1. a 2. patra, přibylo levé dvorní křídlo, hlavní průčelí se štítem a portálem + freska). Od roku 1700 v domě umístěna lékárna „U černého orla“. Roku 1882 přidány krámské výkladce. Řadový zděný dvoupatrový dům o třech okenních osách s tříetážovým štítem, kryjícím strmou příčnou sedlovou střechu. Dům stojí na hluboké středověké parcele, na dům je napojeno levé a zadní dvorní křídlo. Hlavní průčelí domu je v obou patrech tříosé.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U Bílého jednorožce - sgrafita Mikoláše Alše (Q15735232)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19197/4-170
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 53/27
49°44′48,04″ s. š., 13°22′35,1″ v. d.
Městský dům čp. 53, z toho jen: sgrafita na průčelí. Pseudorenesanční dům z roku 1896 vyzdobený sgrafitovým cyklem Sběr léčivých bylin od Mikoláše Alše (dívka, chlapec, ornamentální výzdoba lékárny U Bílého jednorožce). Zděný omítaný dvoupatrový řadový dům s mírně vystupujícím bočním pravým jednoosým rizalitem.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Náměstí Republiky 29 (Q33527142)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44274/4-4699
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 203/29
49°44′49,37″ s. š., 13°22′35,24″ v. d.
Městský dům. Novostavba z roku 1903 od stavitele Františka Kotka s hodnotným secesním průčelím. Secesní novostavba od základu na středověké parcele. Stavěn společně s čp. 204, v podstatě identický, jen v detailu lehce odlišný. Zděný omítaný čtyřpodlažní řadový dům o pěti okenních osách, průčelí do náměstí je zakončeno vysokým tříetážovým štítem.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Náměstí Republiky 30 (Q33527121)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44275/4-4700
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 204/30
49°44′49,69″ s. š., 13°22′35,29″ v. d.
Městský dům. Novostavba z roku 1903 od stavitel Františka Kotka s hodnotným secesním průčelím. Stavěn společně s čp. 204, v podstatě identický, jen v detailu lehce odlišný. Zděný omítaný čtyřpodlažní řadový dům o pěti okenních osách, průčelí do náměstí je zakončeno vysokým volutovým štítem. Průčelí domu v přízemí novodobě upraveno pro samoobsluhu společně s přízemím domu čp. 205.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Náměstí Republiky 31 (Q33527114)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44276/4-4701
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 205/31
49°44′49,96″ s. š., 13°22′35,36″ v. d.
Městský dům. Eklektická novostavba z roku 1913 podle plánů arch. Ludvíka Tremla. Portál ve dvoře barokní z doby po polovině 18. století. Zděný omítaný čtyřpodlažní řadový činžovní dům o třech okenních osách, průčelí do náměstí je zakončeno vysokým volutovým štítem. V ose průčelí ve 2. a 3. patře zděný trojboký arkýř s konkávně probranými boky, v 1. patře průběžný balkon přes celou šířku průčelí. Průčelí domu v přízemí novodobě upraveno pro samoobsluhu společně s přízemím domu čp. 205.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Dům U zlaté lodě (Q15729841)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44277/4-4702
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 206/32, Riegrova 206/1
49°44′50,35″ s. š., 13°22′35,38″ v. d.
Městský dům U zlaté lodě. Novostavba z roku 1912 podle projektu arch. Ludvíka Tremla. Zděný omítaný pětipodlažní nárožní činžovní dům, natočený užším trojosým průčelím do náměstí a delším devítiosým průčelím do Riegrovy ulice. Na fasádě do Riegrovy ulice mezi 1. a 2 osou mezi balkony 2. patra umístěn reliéf „U zlaté lodě“. V okoseném nároží v úrovni druhého patra osazena socha sv. Víta, roku 1995 nahrazena kopií, originál stojí v podchodu Branky ve Smetanově ulici. Barokní socha z 2.poloviny 17. století, pravděpodobně z původního renesančního domu „U zlaté lodi“, který byl zbořen v roce 1912.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Biskupství (Q15734960)


 
Kategorie „Bishop's residence in Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16280/4-172
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 234/35
49°44′51,93″ s. š., 13°22′35,96″ v. d.
Bývalé arciděkanství, nyní biskupství. Nejkrásnější a nejhodnotnější barokní dům v Plzni, dílo tvůrce plzeňského baroka Jakuba Augustona ml. Má cennou štukovou a malířskou výzdobu v interiéru z doby vyvrcholení slohu v 1. čtvrtině 18. století. Na místě dvou samostatných gotických domů, přestavovaných renesančně. Dnešní stav je výsledkem velké barokní přestavby kolem roku 1710. Dvoupatrový řadový zděný dům na hluboké parcele. Na průčelní dům navazují dvě nestejně dlouhá dvorní křídla. Vrcholně barokní průčelí o pěti okenních osách ukončené dvojicí zvlněných atikových štítů, kryjící dvě sedlové příčně položené střechy.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U červeného srdce - sgrafita Mikoláše Alše. (Q15729843)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23751/4-173
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 235/36
49°44′51,92″ s. š., 13°22′36,32″ v. d.
Měšťanský dům U červeného srdce, čp. 235, z toho jen: sgrafita M. Alše na průčelí. Zděný omítaný čtyřpatrový řadový pseudorenesanční dům o 5 okenních osách, z roku 1894, postaven na místě zbořeného renesančního domu „U červeného srdce“. Dílo architekta Rudolfa Štecha, vyzdobený hodnotným sgrafitovým cyklem od Mikoláše Alše. Mezi okny 4. patra dva rytíři na koních ve zbroji, kolem oken ornamenty.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U radlice (Q33527080)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44283/4-4704
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 236/37
49°44′52,71″ s. š., 13°22′36,05″ v. d.
Měšťanský dům U radlice. Novostavba z roku 1905 podle projektu stavitele Františka Kotka s hodnotným řešením fasád. Postaven na místě původního dvoupatrového štítového domu zvaného „U radlice“. Postaven spolu se sousedním čp. 237, secesní fasáda, v interiérech secesní štuková výzdoba. Zděný omítaný třípatrový činžovní dům s trojosým hlavním průčelím s kvalitní secesní fasádou, ukončenou volutovým štítem. V ose průčelí hlavní vstup, nad ním v úrovni 1. a 2. patra trojboký arkýř. Na arkýři ve výši parapetu 2. patra provedena kruhová mozaika ženské busty – pravděpodobně Panny Marie. Štít zakončen trojúhelným nástavcem.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Náměstí Republiky 38 (Q33527072)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44284/4-4705
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 237/38
49°44′53″ s. š., 13°22′36,16″ v. d.
Měšťanský dům. Novostavba z roku 1905 podle projektu stavitele Františka Kotka s hodnotným řešením fasád. Zděný omítaný třípatrový činžovní dům s pětiosým hlavním průčelím s eklektickosecesní fasádou ukončenou vysokým vykrajovaným štítem. V ose průčelí hlavní vstup, nad ním v úrovni 1. a 2. patra trojboký arkýř s mírně konkávně probranými boky, nad arkýřem je umístěn balkon. Po stranách arkýře v 1. patře probíhá po celé šířce domu balkon s kovanou mříží.

Památkově chráněno od 2. prosince 1991.

Náměstí Republiky 40 (Q33527065)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37798/4-174
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 289/40, Dominikánská 289/2
49°44′54,11″ s. š., 13°22′38,09″ v. d.
Patricijský dům ve zdivu renesanční s pěknými renesančními portály a přízemními prostory, se zachovaným barokním schodištěm a interiéry, nově pseudorenesančně upravovaný. Dvoupatrový zděný rohový dům o 6 okenních osách do náměstí a 11 do Dominikánské ulice na rozsáhlé parcele.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Císařský dům (Q15730935)


 
Kategorie „Císařský dům (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20958/4-175
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město náměstí Republiky 290/41
49°44′54″ s. š., 13°22′39,02″ v. d.
Měšťanský dům Císařský. Městský palác, adaptovaný pro potřebu císaře Rudolfa II. ze dvou původně samostatných renesančních domů, dále klasicistně upravovaný, renovovaný počátkem 20. století. Z počátku 17. století pocházejí významné interiérové nástěnné alegorické malby. Dvoupatrový řadový dům o 6 okenních osách s podélně položenou sedlovou střechou. Roku 1919 na střední opěrný pilíř osazena pískovcová socha Žumbery z doby po polovině 17. století, původně osazená na městské kašně v severovýchodním rohu náměstí.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Františkánský klášter (Q12017759)


 
Kategorie „Franciscan monastery in Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31219/4-187
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Františkánská 121/11
49°44′43,14″ s. š., 13°22′43,38″ v. d.
Klášter františkánů. Stavba z doby lucemburské gotiky ze 14. století s kaplí sv. Barbory, která je postavena v tzv. krásném slohu kolem roku 1400. V kapli se navíc dochovaly i původní velmi kvalitní nástěnné malby s výjevy ze života sv. Barbory. Areál situován při jihovýchodním okraji historického jádra. Na západní straně areál oddělen od Františkánské ulice zahradním prostorem vymezeným zdí, východní průčelí obráceno do sadů, na zbylých stranách nevelká prostranství oddělující klášterní objekty od okolí zástavby. Jádrem areálu je orientovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie, přístupný z Františkánské ulice vstupní branou a uličkou při konventní budově. Na jižní straně kostela navazuje vlastní budova čtyřkřídlého konventu s uzavřeným vnitřním dvorem. Na východní straně konventu vystupuje unikátní kaple sv. Barbory.
  • konvent čp. 121 a kaple sv. Barbory
  • kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • brána s plastikami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého a s ohradní zdí přístupového prostoru

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Západočeské muzeum (Q101069142)


 
Kategorie „Museum of Western Bohemia “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
15665/4-4118
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Kopeckého sady 357/2, Šafaříkovy sady 357/2
49°44′42,45″ s. š., 13°22′45,37″ v. d.
Západočeské muzeum. Náročně řešená monumentální novorenesanční trojkřídlá nárožní třípatrová budova s dekorativními secesními prvky a cennými umělecko-řemeslnými detaily. Vystavěna jako Západočeské umělecko-průmyslové muzeum v letech 1897–1902 v neorenesančním duchu se secesními prvky dle projektu architekta Josefa Škorpila stavitelem ing. Edvardem Krohem. Plastická a sochařská výzdoba fasád a interiérů od sochaře Celdy Kloučka, reliéf „Dívčí válka“ od Vojtěcha Eduarda Šaffa. K hlavní střední části budovy na půdorysu obdélníku, umístěného úhlopříčně a vytvářejícího tak šikmé nároží, přiléhají obdobně řešená vzájemně kolmá křídla. Střední část budovy je osově symetrická. Její střední partie předstupuje formou mírně převýšeného rizalitu, završeného vysokou valbovou střechou s věží v hřebeni. Menší věžičky jsou po obou jeho stranách. V ose je umístěn monumentální hlavní portál s kompositními sloupy, skoseným ostěním, emblémy, figurální výzdobou a trojúhelným tympanonem. Východní křídlo je ukončeno válcovou věží, na niž původně navazovala zeď, spojující muzejní budovu se sousedním hotelem.

Památkově chráněno od 14. května 1981.

Spořitelna (Q33527099)


 
Kategorie „Městská spořitelna Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44285/4-4729
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Františkánská 356/15, Kopeckého sady 356/4
49°44′42,61″ s. š., 13°22′41,78″ v. d.
Spořitelna. Monumentálně řešená stavba s rysy dekorativistické moderny. Kvalitní architektonické řešení zůstalo zachováno nejen v exteriéru, ale i v interiéru budovy včetně součástí výzdoby. Vystavěna v roce 1887, původně s eklektickou novorenesanční fasádou a odlišně řešeným interiérem. Celková přestavba do dnešní podoby a přístavba severní části provedena v roce 1915. Mohutný, nárožní dvoupatrový objekt s nižší jednopatrovou přístavbou po severní straně. Průčelí do Kopeckého sadů o 10 okenních osách, do Františkánské ulice trojosé, dalších tři osy v přistavené severní části. Exteriér stavby je řešen ve stylu dekorativní architektonické moderny 2. desetiletí 20. století, s monumentálním sloupovým řádem v pohledově exponovaném jižním průčelí, akcentovaném dvěma bočními rizality a trojúhelným tympanonem s plastickou výzdobou. Vstup v ose bočního, západního průčelí s předloženými schody, zvýrazněn dvojicí pilířů s vázami.

Památkově chráněno od 10. prosince 1991.

Františkánská 10 (Q33527057)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37900/4-189
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Františkánská 126/10, Bezručova 126/2
49°44′44,68″ s. š., 13°22′40″ v. d.
Měšťanský dům. Objekt středověkého původu, přestavěný renesančně a výrazně ve vrcholném baroku, s původními středověkými sklepy a dochovanými klenbami v interiéru. Jednopatrový nárožní zděný omítaný dům o 4x4 okenních osách. Dům natočen pozdně barokním štítem do Františkánské ulice a podélným průčelím do ulice Bezručovy, kam je orientováno též nižší jednopatrové trojosé křídlo. Malý dvoreček v severozápadním rohu parcely je v přízemí uzavřen proskleným stropem. Původně hostinec – Morávkova plzeňská pivnice. V současnosti v přízemí restaurace a kavárna.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Bezručova 4 (Q33526284)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
18527/4-178
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 149/4
49°44′44,76″ s. š., 13°22′39,26″ v. d.
Měšťanský dům. Pozdně barokní dům, přestavovaný dále v 19. století, příklad domu drobného měšťana, s dochovanými klenutými interiéry a vstupními portály. Dům přestavěn v pozdním baroku na jednopatrový. Přízemí znovu upraveno v 19. století. Jednopatrový řadový zděný omítaný dům o 4 okenních osách, završený štítem, v němž je polopatro.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Bedřicha Smetany 9 (Q33526299)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44256/4-4739
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 143/16, Bedřicha Smetany 143/9
49°44′45,04″ s. š., 13°22′34,98″ v. d.
Měšťanský dům. Pozdně klasicistní, ve svém architektonickém výrazu úsporný objekt v nárožní poloze, vybudovaný mezi lety 1848–1860 na pozdně středověkých základech. Ve sklepě zřetelný základ původního gotického dvoutraktu. Nárožní zděný dvoupatrový dům pravidelného trojkřídlého půdorysu, s těsným vnitřním dvorkem při severní hranici parcely. Západní průčelí do Smetanovy ulice je trojosé, delší jižní průčelí do Bezručovy ulice o 9 okenních osách. Po obvodu dvora obíhají v rozsahu všech tří křídel klasicizující uzavřené pavlače na železných nosnících, které nahradily starší volutové krakorce, dosud dochované u východního křídla.

Památkově chráněno od 22. ledna 1992.

