Seznam hlav řeckého státu

Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu. V předchozích dobách bylo Řecko od roku 146 př. n. l. součástí Římské říše jako provincie Achaia, vládli zde tedy římští císaři. Po rozdělení impéria roku 395 spadalo pod nadvládu Východořímské (neboli Byzantské) říše a jejích panovníků. V polovině 15. století Řecko ovládla Osmanská říše, čímž se vládci Řecka stali osmanští sultáni. Novodobý řecký stát vznikl během řeckého boje za nezávislost započatého roku 1821. Od roku 1831 byla země monarchií známou jako Řecké království. První řecký král z rodu Wittelsbachů jménem Ota I. se tituloval jako král Řecka, další řečtí panovníci z dynastie Glücksburgů přijali titul krále Řeků (Helénů). Roku 1974 byla monarchie zrušena a hlavou státu je od té doby prezident.

Oficiálně neuznaný řecký stát

vladař[1]	život	trvání úřadu	poznámky
Joannis Kapodistrias	1776–1831	24. ledna 1828 – 9. října 1831	zavražděn roku 1831
Augustinos Kapodistrias	1778–1857	9. října 1831 – 9. dubna 1832	prezident prozatímní vládní komise
vládnoucí rada		9. dubna 1832 – 2. února 1833	společné vedení do doby, než se ustanovila pevná vláda

Řecké království (1833–1924)

Wittelsbachové (1832–1862)

král[2]	obrázek	život	trvání úřadu	poznámky
Ota I.		1815–1867	6. února 1833 – 23. října 1862	do 13. června 1835 vládl spolu s regentskou radou,[3] v roce 1862 byl zbaven vlády
regentská rada			23. října 1862 – 30. března 1863	společná vláda do doby, než byl zvolen nový král

Glücksburgové (1863–1924)

král[4]	život	trvání úřadu	poznámky
Jiří I.	1845–1913	30. března 1863 – 18. března 1913	Roku 1913 zavražděn.
Konstantin I.	1868–1923	18. března 1913 – 11. června 1917	Odešel do exilu a roku 1917 abdikoval ve prospěch svého druhého syna Alexandra.
Alexandr I.	1893–1920	11. června 1917 – 25. října 1920	Zemřel během svého panování.

Po Alexandrově smrti byla otázka nástupnictví problematická, protože Venizelova vláda nejdříve nabídla trůn Alexandrovu mladšímu bratru Pavlovi. Ten však nechtěl obcházet nástupnická práva svého otce Konstantina a staršího bratra Jiřího. Vláda proto dávala přednost republikánskému zřízení a zavedla regentství, dokud se otázka státní formy nevyřeší.

regent	obrázek	život	trvání úřadu	poznámky
admirál Pavlos Kountouriotis		1855–1935	25. října 1920 – 17. listopadu 1920	Rezignoval po volební porážce venizelových příznivců.
královna matka Olga		1851–1926	17. listopadu 1920 – 19. prosince 1920

Nová vláda uskutečnila pravděpodobně zmanipulované[5] referendum, v němž se většina obyvatelstva (98 %) rozhodla pro návrat krále Konstantina I. na trůn.

král[4]	obrázek	život	trvání úřadu	poznámky
Konstantin I.		1868–1923	19. prosince 1920 – 27. září 1922	Znovu abdikoval roku 1922 po porážce v řecko-turecké válce a ztrátě maloasijského území.
Jiří II.		1890–1947	27. září 1922 – 25. března 1924	19. prosince 1923 odešel do exilu a 25. března 1924 byl zbaven vlády.

Republika (1924–1935)

prezident	život	trvání úřadu	poznámky
admirál Pavlos Kunduriotis	1855–1935	25. března 1924 – 15. března 1926	Zvolen parlamentem, rezignoval při převratu generála Pangalose.
generál Theodoros Pangalos	1855–1936	15. března 1926 – 24. srpna 1926	Vojenský diktátor, samozvaný prezident, byl zbaven vlády ministrem Georgiosem Kondylisem.
admirál Pavlos Kunduriotis	1855–1935	24. srpna 1926 – 9. prosince 1929	Znovu dosazen do úřadu ministrem Georgiosem Kondylisem, znovuzvolen roku 1929, rezignoval ze zdravotních důvodů.
Alexandros Zaimis	1855–1936	9. prosince 1929 – 10. října 1935	svržen vojenskou vzpourou

Řecké království (1935–1973)

regent	obrázek	život	trvání úřadu	poznámky
Georgios Kondylis		1855–1936	10. října 1935 – 25. listopadu 1935	Jmenoval se regentem, dokud se na trůn nevrátil Jiří II.

