Semorad

Semorad[1][2][3] (řidčeji Šimorad[4], polsky Simoradz, německy Schimoradz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Dubovec. Leží na území Těšínského Slezska asi dva kilometry sevorozápadně od Skočova, patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj (rybníky zaujímají 12,7 % území obce). Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 1 007 obyvatel, rozloha obce činí 6,95 km².

Semorad
Simoradz
Letecký pohled na centrum obce

znak
Poloha
Souřadnice49°48′39″ s. š., 18°45′34″ v. d.
StátPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaDubovec
Semorad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,95 km²
Počet obyvatel1 007 (2011)
Hustota zalidnění144,9 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaPiotr Burawa
Telefonní předvolba33
PSČ43-426 (Dębowiec)
Označení vozidelSCI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o vesnici pochází z roku 1286, kdy prý semoradský farář v ratibořském kostele pronesl kletbu na Jindřicha IV. Probuse. Semorad tedy patří k nejstarším obcím a nejstarším farnostem na Těšínsku. Nejdůležitější místní památkou je gotický kostel sv. Jakuba postavený někdy v 15. století na místě ještě staršího a částečně přestavěný v roce 1842. V presbytáři se zachovaly středověké gotické polychromie a sanktuárium, a také náhrobní desky Skočovských ze 17. století s nápisy ve staré češtině. Evangelický kostel pochází ze 20. let 20. století.

V minulosti existovaly v Semoradu dva velkostatky Těšínské komory, Horní a Dolní. Dolní byl v meziválečné době parcelován, zatímco Horní se v roce 1952 stal základem Zemědělského výrobního družstva „Wyzwolenie“ (Osvobození) o celkové rozloze 103 ha. Družstvo zůstává i v současnosti největším zaměstnavatelem v obci.

Ve dnech 28. až 30. ledna 1919 se u Semoradu odehrála jedna z československo-polských bitev sedmidenní války. Roku 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku.

Odkazy

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 922.
  2. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 46.
  4. Grzegorz Studnicki: Vztah vlastivědného bádání a vzdělávání na Těšínském Slezsku od XIX. století do současnosti

Literatura

  • MICHNA, Gustaw. Rys monograficzny Gminy Dębowiec. [s.l.]: Galeria "Na Gojach", 2010. ISBN 978-83-60551-26-4. Kapitola Z przeszłości Simoradza. (polsky)
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.