Bedřicha Smetany 3 (Q33526370)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44255/4-4706
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bedřicha Smetany 140/3
49°44′45,98″ s. š., 13°22′35,22″ v. d.
Měšťanský dům. Utlerův dům je jedinou plzeňskou realizací vídeňského architekta Krásného, dochovanou dodnes v původním stavu. Stavba se vyznačuje elegantním secesním dekorem na průčelí a střídmým interiérem se secesní úpravou. Postaven v letech 1897–1898 jako obytný a obchodní dům stavitelem Františkem Kotkem podle projektu vídeňského architekta Františka Krásného. Řadový zděný omítaný třípatrový dům s obytným podkrovím. Hlavní průčelí je řešeno jako symetrické, trojosé, s mírně předsazeným arkýřem probíhajícím přes 1. a 2. patro. V přízemí jsou krámské výkladce. Mezi výkladci je v ose průčelí umístěn vstup do domu, krytý balkonem, vybíhajícím z arkýře. V zábradlí jsou vsazeny iniciály „J.U.“ dle Josefy Utlerové, zástupkyně dědiců.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 7 (Q38048086)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12028/4-4707
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 152/7
49°44′43,59″ s. š., 13°22′37,83″ v. d.
Činžovní dům. Dílo plzeňského stavitele Františka (či Ferdinanda?) Kohouta z roku 1913 se stroze řešenou secesní fasádou a střídmým interiérem, poznamenané duchem moderny. Zděný omítaný řadový třípatrový dům na velmi hluboké úzké parcele se zcela malými dvorky. Trojosé průčelí je značně převýšené se stroze řešenou fasádou.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 9 (Q33527136)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44257/4-4708
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 153/9
49°44′44,03″ s. š., 13°22′37,16″ v. d.
Měšťanský dům. Nákladně vybavená budova s bohatou neorenesanční fasádou s hutným štukatérským dekorem a sgrafity. Zajímavě prostorově řešený dům. Postaveno rou 1888 na místě dvou historických domů, na jižní straně dvora průběh středověké městské hradby. Zděný omítaný dvoupatrový řadový dům na půdorysu šířkově položeného obdélníku. Průčelí domu má bohatě členěnou novorenesanční fasádu. Krajní a střední osu sedmiosého průčelí člení mělké rizality.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 11 (Q33527041)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44258/4-4709
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 155/11
49°44′43,97″ s. š., 13°22′36,44″ v. d.
Měšťanský dům. Původně středověký dům se zachovanými sklepy, přestavěný po požáru po roce 1820 na renesančních nebo barokních základech – z té doby půdorysný rozvrh klenutého přízemí i plochostropého patra. Ze starší budovy se dochovaly sklepy a místnost vlevo ve středním traktu. Zděný dvoupatrový řadový dům o 3 okenních osách, krytý sedlovou střechou. Na hlavní budovu navazuje levé dvorní křídlo. V patrech dvorní fasády průčelní budovy i dvorního křídla probíhají novodobě upravené pavlače. Zadní strana dvora je ukončena linií městské hradební zdi.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 13 (Q33526931)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44259/4-4710
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 156/13
49°44′44,03″ s. š., 13°22′36″ v. d.
Měšťanský dům. Dům vystavěný na renesančních základech, přestavěný klasicistně, s další eklektickou úpravou fasád na konci 19. století. V interiéru dochován původní renesanční sklepy, v přízemí zachovány klenby. Zděný řadový dvoupatrový dům o 3 okenních osách, krytý sedlovou střechou s taškami. Dům leží na úzké hluboké parcele. Na průčelní budovu se napojuje pravé dvorní trojosé křídlo.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 15 (Q33526353)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44260/4-4711
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 157/15
49°44′44,18″ s. š., 13°22′35,65″ v. d.
Měšťanský dům. Novostavba z roku 1904 s neorenesančně řešenou fasádou s příznačnou kombinací omítkového detailu s režným zdivem, navíc doplněným secesním rostlinným dekorem. Zděný třípatrový řadový dům o pěti okenních osách v průčelí, završený po stranách vykrajovaným trojúhelným štítem.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bankovní dům Merkur (Q33526345)


 
Kategorie „Bezručova 17 (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44261/4-4712
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 158/17, Bedřicha Smetany 158/11
49°44′44,28″ s. š., 13°22′34,7″ v. d.
Bankovní dům Merkur. Dům ve stylu pozdně klasicizující secese postaven roku 1913 pro banku Merkur, později změněn na obchodní dům. Nákladná a reprezentační stavba, z níž po úpravách na obchodní dům zůstala zachována fasáda výrazně pročleněná robustními architektonickými články a část interiérů, včetně reprezentační vstupní haly. Nárožní zděný omítaný třípatrový dům o 5 x 3 okenních osách, delší průčelí směřuje do Bezručovy ulice. Nároží je mírně zaobleno, v něm umístěn polokruhem zaklenutý reprezentativní vstup, rámovaný pilíři s vpadlými poli.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Anglorakouská banka – městská knihovna (Q856503)


 
Kategorie „Knihovna města Plzně “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44262/4-4713
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bedřicha Smetany 159/13
49°44′43,69″ s. š., 13°22′34,59″ v. d.
Městská knihovna. Dům postavený pro účely Anglorakouské banky podle projektu stavitele F. Němce z roku 1914 se vyznačuje robustností tvarosloví vystupňovanou do klasicizující monumentalistiky. Průčelí má honosný charakter, akcentovaný leštěnými mosaznými prvky portálů a výkladců. Řadový zděný omítaný třípatrový dům o 4 okenních osách. Na průčelní budovu na téměř čtvercovém půdorysu navazuje pravé dvorní křídlo. Průčelí budovy je řešeno značně honosně. V ose přízemí v šíři dvou os monumentální vstupní portál někdejší banky. Dórské sloupy nesou segmentově zaklenutý štít zdobený rohy hojnosti; celá tato edikula je prosklena, uprostřed zřízen menší a nižší vlastní vchod, rámovaný tordovanými sloupky, s rovným překladem. Dnes sídlo Knihovny města Plzně.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Kopeckého sady 14 (Q33527128)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50090/4-4758
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Kopeckého sady 161/14, Bedřicha Smetany 161/15
49°44′42,95″ s. š., 13°22′34,11″ v. d.
Měšťanský dům. Součást téměř jednotně řešené řady klasicistní zástavby, která působivě rámuje městské sady zřízené na místě zrušeného barokního opevnění. Postaveno roku 1841 zčásti na pozemku zasypaného příkopu společně se sousedním čp. 313, stavitel František Filous. Původně v těchto místech při Litické bráně stával malý domek, který v letech 1630–1635 zpustl a byl pobořen. Roku 1837 jej koupil stavitel Filous a domek byl zbořen. Dvoupatrový nárožní zděný dům, jeho půdorys tvoří dvě kolmá přibližně stejně dlouhá křídla (po novodobé rekonstrukci spojeno s čp. 313). Obě průčelí (do Smetanovy ulice i do Kopeckého sadů) jsou sedmiosá, shodně řešená.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Kopeckého sady 12 (Q33527107)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50091/4-4758
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Kopeckého sady 313/12
49°44′42,83″ s. š., 13°22′35,45″ v. d.
Měšťanský dům. Součást téměř jednotně řešené řady klasicistní zástavby, která působivě rámuje městské sady zřízené na místě zrušeného barokního opevnění. Postaveno roku 1841 zčásti na pozemku zasypaného příkopu společně se sousedním čp. 161. Dvoupatrový zděný řadový dům o 7 okenních osách na obdélném půdorysu s pravým dvorním křídlem. Na dvorní fasádě hlavní budovy probíhají nepodklenuté pavlače s novodobým zábradlím (spojeny s pavlačemi sousedního čp. 161). V zadní straně dvora a dvorního křídla probíhá linie hlavní městské hradební zdi (viz dům čp. 159, Smetanova ulice).

Poznámka: Monumnet uváděl též adresu Bedřicha Smetany 15, ta však patří domu čp. 161
Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Kopeckého sady 10 (Q33527150)


 
Kategorie „Konzervatoř Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50092/4-4758
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Kopeckého sady 328/10
49°44′42,74″ s. š., 13°22′36,74″ v. d.
Měšťanský dům z období klasicismu, vystavěný v prostoru bývalého parkánu a obsahující ve dvoře městskou hradební zeď. Součást cílevědomé přestavby středověkého jádra v duchu urbanistických ideálů 1. poloviny 19. století. Klasicistní novostavba z roku 1843 ve zrušeném hradebním parkánu, dostavba 3. patra a úprava fasády z 2. poloviny 19. století. Třípatrový zděný řadový podsklepený dům o 11 okenních osách na půdorysu šířkově položeného obdélníka s krátkým levým dvorním křídlem. V zadní části parcely obdélný dvůr, ohraničený na severu vysokou zdí, která pokračuje v severní stěně východního křídla a je pozůstatkem městského opevnění.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Kopeckého sady 8 (Q33527093)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50093/4-4758
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Kopeckého sady 329/8
49°44′42,62″ s. š., 13°22′38,49″ v. d.
Městský dům z období přechodu klasicismu k eklektickým slohům, vystavěný v prostoru bývalého parkánu a obsahující v dvorním traktu městskou hradební zeď. Součást téměř jednotně řešené řady klasicistní zástavby na severní straně Kopeckého sadů. Postaven kolem roku 1856 na zasypaném hradebním příkopu. Zděný omítaný řadový dvoupatrový podsklepený dům na půdorysu šířkově položeného obdélníka s krátkým pravým křídlem. Fasáda do sadů devítiosá, pozdně klasicistní. Ve dvorním traktu probíhá linie hlavní městské hradby. Zadní (severní) obvodová zeď východního dvorního traktu obsahuje středověkou městskou hradební zeď (délka asi 8 metrů, ve spodní části zdi mírně ubíhající líc, omítky novodobé).

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Františkánská 18 (Q33527086)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44254/4-4758
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Františkánská 122/18, Kopeckého sady 122/6
49°44′42,63″ s. š., 13°22′39,88″ v. d.
Městský dům. Střízlivá klasicizující architektura vystavěná v prostoru městského parkánu, s dochovaným pozůstatkem středověké parkánové zdi v suterénu. Součást téměř jednotně řešené klasicistní zástavby na severní straně Kopeckého sadů. Klasicistní novostavba z roku 1842 nahradila starý dům, který v 16. století napříč uzavíral Františkánskou ulici. V roce 1805 patřil k domu kvelb v baště. Pozdně klasicistní dům byl postaven do hradebního parkánu. V suterénu v jižní stěně domu obsažena parkánová zeď městského opevnění. Dvoupatrový zděný nárožní podsklepený dům téměř čtvercového půdorysu s malým vnitřním dvorkem. Průčelí domu obrácené do Františkánské ulice je šestiosé, fasáda obrácená do sadů je sedmiosá.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Klášter dominikánek s kostelem svaté Anny (Q33526338)


 
Kategorie „Klášter dominikánek (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
21134/4-4434
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 179/19, Smetanovy sady 179/2, Bedřicha Smetany 179/14
49°44′43,27″ s. š., 13°22′31,87″ v. d.
Klášter dominikánek s kostelem. Velký klášterní komplex z let 1712–1735, dílo Jakuba Augustona. Kvalitní přestavba a přístavba z roku 1805. Bývalý klášterní areál je situován v bloku mezi ulicemi Bezručovou a Bedřicha Smetany, jižní fasády se obracejí do Smetanových sadů. Bývalý klášter vytváří uzavřený obdélný blok, do něhož je na severovýchodním okraji zakomponován klášterní chrám sv. Anny.
  • konvent čp. 179
  • kostel sv.Anny

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Bezručova 23 (Q33526329)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101038
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 181/23
49°44′44,48″ s. š., 13°22′30,1″ v. d.
Měšťanský dům. Drobný řadový dům s dochovanými barokními a klasicistními prvky, s úsekem hradební zdi ve dvoře. Stavěn po roce 1540, z období baroka pochází části sklepů a obvodové nadzemní zdi. V období klasicismu prodělal dům několik změn. Dnešní charakter je pozdně klasicistní. Průčelím, střechou i dispozičně spojen se sousedním domem Bezručova 182/25. Tyto dva patrové domy jsou vklíněny mezi třípatrovou uliční zástavbu Bezručovy ulice. Dům na půdorysu úzkého protáhlého obdélníku, krátkou stranou obrácený do ulice, patrový se sedlovou střechou, s průčelím o dvou okenních osách s okny sdruženými do dvojic.

Památkově chráněno od 6. května 2004.

Bezručova 25 (Q33526260)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44270/4-4719
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 182/25
49°44′44,61″ s. š., 13°22′29,8″ v. d.
Měšťanský dům. V jádru středověký dům s pozdně gotickým sklepem, přestavěný v baroku a následně klasicistně. Dům zaujímá cca severní polovinu protáhlé parcely, za domem dvorek uzavřený na jižní straně patrovým dvorním domem přistavěným k městské hradbě.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 27 (Q33526252)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25623/4-180
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 183/27
49°44′44,68″ s. š., 13°22′29,26″ v. d.
Měšťanský dům. Do dnešní podoby dům vystavěn po roce 1836 v typických klasicistních formách. Dvorní stavení patrně z roku 1736, obsahuje v sobě úsek městské hradby. Zděný omítaný dvoupatrový řadový dům o pěti okenních osách se sedlovou střechou podél ulice, krytou taškami, se dvěma zděnými komíny. Stojí na poměrně velké parcele. Dvůr uzavírá jednopatrové pětiosé zděné omítané stavení, skrývající bývalou hradební zeď. Mezi domem a dvorním stavením probíhá na severozápadní hranici parcely ohradní zeď.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dům U kotvy (Q33526245)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26006/4-181
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 184/29
49°44′44,76″ s. š., 13°22′28,7″ v. d.
Měšťanský dům U kotvy. Typický klasicistní dům drobnějšího měšťana ze 2. čtvrtiny 19. století s dochovaným domovním znamením na průčelí. Dům nechala postavit do dnešní podoby Anna Gerlachová kolem roku 1840. Hlavní obytný dům dvoupatrový, řadový v okapní orientaci do ulice. Dvorek uzavřený patrovým dvorním domem přistavěným k městské hradbě.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Cingrošův dům (Q33526416)