Glücksburgové (1935–1973)

král[4]	život	trvání úřadu	poznámky
Jiří II.	1890–1947	3. listopadu 1935 – 1. dubna 1947	Zemřel bez dětí, následníkem na řeckém trůně se stal jeho mladší bratr Pavel.
Pavel I.	1901–1964	1. dubna 1947 – 6. březen 1964
Konstantin II.	1940	6. března 1964 – 1. června 1973	Odešel do exilu 13. prosince 1967 po nezdařeném pokusu o vojenský puč proti řeckým plukovníkům (vojenské juntě) vládnoucím od 21. dubna 1967.

Rodokmen

Rodokmen řeckých králů

Řecká vojenská junta (1967–1974)

Vláda junty byla ustanovena 21. srpna 1967 ozbrojeným převratem vedeným plukovníkem Georgiosem Papadopoulosem. Po odchodu krále Konstantina do zahraničí 13. prosince téhož roku se jeho ústavní role přesunula na regenty dosazované juntou.

regent	obrázek	život	trvání úřadu	poznámky
generál Georgios Zoitakis		1910–1996	13. prosinec 1967 – 21. březen 1972
plukovník Georgios Papadopoulos		1919–1999	21. března 1972 – 1. června 1973

1. června 1973 junta zrušila monarchii a nahradila ji prezidentskou republikou.

prezident	obrázek	život	trvání úřadu	poznámky
plukovník Georgios Papadopulos		1919–1999	1. června 1973 – 25. listopadu 1973
generál Faidon Gizikis		1917–1999	25. listopadu 1973 – 18. prosince 1974	jmenován do funkce po vojenském převratu vedeném generálem Dimitriosem Ioannidisem, po pádu režimu zůstal přechodným prezidentem.

Republika (od 1974)

Roku 1974 byla junta svržena a obnovena demokracie. Referendum z 8. prosince 1974 potvrdilo zrušení monarchie a zavedení parlamentní republiky, s prezidentem jakožto hlavou řeckého státu.

prezident	život	trvání úřadu	poznámka
Michail Stasinopulos	1903–2002	18. prosince 1974 – 19. června 1975	prozatímní prezident
Konstantinos Tsatsos (Nová demokracie)	1899–1987	19. června 1975 – 15. května 1980
Konstantinos Karamanlis (Nová demokracie)	1907–1998	15. května 1980 – 10. března 1985	první funkční období
Ioannis Alevras (PASOK)	1912–1995	10. března 1985 – 30. března 1985	předseda parlamentu, vystupující jako prozatímní prezident
Christos Sartzetakis	1929–2022	30. března 1985 – 4. května 1990
Konstantinos Karamanlis (Nová demokracie)	1907–1998	4. května 1990 – 10. března 1995	druhé funkční období
Konstantinos Stefanopulos (Nová demokracie)	1926–2016	10. března 1995 – 12. března 2005	dvě po sobě následující období
Karolos Papulias (PASOK)	1929–2021	12. března 2005 – 13. března 2015	dvě po sobě následující období
Prokopis Pavlopulos (Nová demokracie)	* 1950	13. března 2015 – 13. března 2020
Katerina Sakellaropulosová (nezávislá)	* 1956	od 13. března 2020

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of heads of state of Greece na anglické Wikipedii.

řecky Κυβερνήτης.
Oficiální titul zněl král Řecka (řecky: Βασιλεύς της Ελλάδος).
rada se skládala z ministrů Josefa Ludvíka von Armansperg, Karla von Abel a Georga Ludwiga von Maurer.
Oficiální titul zněl Král Helénů (řecky: Βασιλεύς των Ελλήνων).
- HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1. S. 387. Dále jen [Hradečný].

Literatura

HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam hlav řeckého státu na Wikimedia Commons
stránky řecké královské rodiny (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[kyb-1] řecky Κυβερνήτης.

[KoG-2] Oficiální titul zněl král Řecka (řecky: Βασιλεύς της Ελλάδος).

[3] rada se skládala z ministrů Josefa Ludvíka von Armansperg, Karla von Abel a Georga Ludwiga von Maurer.

[KotH-4] Oficiální titul zněl Král Helénů (řecky: Βασιλεύς των Ελλήνων).

[hrad387-5] HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1. S. 387. Dále jen [Hradečný].

[6] HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1. S. 387. Dále jen [Hradečný].