Sergej Medveděv

Dědeček Sergeje Medveděva, Viktor Sergejevič Medveděv (1895–1990), byl stavebním inženýrem. Stal se obětí politických represí v letech 1937 a 1948, celkem strávil 17 let v gulagu. Jeho otec, Alexandr Viktorovič Medveděv (1927–2010), byl muzikolog a publicista, vedoucí hudební a literární sekce Velkého divadla v Moskvě, autor libret k pěti operám Dmitrije Šostakoviče a M. S. Weinberga. Jeho matka Světlana Medveděva pracovala na Akademii věd SSSR jako lingvistka.

V letech 1987–1988 Medveděv studoval v rámci výměnného pobytu na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1988 promoval s vyznamenáním na Moskevské státní univerzitě, fakultě žurnalistiky.

V letech 1993–1994 působil jako hostující vědecký pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů v Římě. V letech 1994–1996 byl hostujícím výzkumným pracovníkem v Německém institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky (Stiftung Wissenschaft und Politik) v Ebenhausenu. V letech 1996–1999 byl vědeckým pracovníkem ve Finském institutu mezinárodních vztahů v Helsinkách. V následujících pěti letech pracoval v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v německém Garmisch-Partenkirchenu. V roce 2004 se vrátil do Ruska, kde pak byl do roku 2020 profesorem na Vysoké škole ekonomické v Moskvě.

V říjnu 2013 ho ruský prezident Vladimir Putin označil za „blbce“ poté, co Medveděv navrhl, aby Arktida v zájmu zachování svého přírodního bohatství spadala pod mezinárodní jurisdikci s úplným zákazem ekonomických a vojenských aktivit. Medveděv se obává, že těžba přírodních zdrojů, komerční rybolov a lodní doprava zde mohou způsobit ekologickou katastrofu. Ve stejné době Rusko zadrželo 30 aktivistů Greenpeace, kteří se během protestu proti těžbě ropy pokusili proniknout na palubu ruské ropné plošiny v Pečorském moři.[1]

Pravidelně přispívá do vysílání rozhlasových stanic Echo Moskvy a Rádio Svoboda.[2]

• Návrat ruského leviathana, překlad Libor Dvořák, Pistorius & Olšanská, 2019, ISBN 978-80-7579-048-4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Медведев, Сергей Александрович (политолог) na ruské Wikipedii.