Sergius III.

Sergius III. (kolem roku 870? Řím – 14. duben 911 Řím) byl papežem katolické církve od 29. ledna 904 až do své smrti. Proslul zejména svou aktivní účastí na tzv. synodě mrtvých a nemorálním zločinným životem.[1]

Jeho Svatost
Sergius III.
119. papež
Papež Sergius III.
Církevřímskokatolická
Zvoleníleden 904
Uveden do úřadu29. ledna 904 (konsekrace)
Pontifikát skončil14. dubna 911
PředchůdceLev V.
NástupceAnastasius III.
Osobní údaje
Datum narozeníkolem roku 870?
Místo narozeníŘím, Papežský stát
Datum úmrtí14. dubna 911
Místo úmrtíŘím, Papežský stát
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra před pontifikátem

Byl spřízněný s tusculskou rodinou Conti. Papežem Marinem I. byl vysvěcen na podjáhna, Štěpánem V. na jáhna a papež Formosus ho jmenoval biskupem v Caere. Aktivně se zúčastnil tzv. synody mrtvých, na které byla za přítomnosti papeže Štěpána VI. souzena mrtvola papeže Formosa. Za to byl později papežem Janem IX. spolu s několika dalšími duchovními poslán do vyhnanství.[2]

Pontifikát

Sergius se stal papežem již roku 897, ale musel ustoupit Janu IX.[3][4] V roce 904 provedl de facto převrat a papežského trůnu se zmocnil. K moci mu dopomohl mocný římský aristokrat Theofylakt, který sledoval vlastní zájmy.[5] Pro toto období se někdy používá pojem pornokracie, který vyjadřuje podíl prostitutek na moci. S Theofylaktovou dcerou Maroziou Sergius III. pravděpodobně udržoval poměr a měl s ní zřejmě i syna. Dodnes nebylo potvrzeno (ale ani vyvráceno), jednalo-li se o Marozionina syna, který se později stal papežem Janem XI.[6][7]

Sergius III. nechal obnovit baziliku sv. Jana Lateránského, která byla zničena zemětřeseními. Je též prvním papežem zpodobňovaným na stříbrných denárech s tiárou.[8]

Odkazy
Portrét papeže Sergia III. v bazilice sv. Pavla za hradbami

Externí odkazy

Reference
  1. GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 80–81. [Dále jen Gelmi. Papežové.].
  2. RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 231. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.].
  3. Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Dvacátýdruhý díl : Rozkošný - Schloppe. V Praze: J. Otto, 1904. S. 880. [Dále jen Ottův slovník naučný XXII.].
  4. Gelmi. Papežové, str. 80
  5. Ottův slovník naučný XXII., str. 880
  6. Rendina. Příběhy papežů, str. 231
  7. Gelmi. Papežové, str. 82 - 83
  8. Gelmi. Papežové, str. 81

Literatura
  • GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
  • MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
Papež
Předchůdce:
Lev V.		 904–911
Sergius III.		 Nástupce:
Anastasius III.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.