Selské povstání
Během historie Českých zemí došlo k několika událostem, které bývají označovány jako selská povstání, ve starší literatuře také jako selské rebelie:
- Selské povstání (1581) – povstání asi 700 sedláků na zbudovských Blatech pod vedením Jakuba Kubaty připomínané úslovím „Kubata dal hlavu za Blata“
- Selské povstání (1680) – pro snížení robotních povinností navýšených po třicetileté válce
- Selské povstání (1681) – také známé jako povstání řasnického kováře, někdy řazeno k povstáním z roku 1680, kovář Ondřej Stelzig se snažil jednáním s císařem Leopoldem I. bránit proti útisku Frýdlantského obyvatelstva ze strany šlechty
- Selské povstání (1693) – také známé jako Chodské povstání, pod vedením Jana Sladkého Koziny, potlačené v červenci 1693
- Selské povstání (1695) – povstáním na panství Hukvaldy vyvrcholila bída po třicetileté válce umocněná dlouhotrvajícími suchy a povinnou těžbou dřeva nad rámec běžných robotních povinností
- Selské povstání (1775) – tzv. „Sedláci u Chlumce“, vyvrcholilo povstáním asi 400 sedláků, leden – 26. březen 1775
- Selské povstání (1821) – poslední selské povstání v českých zemích proti statutu poddanství trvající od března do července 1821 zejména na západní Moravě
Události podobného charakteru jsou známé i ze zahraničí:
- Německé selské povstání – také známé jako Německá selská válka (1524-1526)
- Chorvatské selské povstání – také známé jako Selská vzpoura (1573)
- Bavorské selské povstání (1705-1706)
- Haličská řež (Rzeź galicyjska nebo Rabacja galicyjska) – selské povstání v Haliči roku 1846.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.