 
Kategorie „Bezručova 185 (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44271/4-4720
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 185/31
49°44′44,82″ s. š., 13°22′28,11″ v. d.
Městský dům - Cingrošův dům. Roku 1902 postaveno na místě historické budovy klasicistního charakteru. Velký třípatrový zděný dům, oproti sousedním domům poněkud ustupující z linie ulice. Tvar nepravidelné parcely domu určil průběh městské hradební zdi, k níž v zadní části dům přiléhá. Na fasádě sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše z roku 1903: sv. Václav, Panoš, sv. Jiří, Drak, Svatováclavská orlice. Plochu 1. a 2. patra vyplňuje monumentální malba znázorňující sv. Václava na koni a sv. Jiří. Mezi nimi je zobrazena orlice, při sv. Václavovi štítonoš, při sv. Jiří drak. Plochu 3. patra člení štuk s novorenesančními a secesními prvky. Pod hlavní římsou je malovaný vlys. Průčelí vrcholí plasticky ztvárněným obloučkovým, v obrysu trojúhelným štítem, zdobeným štukem a výmalbou.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 18 (Q33526483)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44263/4-4714
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 162/18, Bedřicha Smetany 162/12
49°44′45,17″ s. š., 13°22′33,41″ v. d.
Měšťanský dům vzniklý klasicistní přestavbou staršího středověkého domu po roce 1830. Objekt má dochované původní gotické sklepy s pozdně gotickým okoseným portálkem a klasicistní klenby v přízemí. Nárožní zděný omítaný dvoupatrový dům o 6x3 okenních osách. Šestiosé průčelí do Bezručovy ulice má dvouosý střední plochý rizalit, v jeho přízemí situovány dva stlačeným obloukem zaklenuté portály se zvýrazněným hlavním klenákem. Pravý otvor je zaslepený, v levém vstup do objektu. Trojosé průčelí do Smetanovy ulice je kratší, ale v podstatě se neliší od průčelí jižního, pouze okna a dveře přízemí mají segmentové záklenky.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 20 (Q33526476)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44269/4-4718
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 178/20
49°44′45,25″ s. š., 13°22′32,42″ v. d.
Městský dům ve slohu čisté secese realizovaný roku 1904 stavebním podnikatelem Františkem Kotkem za účasti architekta Krásného. Průčelí je zdobeno kultivovaným secesním dekorem vegetabilního charakteru, v segmentu štítu je reliéf s alegorií Pekařství. Řadový zděný omítaný třípatrový dům se zvýšeným přízemím, o pěti okenních osách s asymetricky řešeným průčelím. Dvě pravé krajní osy jsou zdůrazněny mělkým rizalitem, který završuje štít se segmentovou římsou, lehce prorůstající korunní římsou.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Bezručova 22 (Q33526467)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44268/4-4717
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 177/22
49°44′45,34″ s. š., 13°22′31,92″ v. d.
Městský dům. Novostavba od základu z roku 1903 ve slohu secese s motivy baroka a renesance. Řadový zděný třípatrový dům o čtyřech okenních osách, zakončený nad středními osami vysokým štítem křivkových barokizujících tvarů. Osově symetrické průčelí je zdobeno bohatým dekorem.

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Dům U Anděla (Q33526458)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44267/4-4716
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 176/24
49°44′45,49″ s. š., 13°22′31,38″ v. d.
Měšťanský dům U Anděla. Novostavba od základu z roku 1903. Dílo stavitele F. Němce. Průčelí v podstatě secesní, s historizujícími prvky pozdní gotiky a baroka. Plastickou osnovu průčelí kombinujícího keramický obklad s jemným štukovým dekorem tvoří architektonické článkování inspirované gotickým a renesančním tvaroslovím. Řadový zděný omítaný třípatrový dům o třech okenních osách, v prostřední ose okna zdvojena.

Památkově chráněno od 13. prosince 1991.

Bezručova 26 (Q33526450)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29445/4-179
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 175/26
49°44′45,42″ s. š., 13°22′30,75″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistiní objekt do dnešní podoby přestavěný roku 1808. V 18. století patřil dům sochaři Karlu Legátovi a pak zlatníkovi Josefu Stecklovi. Dvoupatrový zděný řadový dům v okapní orientaci, situovaný v severní frontě Bezručovy ulice. Za domem úzký dvorek a v severní části patrový zděný dvorní dům připojený úzkým východním křídlem.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Bezručova 28 (Q33526442)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
32977/4-4426
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 174/28, Sedláčkova 174/2
49°44′45,64″ s. š., 13°22′30,27″ v. d.
Klasicistní měšťanský dům, vystavěný na středověkých základech, s původními gotickými sklepy s dochovanými kamennými portálky. Původně středověký dům (sklepy s portálky), přestavený barokně mezi lety 1695–1722. Současný vzhled je výsledkem klasicistní přestavby těsně po roce 1800 (dispozice přízemí, schodiště, klenby). Jednopatrový nárožní zděný podsklepený dům o 8 okenních osách do Sedláčkovy a 4 do Bezručovy ulice, s mansardovou střechou krytou taškami esovkami, do ulice nové valbové vikýře (původně volská oka). Na severovýchodní straně domu nevelký obdélný dvůr.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům U Görgů, sklepy (Q38048080)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41166/4-4425
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 187/30, Sedláčkova, parc. 288
49°44′45,19″ s. š., 13°22′28,73″ v. d.
Měšťanský dům U Görgů, z toho jen: sklepy a architektonické články. Původně gotický, renesančně a barokně přestavěný městský dům, demolovaný po roce 1985. Renesanční portál deponován, zachována dvě podlaží sklepů.
  • Obě podlaží sklepů domu zachována, horní patro je v současnosti nepřístupné, spodní patro sklepů součástí plzeňského historického podzemí.
  • Portál deponován ve skladu SVSMP nejprve v ul. U seřadiště, roku 2019 přemístěno do ul. Radčické.
  • Kamenná ostění oken dle Památkového katalogu „nenalezena“.

Poznámka: Původně památkově chráněn celý dům, v roce 1985 ochrana omezena na relikty. Adresa zrušena. V Památkovém katalogu uvedena adresa Radčická 187/30, tedy název ulice, kde sídlí depozitář, je smísena z domovními čísly původní adresy domu.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Bezručova 34 (Q33526434)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13520/4-4824
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bezručova 315/34, sady Pětatřicátníků 315/2
49°44′45,7″ s. š., 13°22′26,76″ v. d.
Městský dům. Objekt z období sklonku klasicismu, postavený kolem roku 1850 na zásypu městského příkopu. Upravován roku 1927. Nárožní zděný omítaný dvoupatrový objekt o 5 × 7 okenních osách, situovaný na nároží Bezručovy ulice a sadů Pětatřicátníků (dříve Nejedlého sady). Sedlová střecha je kryta taškami. Dům zaujímá poměrně nehlubokou parcelu s malým dvorkem. V dělicí zdi mezi čp. 315 a sousedním čp. 186 se pravděpodobně zachovalo zdivo městské hradební zdi.

Památkově chráněno od 4. ledna 1993.

Prešovská 13 (Q33526385)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44273/4-4753
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Prešovská 193/13
49°44′47,81″ s. š., 13°22′28,8″ v. d.
Měšťanský dům. Původem pozdně středověký městský dům se zachovanými pozůstatky barokní přestavby, doplněný dvorním křídlem a sladovnou. Autenticky dochovaný příklad typického pravovárečného domu s hospodářským zázemím - sladovnou, dnes již v Plzni zcela ojedinělý. Dům zřízen po požáru roku 1507, přestavěn barokně (klenby v přízemí) a ve 3. čtvrtině 19. století. Sladovna u právovárečného domu byla zmiňována již v pozdním středověku po požáru na počátku 16. století a fungovala zde cca 400 let. Patrový zděný omítaný dům na půdorysu širokého obdélníka položeného kolmo k ulici. Na hlavní budovu navazuje poměrně krátké pravé dvorní křídlo.
  • Na dvorní trakt ze západu navazuje objekt bývalé sladovny. Objekt stojí uprostřed bloku obytných domů vymezeného ulicemi Prešovská, Sedláčkova, Bezručova a sady Pětatřicátníků. Bývalá sladovna spoluutváří dvorní trakt domu čp. 193, kde ze západu navazuje na jižní závěr jeho dvorního křídla a je oproti němu o jedno patro vyšší. Jedná se o mohutný dvoupatrový objekt nad půdorysem písmene L. Na sladovnu byla památková ochrana rozšířena k 19. 8. 2020.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Sedláčkova 9 (Q33526393)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44272/4-4754
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 191/9, Prešovská 191/9
49°44′47,81″ s. š., 13°22′29,85″ v. d.
Měšťanský dům. Novorenesanční novostavba z roku 1891 s výrazně plastickým architektonickým členěním fasád a bohatou štukovou výzdobou interiéru. Nárožní zděný třípatrový dům na půdorysu úzkého obdélníka s novorenesanční fasádou, s delším desetiosým průčelím do Sedláčkovy ulice a užší dvouosou fasádou do ulice Prešovské. Nároží domu je okoseno a zdůrazněno v úrovni 3. a 4. patra arkýřem s věžicí (na ní datace 1891), završenou kupolí. Po stranách věžice drobné volutové štíty.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Dům U Zlatého slunce (Q15975113)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25063/4-4408
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Prešovská 171/7, Sedláčkova 171/8
49°44′47,6″ s. š., 13°22′31,11″ v. d.
Měšťanský dům. Původně gotický dům s částečně zachovaným gotickým zdivem ve sklepě a v přízemí včetně portálků a tzv. trezorových schránek. Přestavován renesančně, roku 1777 přestavěný na barokně klasicistní městský palác. Měšťanský dům se čtyřkřídlou dispozicí na obdélném půdorysu s vnitřním dvorem. Původně na půdorysu písmene U, který byl druhotně doplněn vestavbou. Přední křídlo s hlavním průčelím do Prešovské ul. je nejhlubší. Je zcela podsklepené, ze sklepa vstup do historického podzemí. Má 3 nadzemní podlaží a podkroví. Pravé, mělčí křídlo, také o 3 nadzemních podlažích a podkroví bez sklepních prostor, se svým průčelím se obrací do Sedláčkovy ulice. Dvorní křídlo je částečně podsklepené, o 3 nadzemních podlažích a podkroví. Levé křídlo bez podsklepení, pouze o 2 nadzemních podlažích s prosklenou verandou ve 2. nadzemním podlaží. Hlavní průčelí je osově symetrické o pěti okenních osách. V přízemí je v prostřední ose prolomen vstup, do kterého je osazen portál (střídmě profilované ostění s těžkými hranolovými hlavicemi při výběhu archivolty a s vrstveným klenákem ve vrcholu jejího oválného oblouku). Nad hlavním vstupem vyhloubena velká v půdorysu eliptická nika, prostupující oběma patry a střechou, zaklenutá konchou, v ní v 1. patře balkon s rokokovým kovaným zábradlím s pozlacenou korunkou uprostřed, nad oknem ve 2. patře domovní znak zlaté slunce a po jeho stranách letopočet 1777. Průčelí do Sedláčkovy ulice osmiosé, hlavní římsa se v úseku dvou středních os vzdouvá do půloválného štítu.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Prešovská 5 (Q33526400)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14051/4-4407
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Prešovská 170/5
49°44′47,51″ s. š., 13°22′32,16″ v. d.
Měšťanský dům. Městský palác s barokně–klasicistním luisézním průčelím. V základech gotický dům na místě dvou původně samostatných středověkých domů, již sjednocený dům po požáru města roku 1507 pozdně goticky přestavěn. Významně renesančně přestavěn v 16. století, dále upravený barokně a klasicistně. Dvoupatrový řadový zděný podsklepený dům s podélnou mansardovou střechou na hluboké parcele s velkým dvorem, obklopeným na východní, jižní a západní straně dvorními křídly. Uliční průčelí šestiosé s mělkým středním dvouosým rizalitem. Rizalit ukončuje nad hlavní římsou trojúhelný štít s atikovým nástavcem a velkou piniovou šiškou uprostřed.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Prešovská 3 (Q15975132)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44266/4-4740
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Prešovská 169/3
49°44′47,26″ s. š., 13°22′33″ v. d.
Měšťanský dům, z toho jen: hmota objektu a jeho průčelí. Novostavba od základu z let 1895–1896 na místě staršího domu, od stavitele Emanuela Klotze s eklekticky řešenou fasádou. Reliéfním portrétním medailonem a divadelními motivy v suprafenestrách 1. patra jsou vyjádřeny souvislosti s osobností J. K. Tyla, který zde žil a roku 1856 zemřel, jak připomíná pamětní deska. Řadový zděný třípatrový dům s eklektickou fasádou, na které se uplatňuje charakteristická kombinace režného cihelného zdiva s plastickým štukovým dekorem. Kompozice pětiosého průčelí je symetrická s bočními mělkými rizality završenými štíty.

Památkově chráněno od 22. ledna 1992.

Dům U Zlatého soudku (Q15729842)


 
Kategorie „Dům u Zlatého Soudku (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44265/4-4741
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bedřicha Smetany 167/2, Prešovská 167/1
49°44′47,04″ s. š., 13°22′34,19″ v. d.
Měšťanský dům. Jedna z prvních plzeňských realizací vídeňského architekta Františka Krásného, postavená v letech 1897–1898 pro Augustina Fodermayera jako secesní novostavba. V roce 1934 zásadní úprava a zjednodušení fasád, původní plastická výzdoba odstraněna). Rozsáhlá třípatrová nárožní budova má devítiosé hlavní průčelí, orientované do ul. B. Smetany, a boční pětiosé, orientované do Prešovské ul. Z okoseného nároží, směřujícího do nám. Republiky, vystupuje přes dvě podlaží výrazný arkýř, který byl završen balkonem s ornamentálně tvarovaným zábradlím. Nároží vrcholí plastikou alegorie „Obchod“ z měděného plechu na ocelové konstrukci.

Památkově chráněno od 22. ledna 1992.

Bedřicha Smetany 4 (Q33526407)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44264/4-4715
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Bedřicha Smetany 166/4
49°44′46,42″ s. š., 13°22′33,92″ v. d.
Secesní měšťanský dům postaven v letech 1897–1898 postaven jako obytný dům s obchody v přízemí, realizovaný vídeňským stavitelem Františkem Krásným. Řadový zděný omítaný třípatrový dům s užším tříosým průčelím a hodnotnou secesní fasádou.

Památkově chráněno od 13. prosince 1991.

Sedláčkova 11 (Q33526215)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31682/4-4427
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 212/11, Prešovská 212/14
49°44′48,58″ s. š., 13°22′29,95″ v. d.
Honosný pozdně barokní měšťanský dům s klenutými interiéry, postavený na gotických základech, s dochovanými gotickými sklepy a původním gotickým oknem na průčelí. Kvalitní pozdně barokní portál s reliéfem Panny Marie a Božího oka. Při pozdně barokní přestavbě v letech 1763–1770 vznikly dva samostatné domy (vstupní portály), roku 1802 byly domy opět spojeny. Jednopatrový nárožní zděný podsklepený dům na půdorysu písmene L s úzkým obdélným dvorem, obestavěným ze zbývajících stran dvoupatrovými křídly. Průčelí do Sedláčkovy ulice o třech párech sdružených oken a do Prešovské ulice o 9 okenních osách, z nichž dvě vlevo sdruženy. Střecha mansardová, do ulice valbové vikýřky.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Prešovská 18 (Q38048079)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12948/4-4967
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Prešovská 196/18
49°44′48,87″ s. š., 13°22′27,91″ v. d.
Činžovní dům. V jádře gotický městský dům stojící v blízkosti městských hradeb u bývalé Nové brány, s dochovanou městskou hradbou na západní straně, barokní dispozicí a částí interiérů, s empírovými a mladšími úpravami. Významné je krámské průčelí vysoké úrovně. Jednopatrový řadový zděný podsklepený dům na zhruba čtvercovém půdorysu, krytý sedlovou střechou s trojicí sedlových vikýřů. Za domem obdélný dvůr, na jehož severní straně stojí dvorní patrové stavení; dvůr je shora zakrytý sedlovou prosklenou střechou s ocelovou rámovou konstrukcí. V jižní části dvora studna, chráněná mříží. Uliční průčelí je pětiosé.

Památkově chráněno od 10. listopadu 1994.

Obchodní a nájemní dům Bílé nároží (Q33526424)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10014/4-4981
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Prešovská 318/20, sady Pětatřicátníků 318/12
49°44′48,87″ s. š., 13°22′27,09″ v. d.
Obchodní dům s nájemními byty. Postaveno ve 2. čtvrtině 19. století po zrušení a zasypání městského příkopu při vnější straně hradební zdi, upraveno v 90. letech 19. století. Ve sklepích dochován úsek pozdně středověké parkánové zdi a zbytky základů boční stěny Říšské brány. Zděný nárožní dvoupatrový podsklepený dům na obdélném půdorysu o 8+6 okenních osách, situovaný v prostoru mezi bývalou městskou hradbou a parkánovou zdí. Severní díl východní fasády se obrací do dvora sousedního domu čp. 196, oba domy byly v rámci rekonstrukce v letech 1999–2000 dispozičně i funkčně propojeny.

Památkově chráněno od 13. prosince 1994.

Obchodní komora (Q20057307)


 
Kategorie „Faculty of Law, University of West Bohemia “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13519/4-4832
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady Pětatřicátníků 320/14, Riegrova 320/19
49°44′50,44″ s. š., 13°22′27,44″ v. d.
Budova Obchodní komory z let 1904–1905 podle plánů arch. Josefa Houdka, návrh fasády od L. Skřivánka, stavitel J. Špalek. Rozlehlá nárožní třípatrová zděná omítaná budova na půdorysu písmene L, se čtrnáctiosým průčelím obráceným do sadů Pětatřicátníků, severní průčelí do Riegrovy ul. čtyřosé. Severozápadní nároží zdůrazněno jednoosým rizalitem, ukončeným štíty a vysokou věžovitou střechou. Hlavní průčelí, orientované směrem do sadů, je osově symetrické, uprostřed s rizalitem, kde je hlavní vstup do budovy – polokruhem zaklenutý vchod, po jeho stranách toskánské sloupy nesoucí balkon s kuželkovým zábradlím. Fasáda novorenesanční. Objekt slouží Západočeské univerzitě jako sídlo právnické fakulty.

Památkově chráněno od 5. ledna 1993.

Riegrova 17 (Q33526014)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44281/4-4749
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Riegrova 220/17
49°44′50,91″ s. š., 13°22′28,46″ v. d.
Měšťanský dům. Prostý objekt pozdně empírového vzhledu s významnými sklepy, které nekorespondují a nadzemní architekturou. Zaklenutí jejich první úrovně i dochovaný portálek jsou pozdně gotické. Dům je dokladem předasanační zástavby ze druhé čtvrtiny 19. století. Dvoupatrový zděný řadový dům na hluboké parcele s jednoduchou trojosou klasicistní fasádou. Západní obvodová zeď domu je bývalou městskou hradbou.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Sedláčkova 17 (Q33526236)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44280/4-4750
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 215/17
49°44′50,03″ s. š., 13°22′30,54″ v. d.
Měšťanský dům. Činžovní dům z roku 1903 s cennou secesní fasádou. Úzký zděný třípatrový řadový dům na téměř pravidelném obdélném půdorysu se sedlovou střechou krytou taškami, s okapní orientací, završený atikovým štítem. Průčelí je trojosé, řešené symetricky, střední osu 1. a 2. patra tvoří vstup na balkón s mřížovým zábradlím.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Sedláčkova 16 (Q33526074)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44279/4-4751
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 209/16, Riegrova 209/7
49°44′50,55″ s. š., 13°22′32,21″ v. d.
Měšťanský dům. Objekt středověkého původu, přestavěný výrazně renesančně koncem 16. století a upravený novorenesančně roku 1885. Řada dochovaných gotických a renesančních kamenných článků. Nárožní rozlehlá zděná dvoupatrová čtyřkřídlá budova na obdélném půdorysu se sedlovou střechou, zvalbenou k nároží. Průčelí do Riegrovy ulice je symetrické, v přízemí pětiosé, ve střední ose se vstupním kamenným renesančním edikulovým portálem. Patra šestiosá. Průčelí do Sedláčkovy ulice o 10 osách má stejné členění fasády.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Riegrova 5 (Q33526088)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44278/4-4752
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Riegrova 208/5
49°44′50,57″ s. š., 13°22′32,95″ v. d.
Měšťanský dům. Konstruktivistická novostavba od základu z roku 1930 podle návrhu pražského architekta Ing. Baera. Zděný řadový čtyřpatrový dům, převyšující výrazně okolní zástavbu. Průčelí čtyřosé. V přízemí v krajních osách obdélné vstupy, uprostřed rozměrný výkladec restaurace. Přízemí od pater odděluje výrazně vysazená na nárožích zaoblená kordonová římsa. Plastické prolomené pilastry s vodorovným vroubkováním, probíhající přes první až třetí patro člení fasádu na vpadlá pole, v nichž jsou zasazena rozměrná obdélná okna. Hlavice pilastrů nesou výrazně vysazenou na nárožích zaoblenou korunní římsu, na které spočívá čtvrté mansardově řešené patro s polokruhem zakončenými okny. Fasáda posledního patra je oplechována. Střecha pultová, sespádovaná do dvora.

Památkově chráněno od 29. ledna 1992.

Riegrova 3 (Q33526028)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35661/4-4409
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Riegrova 207/3
49°44′50,39″ s. š., 13°22′33,42″ v. d.
Měšťanský dům. Dům středověkého původu s gotickými sklepy a řadou původních gotických kamenných článků v suterénu a přízemí. Přestavěn renesančně, v baroku prošel dvěma stavebními úpravami, pozdně barokní přestavba je dílem J. Augustona. Hodnotná vrcholně barokní fasáda. Dvoupatrový řadový zděný dům o 4 okenních osách se štítem a příčnou sedlovou střechou krytou taškami bobrovkami. Stojí na hluboké parcele s úzkým dvorem a patrovým dvorním západním křídlem.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sedláčkova 21 (Q38048081)


 
Kategorie „Sedláčkova 21 - Riegrova 16 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13151/4-4779
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 109/21, Riegrova 109/16
49°44′51,81″ s. š., 13°22′31,03″ v. d.
Činžovní dům z roku 1903 s cennou secesní fasádou. Zděný omítaný rozlehlý nárožní třípatrový dům na pravidelném přibližně obdélném půdorysu s okoseným nárožím, krytý sedlovou střechou, při nároží zvalbenou. Průčelí do Sedláčkovy ul. o 8 osách, do Riegrovy ul. šestiosé. Obě průčelí jsou vymezena při okoseném nároží mělkými rizality, které nad hlavní římsou završují nízké atiky tvořené pylony a mřížovými dekory. V 1. a 2. patře okoseného nároží vystupuje dvouosý arkýř s letopočtem 1903, ve 3. patře na arkýři zřízen balkon se secesním zábradlím. Okosené nároží vrcholí segmentovým štítkem, sevřeným mezi dvěma pylony s globusy.

Památkově chráněno od 3. června 1992.

Portál domu Riegrova 18 (Q38048041)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38969/4-4410
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Riegrova 224/18
49°44′51,07″ s. š., 13°22′30,15″ v. d.
Měšťanský dům, z toho jen: portál. Barokní portál vzniklý někdy po roce 1729, osazený na třípatrové novostavbě vídeňského architekta Ludvíka Tremmla z roku 1913. Představuje modifikaci plzeňského typu barokních portálů s gotizujícím ostěním, které všechny vycházejí z díla plzeňského J. Augustona.

Poznámka: Návrh na prohlášení památkové ochrany celého domu byl v roce 1992 zamítnut.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Riegrova 20 (Q33526007)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37756/4-4411
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Riegrova 223/20
49°44′51,96″ s. š., 13°22′29,6″ v. d.
Měšťanský dům. Původně gotický dům s dochovanými středověkými sklepy a gotickým zdivem přízemí, přestavěný ve dvou barokních etapách, jedna z přestaveb snad dílem Jakuba Augustona. Kvalitně řešené barokní průčelí s dvojicí rokokových portálů ze 70. let 18. století. Jednopatrový řadový podsklepený dům o čtyřech okenních osách se sedlovou podélnou střechou, krytou plechem, stojící na hluboké parcele s drobným dvorem, obestavěným na východní a severní straně mladším patrovým traktem s nekrytou pavlačí. Dům má hodnotnou barokní fasádu, její členění je asymetricky posunuto vlevo.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sady Pětatřicátníků 16 (Q33526125)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13518/4-4826
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady Pětatřicátníků 321/16, Riegrova 321/26
49°44′52,08″ s. š., 13°22′28,17″ v. d.
Měšťanský dům. Jeden z řady domů postavených na místě zasypaného hradebního příkopu vně městské hradby, k níž jsou křídla domu přistavěna a která uzavírá zadní stranu dvora. Dům postaven po roce 1850 na rozhraní klasicismu a eklektismu. Nárožní zděný omítaný dvoupatrový dům obrácený delší, devítiosou průčelní stranou do sadů Pětatřicátníků. Boční fasáda do Riegrovy ul. je pětiosá.

Památkově chráněno od 4. ledna 1993.

Portův dům (Q33525978)


 
Kategorie „Solní 19 (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13523/4-4831
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 256/19
49°44′53,82″ s. š., 13°22′29,7″ v. d.
Měšťanský dům knihtiskaře J. R. Porta. Neorenesanční zděný řadový třípatrový činžovní dům z roku 1893 podle projektu F. Kroha s bohatou eklektickou fasádou s převažující neorenesančními prvky, řešenou v kombinaci režného zdiva, štuku a barevného sgrafita. Návrhy sgrafitové výzdoby provedl Mikoláš Aleš. Hlavní uliční průčelí je osmiosé, s krajními dvouosými rizality, zakončené třemi volutovými štíty. Pod parapety 1. patra vyhloubeny 3 kruhové niky zdobené mušlí, v nich osazeny busty. Mezi střední dvojicí oken 1. patra umístěna socha Karla Havlíčka Borovského od J. Strachovského. Ve střední ose druhého patra vystupuje tříčtvrteční sloup, jehož hlavice nese ve 3. patře plastiku rytíře, pravděpodobně Brunclíka. Plocha fasády 3. patra cele pokryta figurálním a rostlinným sgrafitem s medailonky nad sdruženými okny. Sgrafita s ornamentálními motivy pokrývají i plochu atikových volutových štítů. Sgrafita jsou dílem Mikoláše Alše.

Památkově chráněno od 5. ledna 1993.

Solní 13, sgrafita M. Alše na průčelí (Q38048083)


 
Kategorie „Solní 13 - Sedláčkova 31 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
32627/4-4438
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 252/13, Sedláčkova 252/31
49°44′53,38″ s. š., 13°22′31,9″ v. d.
Měšťanský dům čp. 252, z toho jen: sgrafita M. Alše na průčelí. Novostavba činžovního domu z roku 1894 podle návrhu Rudolfa Štecha s eklekticky řešenou fasádou s hodnotným sgrafitovým cyklem Řemesla od Mikoláše Alše, provedeným J. D. Krajíčkem. Třípatrový nárožní zděný dům na rohu Sedláčkovy a Solní ulice o 3 x 7 okenních osách s okoseným nárožím: Eklekticky řešená fasáda s novorománskými, novogotickými a novorenesančními prvky, doplněná v úrovni 1. a 2. patra keramickým obkladem a ve 3. patře sgrafitovou výzdobou podle návrhu Mikoláše Alše. Nároží je zvýrazněno v úrovni 1. a 2. patra hranolovým arkýřem a završeno oplechovanou věžičkou. K nároží přiléhají po obou stranách mělké jednoosé rizality, zakončené atikovými štítky. Cyklus Řemesla: Cyklus Řemesla 1894:
  • v Sedláčkově ul. řeznictví, první pás pod okny třetího patra se znaky řemesel, první výplň nad okny třetího patra s praporem cechu řeznického
  • v Solní ul.: kovářství, pekařství, sladovnictví, krejčovství, ševcovství, druhý pás pod okny třetího patra se znaky řemesel, druhá výplň nad okny třetího patra s praporem cechu řeznického, třetí výplň nad balkonem nárožního arkýře a rizalitů

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sedláčkova 29 (Q33526080)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31183/4-4428
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 251/29
49°44′53,19″ s. š., 13°22′31,56″ v. d.
Měšťanský dům. Barokní novostavba postavena po roce 1734 na místě původně pozdně gotického domu s dochovanými středověkými sklepy a kamennými články, dílo plzeňského stavitele Jakuba Augustona. V roce 1895 adaptace domu. Dvoupatrový řadový dům na úzké parcele, s fasádou o 4 okenních osách a se štítem, který kryje příčnou, sedlovou taškovou střechu. Průčelí vrcholí bohatě ztvárněným štítem v podstatě trojúhelného tvaru, v něm prolomena dvě kasulová a nad nimi uprostřed jedno čtyřlaločné okno. Štítový nástavec má obloukovitě vypnutý střed, na pilířích po jeho stranách jsou umístěny jehlance. Levé dvorní křídlo bylo ubouráno.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Solní 9 (Q33526584)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13154/4-4778
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 242/9
49°44′53,43″ s. š., 13°22′33,65″ v. d.
Měšťanský dům. Původně středověký dům s částečně dochovanými původními středověkými konstrukcemi. Součást souboru čtyř původně středověkých samostatných domů čp. 240-243, radikálně přestavěných v letech 1874–1875 stavitelem Josefem Novým a propojených společně řešenou novorenesanční fasádou. Zděný řadový dvoupatrový podsklepený dům s pětiosým uličním průčelím, vzniklý spojením dvou původně samostatných domů (čp. 242 a 243, středověká může být snad západní zeď). Uliční fasáda v podstatě střízlivě novorenesanční, v detailu drobně secesně upravovaná, je architektonicky řešená spolu s průčelím navazujících domů čp. 240 a 241, s nimiž tvoří společné jedenáctiosé široké průčelí. Všechna okna obdélná, krajní dvě pravé okenní osy jsou sdružené a mírně odsazené (původně samostatné dvouosé čp. 243). Dům má se sousedním domem čp. 241 společný zhruba čtvercový uzavřený dvorek, obestavěný ze všech stran dvorními křídly, zakrytý jehlancovou prosklenou střechou ocelové konstrukce.

Památkově chráněno od 4. června 1992.

Solní 7 (Q33525993)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13153/4-4778
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 241/7
49°44′53,48″ s. š., 13°22′34,01″ v. d.
Měšťanský dům. Původně středověký dům s částečně dochovanými původními středověkými konstrukcemi. Součást souboru čtyř původně středověkých samostatných domů čp. 240-243, radikálně přestavěných v letech 1874–1875 stavitelem Josefem Novým a propojených společně řešenou novorenesanční fasádou. Zděný řadový dvoupatrový podsklepený dům s trojosým uličním průčelím. Uliční fasáda v podstatě střízlivě novorenesanční, v detailu drobně secesně upravovaná, je architektonicky řešená spolu s průčelím sousedních domů čp. 240 a 242, s nimiž tvoří společné jedenáctiosé široké průčelí. Průčelí domu mírně předstupuje oproti uličnímu průčelí sousedních domů v podobě mělkého rizalitu. Dům má se sousedním domem čp. 242 společný zhruba čtvercový uzavřený dvorek, obestavěný ze všech stran dvorními křídly, zakrytý jehlancovou prosklenou střechou ocelové konstrukce.

Památkově chráněno od 4. června 1992.

Solní 5 (Q33526001)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13152/4-4778
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 240/5
49°44′53,43″ s. š., 13°22′34,45″ v. d.
Měšťanský dům. Původně středověký dům s částečně dochovanými původními středověkými konstrukcemi. Součást souboru čtyř původně středověkých samostatných domů čp. 240–243, radikálně přestavěných v letech 1874–1875 stavitelem Josefem Novým a propojených společně řešenou novorenesanční fasádou. Zděný řadový dvoupatrový podsklepený dům s trojosým uličním průčelím. Uliční fasáda v podstatě střízlivě novorenesanční, v detailu drobně secesně upravovaná, je architektonicky řešená spolu s průčelím sousedních domů čp. 241 a 242 a tvoří společné jedenáctiosé široké průčelí.

Památkově chráněno od 4. června 1992.

Solní 8 (Q33526150)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14586/4-4437
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 276/8
49°44′54,22″ s. š., 13°22′34,6″ v. d.
Měšťanský dům. Dům na středověké parcele patří mezi dochované plzeňské objekty s pozdně barokním štítem a klasicistní dispozicí. Středověkého původu sklep, zčásti přízemí. Barokní přestavba v letech 1723–48 a 1779–81, pozdně klasicistní úpravy ve 2. čtvrtině 19. století (dispozice, klenby v přízemí a patře). Dvoupatrový zděný řadový dům na obdélném půdorysu, podsklepený. Uliční průčelí o 2 okenních osách se štítem, kryjícím příčnou sedlovou střechu. Stojí na menší velmi úzké parcele s drobným obdélným dvorem, ohraničeným vysokými hladce omítnutými zdmi.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Solní 10 (Q33526166)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13522/4-4825
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Solní 275/10
49°44′54,51″ s. š., 13°22′34,31″ v. d.
Měšťanský dům. Původně gotický dům (sklepy s portálky, snad část zdiva přízemí), přestavěný v době přelomu baroka a klasicismu s pozdějšími klasicistními úpravami. Nejpozději barokní, ale patrně daleko starší je i dvorní stavení domu. Současné uliční průčelí z roku 1927 od stavitele Šrámka. V dnešní podobě nad úrovní terénu je dům klasicistní s arkádou do dvora a klenutými prostory v přízemí. Dvoupatrový řadový čtyřosý podsklepený dům, situovaný na protáhlé obdélné parcele s dvorkem, který na západní a severní straně vymezují patrová dvorní křídla.

Památkově chráněno od 4. ledna 1993.

Sedláčkova 28 (Q33526066)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13524/4-4829
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 273/28, Solní 273/14
49°44′54,61″ s. š., 13°22′33,18″ v. d.
Městský dům. Činžovní dům z roku 1906 s bohatou neorenesanční fasádou se secesním rostlinným a figurálním dekorem. Zděný omítaný nárožní třípatrový dům na nepravidelném obdélném půdorysu s delší desetiosou fasádou do Sedláčkovy ulice (střední okenní osy sdruženy) a kratší tříosou fasádou do ulice Solní (krajní okna sdružena). Bohatá neorenesanční fasáda se secesním dekorem byla při novodobé úpravě zčásti zjednodušena.

Památkově chráněno od 5. ledna 1993.

Dvoupatrové sklepy domu Mha (Q38048084)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35630/4-4432
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 264/39, pp. 200
49°44′56,05″ s. š., 13°22′31,69″ v. d.
Městský dům Mha, z toho jen: dvoupatrové sklepy. Pozůstatky novorenesančního domu stavitele M. Stelzera, významné památky na společenský a kulturní život města Plzně na přelomu 19. a 20. století. V domě se scházeli literáti, herci, výtvarníci, novináři a přátelé kultury, při svých návštěvách Plzně jej navštěvovali například Jaroslav Vrchlický, Ema Destinová, Mikoláš Aleš. Sklepy v základě gotické. Dvoupatrový řadový dům s pseudorenesanční fasádou postavený v roce 1866 M. Stelzerem, interiéry byly vyzdobeny malbami ak. malíře Jos. Matějky a plastikami ak. sochaře Vojtěcha Šípa. Dům demolován, památková ochrana omezena na sklepy, horní patro sklepů nepřístupné, spodní sklepy jsou součástí plzeňského historického podzemí. Rozlehlé dvoupatrové valeně sklenuté sklepy, spodní patro je vytesáno ve skále; dle údajů z roku 1962 v suterénu dvoulodní sklepní sál s dorskými sloupy a kamennými stoly.

Poznámka: Adresa zrušena.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sedláčkova 36 (Q33526056)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35437/4-4430
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 269/36
49°44′55,91″ s. š., 13°22′33,81″ v. d.
Měšťanský dům. Původně středověký dům, přestavovaný v renesanci, baroku a klasicismu. Součást ojediněle dochovaného celku měšťanských domů na nároží Veleslavínovy a Sedláčkovy ulice, výrazněji upravovaných naposledy v období klasicismu. Nápadně úzký zděný jednopatrový řadový dům o 2 okenních osách se štítem a příčnou sedlovou střechou, krytou alukrytem (původně taškami). Za hloubkovou průčelní budovou leží dvorek směrem dozadu se mírně rozšiřující, propojený se dvorem domu čp. 38 a 40, v závěru dvorku novostavba dvorního stavení (z doby rekonstrukce objektu v 80. letech).

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sedláčkova 38 (Q33526051)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22608/4-4431
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 268/38
49°44′56,22″ s. š., 13°22′33,88″ v. d.
Měšťanský dům. Původně gotický dům se zachovaným barokním průčelím, součást ojediněle dochovaného celku měšťanských domů na nároží Veleslavínovy a Sedláčkovy ulice. Patrový dům na téměř čtvercovém půdorysu. Za hlavní budovou leží lichoběžníkový směrem dozadu se zužující dvůr, situovaný souběžně s ulicí. Zadní stranu dvora uzavírá jednotraktové patrové křídlo.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sedláčkova 40 (Q33526044)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14258/4-4433
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Sedláčkova 267/40, Veleslavínova 267/31
49°44′56,69″ s. š., 13°22′34,2″ v. d.
Měšťanský dům. Renesanční, barokně přestavěný dům s honosným renesančním portálem, vystavěný na středověkých základech s gotickými sklepy. Objekt je součástí souboru památkově chráněných budov v exponované poloze na nároží ulic Veleslavínovy a Sedláčkovy. Jednopatrový nárožní zděný podsklepený dům na půdoryse písmene L s obdélným dvorem na jihovýchodní straně parcely, krytý mansardovou střechou (alukryt) s řadou valbových vikýřků. Vstupní průčelí do Sedláčkovy ulice trojosé, severní sedmiosé průčelí do Veleslavínovy ulice má ve 3. a 4. ose zleva mělký rizalit, v přízemí kvádrovaný, v patře s pásovou rustikou, završený polokruhem ukončeným štítkem s drobnými křídly.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Veleslavínova 29 (Q33526221)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50506/4-5212
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 16/29
49°44′56,64″ s. š., 13°22′34,99″ v. d.
Měšťanský dům. Domek je součástí souboru památkově chráněných budov (dnes provozně propojených) v exponované poloze nároží ulic Veleslavínovy a Sedláčkovy. Dispozičně nesamostatný dům. Původně patřil k čp. 15 (Veleslavínova 27), později k čp. 267 (Veleslavínova 31, Sedláčkova 40). Dnes spolu s oběma jmenovanými domy je funkčně propojený a tento komplex užívá děkanát Pedagogické fakulty Západočeské univerzity. Řadový, patrový dům na obdélném půdoryse, s mansardovou střechou. Hlavní průčelí o dvou okenních osách, v přízemí na středu původně portál - dnes okenní otvor se stlačeným záklenkem a nízkou úrovní parapetu, s plochou šambránou a výrazným klenákem ve vrcholu. V nadpraží prolomeno okénko. Před poslední přestavbou byl v přízemí, v pravé části průčelí, obdélný vstup do domu.

Památkově chráněno od 21. srpna 2000.

Veleslavínova 27 (Q33526158)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23026/4-4446
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 15/27
49°44′56,52″ s. š., 13°22′35,38″ v. d.
Měšťanský dům. V jádru renesanční stavba s gotickými sklepy, přestavovaná barokně a klasicistně, s původními interiéry. Součást celku pěti památkově chráněných domů na nároží Veleslavínovy a Sedláčkovy ulice. Jednopatrový řadový zděný omítaný dům o 3 okenních osách s nižší sedlovou podélnou střechou, krytou alukrytem. Stojí na hluboké parcele s dvorem. Na západní a jižní straně dvora v pravém úhlu navazují jednopatrová křídla, na východě je dvůr ohraničený vyšší zdí. Do dvora vpravo vybíhá západní jednopatrové křídlo zastřešené pultem (alukryt), v severní části křídla na dvorní straně připojen o podlaží nižší obdélný přístavek zakončený terasou, na který přechází z dvorní fasády domu otevřená pavlač s dřevěným zábradlím.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dominikánská 7 (Q33526198)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
103528
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 283/7
49°44′55,82″ s. š., 13°22′37,09″ v. d.
Měšťanský dům. Secesní novostavba z let 1906–1907 na místě původního středověkého, barokně přestavěného domu; ze staršího domu jsou zčásti zachovány sklepy s valenými klenbami z poloviny 16. století, většinou přestavěny v 19. století. Nejvýznamnější dochovaná realizace stavitele K. Bubly v Plzni. Měšťanský řadový dům, postavený na úzké hluboké parcele. Do ulice třípatrový, čtyřosý, s vysokým trojúhelníkovým štítem. Průčelí ve střední ose vypouklé výrazným konvexním útvarem – v prvním patře ve formě arkýře, ve druhém je vytvořena lodžie a ve třetím pouze balkon, plynule vylehčené a zužované směrem vzhůru, mající tvar brouka.

Památkově chráněno od 8. dubna 2009.

Dominikánská 5 (Q33526206)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12930/4-5130
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 282/5
49°44′55,49″ s. š., 13°22′36,95″ v. d.
Měšťanský dům. Dvoupatrový čtyřosý dům postavený jako pseudorenesanční novostavba v roce 1885 má fasádu členěnou pilastry, lunetovou římsou a třemi volutovými štíty, zdobenou malbami a sgrafity.

Památkově chráněno od 25. května 1998.

Dominikánská 3 (Q33526037)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42143/4-183
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 281/3
49°44′55,01″ s. š., 13°22′36,76″ v. d.
Měšťanský dům. Ve zdivu barokní dům původně v majetku plaského kláštera, postavený na zbořeništi v letech 1679–1681 plaským opatem Mauritiem Vogtem, se zbytky barokního členění fasády a cenným portálem s odznaky plaského kláštera. Dvoupatrový řadový dům o šesti okenních osách se sedlovou střechou, krytou plechem, na rozlehlé parcele s dvorem. Dvorní křídla byla odbourána.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dominikánská 1 (Q33527035)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41312/4-182
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 279/1, Solní 279/2
49°44′54,14″ s. š., 13°22′36,59″ v. d.
Městský dům. Novostavba z 1. poloviny 19. století plzeňského stavitele M. Stelzera na původních středověkých parcelách, s klasicizujícím řešením fasád a s řemeslně hodnotným řešením interiérů. Domovní znamení pochází z poloviny 19. století. Socha sv. Anny Samotřetí má vrcholně barokní charakter z doby kolem poloviny 18. století, podstavec klasicistní ze 2. poloviny 18. století. Zcela podsklepený rohový dům o 2 nadzemních podlažích stojí na půdorysu přibližně písmene L. Průčelí směrem do Solní ulice je o 9 okenních osách ve všech patrech, průčelí do Dominikánské ulice je o 10 okenních osách. Nad dveřmi do Dominikánské ulice, v prostoru nadokenní římsy, umístěno staré domovní znamení. Vlastní nápis Nro 279 280 je umístěn na plastickém obdélníku s půlkruhově probranými rohy, od něhož do stran leží palmety.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Boží muka ze sadů Pětatřicátníků (Q38048031)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23042/4-196
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město roh Veleslavínovy ulice a sadů Pětatřicátníků (od roku 1913 do 70. let 20. století)
49°43′2,73″ s. š., 13°24′58,75″ v. d.
Údajně nejstarší boží muka na území města Plzně, renesanční ze 16. století. Pravděpodobněji se jedná o zdařilou kopii ze 2. poloviny 19. století. Na dvou novějších stupních stojí čtyřhranný podstavec, nahoře okosený. Na něm užší osmiboký dřík nese kaplicový nástavec s půlkruhovými slepými arkádami na 3 stranách, čtvrtá zadní strana plochá, kaplice je zakončena cimbuřím a vyvrcholena nízkým čtyřbokým jehlanem, z něhož vyrůstá křížek. Pískovec, celek asi 300 cm vysoký. Dnes v torzálním stavu v několika oddělených částech, kámen poškozen, kusy odlomeny, sokl chybí. Původně stávala v prostoru pod dnešním hlavním nádražím, kde je údajně zachytí ve své vedutě města Plzně i J. Wilenberg v roce 1602. Dobová fotografie z přelomu 19. a 20. století zachycuje boží muka obezděná v kamenném ohrazení bývalých zelinářských zahrad. V roce 1913 byla přemístěna na roh Veleslavínovy ulice a sadů Pětatřicátníků, kde stála do doby výstavbu mostu u Pekla (70. léta 20. století). Pak byla stržena a odvezena na skládku, odkud se je podařilo značně poškozené převést zpět do Plzně.

Poznámka: Deponováno ve skladu SVSMP.
Památkově chráněno od 24. října 1963.

Škola Veleslavínova 42 (Q33526134)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
17746/4-4447
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 342/42, Sedláčkova 342/45, sady Pětatřicátníků 342/30, sady 5. května 342/2
49°44′58,48″ s. š., 13°22′31,78″ v. d.
Škola. Novostavba školní budovy let 1864–1865, postavená v místě renesanční městské zbrojnice „Zeughaus“ v duchu romantismu s gotickými prvky. Budova na svou dobu velmi účelně řešená. Architekt Moric Hinträger, stavěl plzeňský inženýr Václav Daniel. Rozlehlá volně stojící dvoupatrová zděná omítaná budova na obdélníkovém půdorysu o 4 křídlech a středním traktu, obklopujících dva dvory. Do ul. Veleslavínovy obrací 13 okenních os, do obou bočních ulic po 9. Zadní fronta třináctiosá, hledí do zahrady (pp. 190/1), umístěné do obezděné terasy; v zahradě stávala kašna (dar purkmistra Maschauera). Na západní straně zahrady umístěna novodobá přízemní zděná budova. Tarasní zeď vymezuje plochu zahrady ze západu, severu a východu a vyrovnává svažitý terén Sedláčkovy ulice a sadů 5. května. Postaveno jako školní budova pro plzeňskou vyšší reálku, přeměněnou roku 1871 na reálné gymnázium. Po druhé světové válce se budova stala sídlem nově zřízené Pedagogické fakulty, která je dnes součástí Západočeské univerzity.

Poznámka: Hlavní vchod z Veleslavínovy ulice
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Justiční palác (Q12031389)


 
Kategorie „Regional Court in Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50140/4-5163
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 21/40, Sedláčkova 21/42, 22/44, Dominikánská 21/13, 22/15, sady 5. května 22/4
49°44′58,46″ s. š., 13°22′35,9″ v. d.
Justiční palác. Komplex soudních, policejních a vězeňských budov patří k nejvýznamnějších veřejným budovám z období kolem roku 1900 v Plzni, v principu dochován v původní podobě. Obě budovy vystaveny společně roku 1902 v doznívajícím eklektickém slohu, v kasárně střízlivém stylu. Postaveno v místě bývalého dominikánského kláštera a kostela sv. Markéty. Blok při bývalých hradbách, ve kterém dominovala vojenská nemocnice, je zastavěn dvěma rozlehlými komplexy budov. Jižněji položená budova, s hlavním průčelím ve Veleslavínově ulici, je budova krajského soudu, čp. 21. Budova čp. 22 na severní straně při bývalých hradbách patří městské policii a slouží i Státnímu oblastního archivu (původně zde byla i věznice).
  • budova soudu čp. 21
  • budova věznice a policie čp. 22

Památkově chráněno od 17. listopadu 1999.

Dominikánská 4 (Q33526190)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40199/4-184
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 288/4
49°44′55,41″ s. š., 13°22′38,37″ v. d.
Měšťanský dům. Jeden z nejvýznamnějších dochovaných goticko-renesančních domů v centru města se zachovanými pozdně gotickými kamennými články, renesančně řešeným průčelím a částečně zbarokizovanými interiéry. Původně gotický dům z počátku 16. století (sklepy, pozdně gotické portály), přestavený renesančně kolem roku 1570 (průčelí se štítem), přízemí zbarokizováno přestavbou z konce 18. století. Dvoupatrový zděný omítaný řadový dům ve štítové orientaci, situovaný ve východní frontě Dominikánské ulice. Dům nad obdélným půdorysem zabírá cca polovinu protáhlé parcely, za ním malý dvorek a v závěru parcely stojí patrový dvorní dům s pultovou střechou.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Bývalá městská věznice (Q38048047)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27248/4-4445
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 12/19
49°44′56,2″ s. š., 13°22′40,86″ v. d.
Bývalá městská věznice. Jedna z mála empírových staveb v Plzni. Postavena v letech 1820–1821 jako klasicistní novostavba dle plánu ing. Kottnauera v prostoru bývalé městské věznice z 15. století (v ní údajně vězněn i Jan Sladký Kozina), která byla počátkem 19. století v dezolátním stavu. Objekt má jednotný stroze funkční charakter, příznačný pro klasicistní stavby tohoto typu. Rozlehlý třípatrový řadový zděný omítaný dům na rozsáhlé parcele se dvěma křídly do dvora, krytý sedlovou střechou. Severní uliční průčelí je 13osé. V prostředních třech osách mělký rizalit, vyvrcholený trojúhelným tympanonem.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Veleslavínova 15 (Q33526096)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14084/4-4444
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 10/15, Rooseveltova 10/9
49°44′55,8″ s. š., 13°22′43,74″ v. d.
Měšťanský dům. Ve zdivu barokní, klasicistně přestavěný dům s arkýřem v nároží a dochovanými klenutými interiéry. Ovládá pohledově nároží dvou ulic. Při radikální klasicistní přestavbě v době kolem čtvrtiny 19. století vytvořeno dnešní schodiště, přistavěno levé dvorní křídlo, nová fasáda. Roku 1869 uzavřen dvůr zadním křídlem. Dvoupatrový zděný omítaný rohový dům na široké parcele s dvorními dvoupatrovými křídly na jižní a západní straně, uzavírajícími obdélný dvůr. Hlavní dům s mansardovou střechou, krytou plechem, se obrací do Rooseveltovy ulice osmi a do Veleslavínovy ulice čtrnácti okenními osami. V nároží prostupuje oběma patry šestiboký arkýř podepřený profilovanými krakorci, které vystupují z šestiboké přízemní nohy, zastřešený zvlněnou bání, krytou plechem a zakončenou vížkou s hrotnicí. V prostředních šesti osách do ulice Rooseveltovy a v prostředních deseti osách do ulice Veleslavínovy vystupují mělké rizality, v nichž jsou všechna okna v páru sdružena.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Veleslavínova 13 (Q38048045)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13149/4-4781
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Rooseveltova 72/12, Veleslavínova 72/13
49°44′55,68″ s. š., 13°22′45,37″ v. d.
Činžovní dům. V současné podobě dům raně klasicistní z konce 18. století (portály do Rooseveltovy ul., klenby v přízemí) se starším renesančním jádrem, s dochovanými pozůstatky sgrafitové výzdoby na průčelí. Rozsáhlý nárožní zděný dvoupatrový podsklepený dům o 4 zdvojených okenních osách do Rooseveltovy a 6 okenních osách do Veleslavínovy ulice. Dům je situovaný na zdvojené parcele, náležející nepochybně dvěma původně samostatným domům, dosud se zčásti rýsujícím v organismu přízemí.

Památkově chráněno od 3. června 1992.

Mestlův dům (Q33526182)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20708/4-185
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 25/14, Malá 25/16
49°44′58,6″ s. š., 13°22′39,58″ v. d.
Měšťanský dům - Mestlův dům. Barokní stavba na středověkých základech, patrně od Jakuba Augustona, se zachovaným pozdně gotickým portálem ve dvoře pro Plzeň typickým. Původ domu pozdně středověký, barokní přestavba roku 1728 plzeňským primátorem Fr. Mestlem, úpravy ve dvoře počátkem 19. století, roku 1925 zřízeno dvouramenné schodiště ke vchodu. Pozdně gotický portál z doby kolem roku 1500. Jednopatrový zděný nárožní dům s mansardovou taškovou střechou obracející do Dominikánské ulice šestiosé zdobné průčelí s představeným dvouramenným schodištěm a do Malé ulice šestiosé průčelí jednodušší. Nad schodištěm dvouosý plochý rizalit, vyznívající do střechy segmentovým štítem, obtaženým vzdutou korunní římsou, jež je profilovaná a celá značně vyložena. Ve 2. polovině 19. století zde bývala Řemeslná beseda.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Dominikánská 16 (Q38048042)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50041/4-5159
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dominikánská 24/16, sady 5. května 24/6
49°44′59,5″ s. š., 13°22′39,74″ v. d.
Činžovní dům. Novostavba domu z roku 1923 podle projektu Josefa a Václava Paška obsahuje ve svých fasádách a vstupním portálu kubizující prvky, v historickém jádru města zcela ojedinělé. Nárožní pětipodlažní dům natočen svým hlavním podélným průčelím do Dominikánské ulice. Zde je sedmiosý, se středním rizalitem tříosým, zvýrazněnými kanelovanými pilastry, na ose průčelí domovní vstup – kubizující portál s plastikami stylizovaných ptáků po stranách. Kratší průčelí domu je čtyřosé, pročleněné dvouosým středním rizalitem. Nároží domu v šíři jedné okenní osy je tupě ukoseno. Fasáda domu odpovídá stylu 20. let – stylizované geometrické a rostlinné dekory.

Památkově chráněno od 27. července 1999.

Malá 2 (Q38048034)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13526/4-4830
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Malá 45/2, Rooseveltova 45/17, sady 5. května 45/22
49°44′58,25″ s. š., 13°22′44,68″ v. d.
Obchodní a činžovní dům z let 1905–1906 s historizujícími fasádami se secesními detaily a hodnotnými detaily v interiéru. Provedl stavitel E. Kroh z Plzně podle vlastních plánů pro E. Bezděku. Nárožní zděný omítaný třípatrový dům na obdélném půdorysu s okoseným severovýchodním nárožím. Hlavní vstup a schodiště při Malé ulici. Severovýchodní nároží v přízemí ukoseno, v 1.–3. patře arkýř, nad hlavní římsou přecházející v osmibokou věžici. Dům byl vystavěn na upravených regulačních čarách. Při jeho stavbě byla zbořena část městské hradební zdi, která navazovala na hranolovou obrannou věž, stojící v zadní části parcely domu čp. 44.

Památkově chráněno od 5. ledna 1993.

Rooseveltova 15 (Q33526378)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23162/4-3539
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Rooseveltova 35/15, Malá 35/1
49°44′57,51″ s. š., 13°22′44,06″ v. d.
Měšťanský původem renesanční dům v dominantní nárožní poloze, dokumentující ve svých konstrukcích vývoj od závěru středověku, přičemž dominuje pozdně renesanční a klasicistní etapa. Na místě středověké stavby z počátku 14. století pozdně renesanční dům z let 1604–1632, barokní přestavba v 18. století, klasicistní do roku 1818, úpravy v závěru 19. století. Zděný nárožní omítaný dům s dvorními křídly na severní a jižní straně. Na západní straně dvora samostatně stojící hospodářský objekt, bývalá sladovna. Severní stranu dvora do Malé ul. uzavírá ohradní zeď.

Památkově chráněno od 27. března 1964.

Rooseveltova 20 (Q38048038)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50793/4-5225
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Rooseveltova 47/20, sady 5. května 47/24
49°44′58,05″ s. š., 13°22′45,98″ v. d.
Činžovní dům. Novostavba z roku 1894–1895, v místě dvou starších objektů v blízkosti někdejší Malické brány. Mohutný nárožní třípatrový dům svírající třemi křídly rozměrný střední dvůr, zúžený na jihu dodatečným přístavkem. Dominantu domu tvoří zkosené nároží s hranolovým arkýřem v čele a jedna přiléhající osa v každém uličním průčelí. Průčelí do Rooseveltovy ulice obsahuje šest os, severní průčelí do sadů 5. května obsahuje sedm os.

Památkově chráněno od 7. února 2001.

Veleslavínova 6 se sladovnou (Q33526142)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23597/4-4443
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 58/6, sady 5. května 58/40
49°44′55,69″ s. š., 13°22′50,32″ v. d.
Měšťanský dům s bývalou sladovnou. Ve zdivu renesanční dům, přestavěných ve formách klasicistních, s klasicistním portálem. V ohradní zdi ve dvoře osazen gotický portál – „pravovárečná vrata“. Ve dvoře dochována původní panská sladovna. Dům se sladovnou se tu připomíná už v 16. století, kdy byl patrně renesančně přestaven. Roku 1804 byl celý objekt klasicistně přestavěn do dnešní podoby a v roce 1958 rekonstruován pro účely Pivovarského muzea. Sladovna za domem přestavěna do dnešní podoby roku 1829. Dvoupatrový zděný omítaný rohový dům na velké parcele se sladovnou vzadu ve dvoře, krytý sedlovou střechou do úhlu. Prostor dvora vymezuje na východní straně kamenná ohradní zeď, ve které byl druhotně osazen kamenný gotický portál z Malé ulice č. 14. Za domem probíhá nejzachovalejší pás městských hradeb. Od počátku 19. století dům sloužil jako hospoda, ve 30. letech 20. století oblíbená Tázlerova pivnice, dnes je v domě umístěno Pivovarské muzeum.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům U Matky Boží (Q38048036)


 
Kategorie „Veleslavínova 56 (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49716/4-5151
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Veleslavínova 56/10
49°44′56,31″ s. š., 13°22′49,64″ v. d.
Činžovní dům U Matky Boží. Velmi jemně komponovaná eklektická stavba s převahou neorenesančních prvků, novostavba z roku 1907, vybudovaná na parcele zbořeného staršího domu. Řadový trojpatrový zděný omítaný dům s masivním severovýchodním dvorním křídlem, obrácený do ulice eklektickou, asymetricky koncipovanou fasádou, řešenou v kombinaci secesních a goticko-renesančních prvků, s charakteristickou hmotou strmého obloučkového štítu. Průčelí trojosé, dvě pravé okenní osy sdruženy. V pravé části fasády je umístěno rovněž těžiště výzdoby – ústředním motivem je socha Madony, na kterou navazuje basreliéf, zpodobňující anděly klečící v oblacích, kteří k Madoně vzhlížejí. Nad Madonou je mezi okny 1. a 2. patra umístěn sgrafitový nápis s názvem domu „U MATKY BOŽÍ“. Technikou sgrafita je provedena i zbývající výzdoba průčelí: ozdobné stuhy a dekory podél sdružených oken, probíhající přes dvě podlaží, suprafenestry, výzdoba štítu a sgrafitový pás mezi okny 3. patra s husitskou tematikou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1998.

Sady 5. května 44 (Q33526174)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45917/4-4414
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady 5. května 304/44, Veleslavínova 304/1
49°44′55,14″ s. š., 13°22′51,8″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistní dům z 30.–40. let 19. století, přistavený k původní městské hradbě. Dvoupatrový nárožní zděný dům o čtyřech okenních osách do sadů 5. května a třech do Veleslavínovy ulice se sedlovou střechou do úhlu, s pálenou krytinou. Stojí na obdélné parcele bez dvora.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sady 5. května 46 (Q33526119)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
15051/4-4415
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady 5. května 303/46
49°44′54,78″ s. š., 13°22′51,54″ v. d.
Pozdně klasicistní měšťanský dům, založený v prostoru bývalého parkánu. Dvoupatrový zděný řadový podsklepený dům o 4 okenních osách na takřka čtvercovém půdorysu, krytý sedlovou střechou se čtveřicí sedlových vikýřků. Za domem dvůr, který patří sousednímu domu čp. 327.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sady 5. května 52 (Q33526110)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16117/4-4417
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady 5. května 301/52
49°44′53,83″ s. š., 13°22′51,04″ v. d.
Pozdně klasicistní měšťanský dům, založený v prostoru bývalého parkánu a uchovávající ve zdivu část hlavní městské hradby. Dvoupatrový zděný řadový podsklepený dům o 4 okenních osách na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou s vikýři typu volského oka, s taškami bobrovkami. Dům je založený na bývalém parkánu, při vnějším líci hlavní městské hradby. Uliční fasáda hladká, pozdně klasicistního vzhledu, s lehce předsazeným soklem. Zadní stranu domu tvoří hlavní městská hradba (délka úseku cca 10 m, přímo navazuje na úsek v čp. 84, pokračování do sousedního čp. 302 dnes zaniklé). Za domem dvůr, který patří protějšímu domu čp. 64.

Poznámka: V roce 1993 dům čp. 301 prohlášen za památku znovu, z textu rozhodnutí a z Památkového katalogu není zřejmé, jaký je vztah tohoto rozhodnutí k původnímu zápisu z roku 1963 a zda došlo k nějaké změně rozsahu památky.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sady 5. května 54 (Q33526103)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
46140/4-4418
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady 5. května 305/54
49°44′53,53″ s. š., 13°22′50,91″ v. d.
Měšťanský dům. Dům drobného řemeslníka, patrně cvokaře, z doby po roce 1800. V severní části domu zachována část městských hradeb. Na fasádě objevena roku 1939 pamětní deska o věnování částky peněz na stavbu hradeb z roku 1636, ale zakryta znovu omítkou. Jednopatrový řadový zděný dům o třech okenních osách. Fasáda prostá.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sady 5. května 56 (Q33526499)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19324/4-4419
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady 5. května 330/56
49°44′53,35″ s. š., 13°22′50,8″ v. d.
Měšťanský dům. Dům drobného řemeslníka z doby po roce 1800. V severní části domu zachována část městských hradeb. Jednopatrový řadový zděný dům o dvou okenních osách s prostou, hladkou fasádou a sedlovou střechou, krytou taškami.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sady 5. května 58 (Q33526823)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14765/4-4420
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město sady 5. května 307/58, Pražská 307/17
49°44′53,16″ s. š., 13°22′50,65″ v. d.
Měšťanský dům. Dům drobného řemeslníka z doby po roce 1800. V severní části domu zachována část městských hradeb. Jednopatrový řadový zděný dům o dvou okenních osách s prostou fasádou a sedlovou střechou, krytou taškami.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům Pražská 19 s vodárenskou věží (Q38048060)


 
Kategorie „Old water tower (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31114/4-4399
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 309/19, sady 5. května 309/60
49°44′52,77″ s. š., 13°22′50,4″ v. d.
Vodárenská věž s vodárenským domem. Objekty jsou v interiéru propojeny, jediný vstup do domu je přes vodárenskou věž.
  • dům Pražská 309/19, vodárenský dům, klasicistní novostavba z let 1845–1847, postavený na zavezeném hradebním příkopu s použitím materiálu z bouraných městských hradeb.
  • vodárenská věž. Pozdně gotická vodárenská věž je zbytkem městského zařízení z 16. století (první zmínka z roku 1532). Vodárenskou věž zbudoval „Jindřich, růrař ze Starého města pražského“ a vedle funkce městské vodárny plnila i funkci obrannou, zesilovala městské opevnění při bývalé Pražské bráně. Přestavěna a zvýšena v letech 1845–1847 plzeňským stavitelem Kristiánem Lexou, funkci vodárny zastávala až do roku 1899. Dílčí úpravy provedeny v roce 1922 (sejmuty omítky, horní partie omítnuta břízolitem). V přízemí věže dochován druhotně umístěný gotický lomený vstupní portál z doby kolem roku 1500 z domu čp. 197 v Prešovské ul. Roku 1889 osazena pamětní deska MUDr. Josefa Škody od J. Cingroše.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům U bílého lva (Q33526791)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14673/4-4398
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 84/15, Perlová 84/2
49°44′53,18″ s. š., 13°22′49,53″ v. d.
Městský dům U bílého lva. Původem renesanční hostinec U bílého lva, vystavený e druhé polovině 16. století (portál z doby kolem roku 1584) na pozemku několika gotických domů (dochovaných v suterénu), přestavěný na přelomu 18. a 19. století klasicistně. Renesančního původu je převážná většina dochovaných kleneb přízemí hlavního a východního křídla (při hradbě). Západní trakt s průjezdem, severní křidélko a hlavní schodiště přeřešeny v rámci klasicistní úpravy domu na přelomu 18. a 19. století , kam spadá rovněž vznik nynějších venkovních a dvorních fasád. Mohutný dvoupatrový zděný nárožní palácový objekt lichoběžníkového půdorysu, krytý mansardovou střechou s taškami. Objekt svou východní stranou sleduje průběh hlavní městské hradby. Exteriér objektu je řešený v raně klasicistních formách, s původním renesančním portálem na jižní straně. Průčelí do Perlové ulice čtyřosé, přičemž všechny okenní osy s výjimkou krajní východní jsou sdružené. Průčelí do Perlové ulice čtyřosé.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Perlová 4 (Q33526782)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
15214/4-202
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Perlová 65/4
49°44′53,9″ s. š., 13°22′49,38″ v. d.
Měšťanský dům. Zajímavý renesanční dům s barokní úpravou přízemí. Poslední plzeňský dochovaný dům s vysunutým patrem. Vystavěn po roce 1575 nepochybně na starší gotickém základě, do dnešní podoby přestavěn a zvýšen o horní podlaží někdy v poslední čtvrtině 18. století. Fasádní detail včetně okenních šambrán, portálu a toskánských sloupů, podpírajících dva střední krakorce, pochází z přelomu baroka a klasicismu, stejně jako interiér objektu. Drobný, řadový dvoupatrový zděný dům s příčně sedlovou střechou, obrácený do ulice asymetricky rozvrženou trojosou fasádou s charakteristicky vysazeným patrem na krakorcích. Objekt je situován na drobné obdélné parcele bez dvora.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Perlová 6 (Q33526775)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
30419/4-203
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Perlová 64/6
49°44′54,12″ s. š., 13°22′49,69″ v. d.
Měšťanský dům. Jeden z prvních renesančních domů v Plzni, postavený na gotických základech. Vstupní portál, datovaný do roku 1557, je nejstarším ze skupiny plzeňských renesančních portálů. V přízemí dochovány původní renesanční interiéry s výsečovými klenbami. Barokně upraven v 1. polovině 18. století (vztyčen štít). Dnešní úprava fasády z roku 1918. Novodobé úpravy a adaptace v letech 1959–1960 (odbouráno zadní dvorní stavení). Dvoupatrový řadový zděný omítaný podsklepený dům o 4 okenních osách s barokním volutovým štítem a s příčně položenou střechou, krytou plechem. Stojí na hluboké parcele se zhruba čtvercovým dvorem, na jehož východní straně stávalo dvorní křídlo (demolováno 1959).

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Portál domu Perlová 14 (Q38048044)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22851/4-204
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Perlová 60/14, Veleslavínova 60/5
49°44′54,97″ s. š., 13°22′49,34″ v. d.
Městský dům čp. 60, z toho jen: portál. Jeden z řady plzeňských portálů s tzv. gotizujícím ostěním, typický pro barokní portálovou plzeňskou tvorbu. Je datován ve vrcholovém klenáku do roku 1737. Barokní palác s gotickými sklepy na místě dvou středověkých domů, klasicistně upravovaný počátkem 19. století, roku 1962 hrubě znehodnocen nepřiměřenou modernizací. Nárožní zděný třípatrový dům s modernizovanou fasádou. Ve 2. ose zprava do Perlové ul. osazen barokní portál.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Perlová 7 (Q38048039)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50040/4-5160
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Perlová 68/7
49°44′54,89″ s. š., 13°22′48,36″ v. d.
Činžovní dům. Eklektická novostavba stavitele K. Blahy z roku 1906 s gotizujícími a novorenesančními prvky. Zděný řadový třípatrový dům o pěti okenních osách s převýšenými zadními trakty, vestavěnými do těsného dvora. Střední vstup doplněn na osmibokém pilíři zdobeném rostlinnou štukaturou gotizující soškou Panny Marie s baldachýnem.

Památkově chráněno od 27. července 1999.

Pražská 13 (Q33526798)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
32957/4-4397
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 83/13, Perlová 83/1
49°44′53,46″ s. š., 13°22′47,98″ v. d.
Měšťanský dům. Původně středověký dům s dochovanými gotickými sklepy, výrazně přestavěný renesančně počátkem 17. století s datovaným portálem a interiéry. V interiéru se nalézá v Čechách ojedinělý pozdně gotický dřevěný malovaný strop. Počátkem 18. století objekt prodloužen o zadní východní křídlo. Pozdně klasicistně upravován (vestavba schodiště do bývalého průjezdu a boční přístup z Perlové ulice). Jednopatrový dvoukřídlý nárožní zděný dům o 6+8 okenních osách, krytý sedlovou střechou do úhlu. Při jihovýchodním nároží do Pražské ulice umístěny v úrovni patra sluneční hodiny. V severozápadním koutě dvora kamenná studna, na dvoře valounková dlažba. Od roku 1997 v objektu sídlo Západočeské galerie - výstavní síň „13“, sídlo ředitelství a oddělení galerijní práce.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pražská 11 (Q33526808)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45280/4-4396
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 82/11
49°44′53,46″ s. š., 13°22′47,39″ v. d.
Měšťanský dům. Renesanční dům na gotických základech s původními středověkými sklepy, renesanční dispozicí, datovaným domovním portálem a fasádou se sgrafitovou výzdobou. Objekt gotického původu s původním organismem suterénu, v mladší gotické fázi narostl do rozsahu celé hlavní budovy. Renesanční přestavba datována na portále rokem 1608 (přízemí s klenbami a průjezdem, průčelí se sgrafity a portálem). V průběhu doznívajícího klasicismu byl dům zvýšen o druhé poschodí a zřízeno dvorní křídlo s pavlačemi. Dvoupatrový řadový zděný dům na úzké hloubkové parcele s trojosým průčelím, krytý podélnou sedlovou střechou s taškami. Ve střeše trojice novodobých vikýřů. Za domem malý čtvercový dvůr, v jeho zadní části jednopatrové zděné stavení, spojené s domem pavlačí na krakorcích a přístupné ze dvora zvláštním otevřeným schodištěm.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pražská 9 (Q33526692)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22783/4-209
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 81/9
49°44′53,45″ s. š., 13°22′46,77″ v. d.
Měšťanský dům na tzv. široké parcele s gotickými základy a suterénem s přímým vstupem z ulice, přestavěný v pozdním baroku v augustonovském duchu, dále upravovaný v průběhu 19. století. Objekt gotického původu s jádrem v prostoru dnešního západního traktu, včetně gotických sklepů původně přístupných přímo z ulice. Velká pozdně barokní přestavba po požáru roku 1742 v augustonovském duchu (vstupní portál a kamenné články v přízemí, klenby přízemí). Další stavební úpravy v 19. století, 1877 úprava hlavní fasády, 1883–1884 odstraněna stará dvorní křídla a nahrazena novostavbou. Rozsáhlý, dvoupatrový řadový zděný podsklepený dům se sedlovou střechou, ležící na široké parcele s hlubokým lichoběžníkovým dvorem. Dvůr v hloubce za předním domem obklopují tři dvorní dvoupatrová, částečně podsklepená křídla. Uliční průčelí je sedmiosé, v patrech novorenesančně přeřešené. V ose přízemí barokní portál.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pražská 7 (Q33526760)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
33371/4-208
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 80/7
49°44′53,54″ s. š., 13°22′46,18″ v. d.
Měšťanský dům. V základech středověký dům s gotickými sklepy a původní gotickou komorou. Z doby renesanční přestavby dochován kamenný vstupní portál. Objekt dále přestavovaný barokně a klasicistně. Dům bezesporu středověký ještě z doby předhusitské (kamenný portálek ve sklepě), klenby pozdně gotické až ve stavební etapě po roce 1507. Rozvrh fasády renesanční. Barokní přestavba před rokem 1733, klasicistní v letech 1783–1800 (zvýšení předního domu o 2 podlaží a prodloužení dvorního křídla, zaklenuto plochostropé přízemí). V letech 1873–1874 přestavba nejsevernějšího dílu křídla na dvoupatrový dům. Úzký řadový třípatrový zděný dům s trojosým průčelím na hluboké parcele bez dvora. Zadní část domu je pouze patrová. Trojosá fasáda do ulice hladká.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pražská 5 (Q33526767)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
28755/4-207
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 79/5
49°44′53,47″ s. š., 13°22′45,67″ v. d.
Renesanční dům datovaný na portále 1577 na středověkých pozdně gotických základech (sklep, vstupní portálek do sklepa, zapuštěná místnost ve dvorním křídle). Objekt dále přestavěn barokně brzy po roce 1682 (pětiboké lunety pravého prostoru v přízemí) a eklekticky roku 1867, kdy bylo přistaveno 2. patro a brzy nato i dvorní část. V roce 1903 zřízen krámský výklad. Nástavba 3. patra a přestavba horních podlaží přední budovy z let 1939–1940. Třípatrový řadový zděný pětiosý dům na hluboké úzké parcele s mohutným dvoupatrovým křídlem při západní straně dvora a spojovacím křídlem na zadní straně dvora. Zadní křídlo zbořeno. V ose prvého patra odsazený segmentový rám se sgrafitem sv. Václava.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům U Zlaté koule (Q38237029)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44244/4-4691
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Rooseveltova 77/2, Pražská 77/1
49°44′53,73″ s. š., 13°22′44,58″ v. d.
Činžovní dům - U Zlaté koule. Eklektická novostavba z roku 1899, vybudovaná na zbořeništi renesančního domu „U Zlaté koule“ z konce 16. století. Mohutný nárožní zděný třípatrový činžovní dům s honosnou eklektickou fasádou, kombinující štukové články s plochou provedenou v režné cihle s akcentem na sgrafita ve 3. patře. Socha sv. Jana Nepomuckého v nice (v ose západního průčelí v 1. patře) rokoková, patrně z konce 18. století. Latinský nápis na průčelí do Pražské ulice (v přízemí ve 3. a 4. ose zleva nad výkladem) z počátku 17. století, přenesen z původního domu. Fasády jsou řešeny v kombinaci eklektických, novorenesančních a novobarokních forem. Obě průčelí o 6 okenních osách.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Hostinec U Salzmannů (Q38048061)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13150/4-4400
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 90/8
49°44′52,36″ s. š., 13°22′45,9″ v. d.
Městský dům - hostinec U Salzmannů, z toho jen: uliční průčelí s portálem. Novorenesanční novostavba z roku 1908 na místě zbořeného gotického domu s původním renesančním bosovaným portálem datovaným do roku 1584 a novorenesančně řešenou fasádou se secesními prvky. Rozlehlý zděný řadový třípatrový dům s šestiosým průčelím s novorenesančně řešenou fasádou, doplněnou secesními prvky.

Poznámka: Původně památkově chráněn jen renesanční portál, v roce 1992 jakési rozšíření (snad na celé uliční průčelí), v roce 1994 jakýsi další návrh na prohlášení památkou. V Památkovém katalogu je jako památka označen celý dům, v rozporu s údaji o památkové ochraně.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pražská 10 (Q33526745)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45237/4-4401
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 89/10
49°44′52,4″ s. š., 13°22′46,66″ v. d.
Měšťanský dům. Původně gotický měšťanský dům přestavený renesančně a barokně, s dochovanými gotickými sklepy, gotickými a renesančními kamennými články a sgrafitovou výzdobou na průčelí. Původem starší dvorní stavení upraveno do dnešní podoby roku 1872. Jednopatrový řadový zděný dům o 4 okenních osách s mohutným dvoupatrovým štítem, na půdorysu úzkého obdélníka s novodobě zastavěným dvorem a dvorním patrovým stavením. Dvoreček zcela vyplněn novodobým přístavkem, kterým se prochází přímo do dvorního objektu. Zadní budova je patrová tříosá, krytá sedlovou střechou.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům U tří zlatých zvonků (Q33526738)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24865/4-4402
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 88/12
49°44′52,33″ s. š., 13°22′47,25″ v. d.
Měšťanský dům U tří zlatých zvonků (Pernerův dům). Původně gotický dům, přestavený barokně v 1. polovině 18. století, s cenným portálem a kvalitně řešenými interiéry. V domě sídlila zvonařská rodina Pernerů. Dvoupatrový řadový dům o 6 okenních osách (okna sdružena do dvojic) s podélnou sedlovou střechou. Na průčelní budovu navazuje obdélný dvorek obklopený na pravé a zadní straně patrovými křídly (levé bylo v minulosti ubouráno). Fasády dvorních křídel jsou hladké, zadní stavení má v patře pavlač, vysazenou na krakorcích, opatřenou novodobým zábradlím a přístupnou venkovním dvorním schodištěm.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Portál z domu čp. 87 v Pražské ulici (Q38048063)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19101/4-4422
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město původně Pražská 87/14
49°43′2,73″ s. š., 13°24′58,75″ v. d.
Portál z domu čp. 87 v Pražské ul. v Plzni. Měšťanský rokokový portál, datovaný do roku 1771.

Poznámka: Portál druhotně osazen na nemocnici čp. 2382, 2383 a 2385, po jejím zbourání deponován ve skladu SVSMP. Data prvního ani druhého přemístění Památkový katalog neuvádí.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dům U Kibitzů (Q33526727)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19982/4-4403
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 86/16
49°44′52,09″ s. š., 13°22′48,61″ v. d.
Měšťanský dům - U Kibitzů. Vzniklý postupným vývojem od gotiky přes renesanci, baroko a klasicismus s řadou dochovaných kamenných gotických a barokních článků. Dvorní křídlo bylo postaveno roku 1862. Jednopatrový nárožní zděný podsklepený dům obdélného půdorysu na rozlehlé parcele s lichoběžníkovým dvorem a v ostrém úhlu navazujícím obdélným východním dvorním křídlem. Na západě je dvůr ohraničený vysokou hladce omítnutou zdí; v severní části dvora studna. Šestiosé průčelí do Pražské ulice vrcholí dvojicí nestejně velkých lichoběžníkových štítů (levý užší). Zastřešení složeno ze dvou paralelních sedlových střech s polovalbou na východě a s volskými oky. Dvorní průčelí domu vrcholí dvojicí trojúhelných štítů.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Masné krámy (Q38048070)


 
Kategorie „Flesh market hall (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
18978/4-4404
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská 353/18, Křižíkovy sady 353/13
49°44′51,38″ s. š., 13°22′48,94″ v. d.
Masné krámy. V jádru pozdně gotická stavba, přestavěná novogoticky po polovině 19. století. Masné krámy umístěny do městského parkánu již v roce 1392, základní výstavba pochází pravděpodobně z doby pozdní gotiky (z té doby půdorys a část zdiva se štíty). Novogotická přestavba roku 1856, kdy byla zvýšena střední část, upraveny štíty a postavena zeď na východní straně. Volně stojící podélná zděná trojlodní budova bazilikálního charakteru na obdélném půdorysu, se širší výrazně převyšující střední částí, boční části nižší a užší. Střecha nad střední částí sedlová, při štítech bočních traktů a nad východní částí severního traktu pultová, krytina tašková, nad západní polovinou severního bočního traktu a nad celým jižním traktem plochá oplechovaná střecha s velkými obdélnými světlíky. Průčelí na západní a východní straně jsou v jádře původní gotická, doplněná v návaznosti na původní členění stoupajícím neogotickým cimbuřím z 19. století. Průčelí v podstatě vyjadřuje skladbu vnitřních prostorů – štít vysoký hrotitý je lemován cimbuřím s vysoko vytaženými sloupky, podobné motivy na bocích zhruba v místech pultových střech nad bočními loděmi. Jižně od budovy směrem do Křižíkových sadů probíhá vysoká zeď s motivy širokého a nízkého cimbuří. Dnes interiéry využity jako výstavní prostory galerie.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pražský most se sochou Piety (Q38048067)


 
Kategorie „Pražský most (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20913/4-4405
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Pražská, pp. 5277/13, 5292/1
49°44′50,91″ s. š., 13°22′50,8″ v. d.
Most přes bývalou Mlýnskou strouhu jako kamenný postaven pravděpodobně před rokem 1750 na místě původního dřevěného mostu. Je nejstarším dochovaným mostem v Plzni. Po zrušení Mlýnské strouhy v roce 1920 byl z větší části zasypán. Most šířky kolem 5 m se dvěma oblouky o rozponu 7,85 m a 10 m byl postaven z pískovcových kvádrů. Zasahuje zhruba do poloviny šířky dnešní komunikace. a své nižší (jižní) straně je úplně zasypán a srovnán s úrovní terénu v Křižíkových sadech. Na severní straně zasypán částečně – jsou zřetelné 2 segmentové oblouky a mezi nimi pilíř, vyčnívající ve tvaru 3 stran nepravidelného osmibokého hranolu, nahoře se zužujícího. Nahoře (pouze při severní straně) železné zábradlí z období konce 19. století.
  • Barokní socha Piety z roku 1750 na mostním pilíři je z dílny místního kameníka. Dnes umístěna kopie z roku 1987 zhotovená ak. sochařem J. Šindelářem, kříž z jedlového dřeva je původní, plechová drapérie z přelomu 19. a 20. století nahrazena dřevěnou.

Poznámka: V MonumNetu zřejmě uvedena parcela 5292/1 místo 5292/7
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Dřevěná 9 (Q33526700)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44250/4-4695
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dřevěná 102/9, Křižíkovy sady 102/11
49°44′50,37″ s. š., 13°22′47,11″ v. d.
Městský dům. Pozdně klasicistní dům s jednoduchou působivou fasádou v exponované poloze na okraji historického jádra města, postavený v roce 1842 na místě zbořené hradební zdi, jeho parcela byla rozšířena na úkor někdejšího příkopu a zahrady staršího domu. V interiéru se zachovalo původní pilířové trojramenné schodiště. Zděný omítaný dvoupatrový nárožní dům, na šestiosou fasádu v Dřevěné ulici navazuje v tupém úhlu sedmiosé křídlo obrácené do sadů. Na ně se napojuje stejně vysoká budova dvorního traktu. Před boční fasádou do Křižíkových sadů zřízena novodobá terasa, vyrovnávající terénní zlom, přístupná schodištěm.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Dřevěná 7 (Q33526710)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44249/4-4694
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dřevěná 101/7
49°44′50,41″ s. š., 13°22′46″ v. d.
Měšťanský dům. Objekt středověkého původu s dochovaným původním sklepem a pozdně klasicistní fasádou novodobě zjednodušenou v duchu doznívajícího dekorativismu 20. let. Pozdně klasicistní objekt vystavěn na parcele původního gotického domu (roku 1618 zde uváděno spáleniště) po roce 1737 jako sladovna, zaujímající i pozemek sousedního čp. 100. Na dva obytné domy rozděleno kolem poloviny 19. století. Úprava fasád po první světové válce. Sklepy pravděpodobně středověké. Zděný omítaný řadový dvoupatrový dům na půdorysu obdélníka položeného kolmo k ulici. Na hlavní budovu navazují krátká dvorní křídla, malý dvorek za domem byl zrušen. Uliční trojosé průčelí člení v přízemí pásování v omítce, v ose umístěn obdélný vstup v kamenném ostění, v krajních osách novodobé výkladce.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Dřevěná 5 (Q33526720)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44248/4-4693
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dřevěná 100/5
49°44′50,46″ s. š., 13°22′45,52″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistní dům středověkého původu s dochovaným gotickým sklepem. Jeho současná podoba pochází z poloviny 19. století a zčásti respektuje starší barokní objekt. Postaven na místě gotického domu po třicetileté válce roku 1737 jako sladovna, byl spojen spolu se sousedním čp. 101. Dnešní podobu včetně fasády dostal dům po rozdělení čp. 100 a 101 v polovině 19. století. Sklepy domu gotické, portál v předsíni sklepa barokní. Zděný omítaný dvoupatrový řadový dům na úzké hluboké parcele. Na hlavní budovu se napojuje levé dvorní jednopatrové křídlo. Ve zdivu použita stará ostění. Uliční průčelí je trojosé, v přízemí členěno pásováním.

Památkově chráněno od 28. listopadu 1991.

Gerlachovský dům (Q33526865)


 
Kategorie „Gerlachovský dům “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37590/4-186
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Dřevěná 344/4
49°44′49,64″ s. š., 13°22′45,23″ v. d.
Měšťanský dům Gerlachovský. Měšťanský dům vzniklý jako srostlice dvou středověkých domů gotického založení, od základu přestavěný renesančně a dále barokně. Na domě se nachází jeden z nejstarších gotických světských portálů ve městě (východní portál z doby kolem roku 1480–1490) a kvalitní renesanční portál datovaný do roku 1575, kdy byl západní dům renesančně přestavěn italským stavitelem Giovannim Merlianem. Po roce 1694 rozsáhlá barokní přestavba plzeňským architektem Jakubem Augustonem, který byl zároveň vlastníkem domu, do dnešní podoby. Další úpravy během 19. století hlavně za majitele skladatele Jana Gerlacha, po němž nese dům jméno. Po důkladné opravě v letech 1912–1913 zde umístěno národopisné muzeum. Zděný omítaný dvoupatrový podsklepený řadový dům na místě původně dvou samostatných domů, což je dodnes patrné i při pohledu z ulice. Hlavní dům na západní straně parcely na obdélném půdorysu o 4 okenních osách s vysokým štítem a renesančním, barokně upraveným portálem. Na levé straně parcely drobný dvouosý východní dům na čtvercovém půdorysu s gotickým lomeným portálem. Na hlavní dům navazuje uprostřed parcely dvorní křídlo; po jeho západní straně drobný dvoreček, na východě parcely větší dvůr. K bočnímu domu na dvorní straně přiléhá drobná patrová přístavba. V ose průčelí hlavního domu dvojice nad sebou umístěných polí ve štukovém akantovém rámci, původně v obou malby, dnes pouze ve spodním obraz sv. Václava.

Památkově chráněno od 24. října 1963.

Interhotel Continental (Q33526914)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13525/4-4828
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Zbrojnická 312/8, Šafaříkovy sady 312/4
49°44′46,13″ s. š., 13°22′45,93″ v. d.
Interhotel Continental. Novostavba z roku 1893 na parcele mohutného nárožního objektu, dokumentovaného katastrálním plánem města z roku 1838. Jedna z nejmohutnějších staveb vzniklých v době přestavby historického jádra města na přelomu 19. a 20. století. Robustní účin stavby zvyšuje pompézní eklektický detail. Mohutný nárožní zděný trojpatrový dům nepravidelné půdorysné konfigurace, prostupující celou hloubkou parcely mezi Zbrojnickou ulicí a východní ohradní zdí františkánského kláštera. Exteriér o 13 x 7 okenních osách řešen v kombinaci novorenesančních a novobarokních prvků, s bohatě řešenými suprafenestrami a vyloženými balkóny, na mělkých rizalitech, završených atikovými štítky. Dům je na nárožích zdůrazněn věžovitými útvary. V ose kratšího vstupního průčelí umístěn dobový, trojdílný vstupní portál znehodnocený novodobými redukujícími zásahy.

Památkově chráněno od 5. ledna 1993.

Tepelský dům (Q33526923)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
30045/4-4449
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Zbrojnická 114/6
49°44′46,47″ s. š., 13°22′44,56″ v. d.
Tepelský dům. Podle tradice nejstarší měšťanský dům v Plzni, s raně gotickou klenutou komorou z konce 13. století a pozdně gotickými sklepy, přestavěný počátkem 18. století, s cennými pozdně barokními prostory v domě i v přízemí dvorních křídel a velkoryse řešeným hlavním schodištěm. Od roku 1501 až do doby josefínské (1788) byl majetkem Tepelského kláštera. Roku 1712 barokní přestavba, koncem 18. století klasicistní úpravy, od roku 1788 v měšťanském držení. Novorenesanční průčelí z roku 1884 od stavitele Em. Klotze. Dvoupatrový zděný řadový podsklepený dům na obdélném půdorysu s krátkým dvoupatrovým východním dvorním křídlem stojí na rozlehlé hluboké parcele s dvorem, na západní a jižní straně dvora plynule navazují patrová dvorní křídla na půdorysu písmene L. V jihozápadním rohu dvora novodobý jednopodlažní přístavek. Východní obvodová zeď středověkého charakteru je hradební zdí městského opevnění. Uliční průčelí o osmi okenních osách s mělkým středním čtyřosým rizalitem. Fasáda novorenesanční.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Zbrojnická 4 (Q33526878)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39401/4-4448
Pam. katalog
MIS
Vnitřní Město Zbrojnická 115/4
49°44′46,56″ s. š., 13°22′43,61″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistní dům z roku 1801 se starším jádrem s původními gotickými sklepy a klenutými prostorami dvorních křídel. Na místě původně 2 samostatných středověkých domů (sklepy). Dvoupatrový řadový zděný podsklepený dům na půdorysu krátkého L s podélnou mansardovou střechou, krytou plechem. Stojí na úzké hluboké parcele s dvorem, po levé straně dvora probíhá východní křídlo a na konci dvůr uzavírá jižní křídlo. Dvůr je v současnosti v celé ploše zakrytý prosklenou obloukovou konstrukcí. Uliční průčelí o šesti okenních osách se středním mělkým dvouosým rizalitem.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.