Sekvojovec obrovský

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), zvaný též mamutí strom, je nejmohutnější strom na Zemi. Je jediným druhem rodu sekvojovec (Sequoiadendron).

Sekvojovec obrovský
Grizzly Giant, sekvojovec v okrese Mariposa Grove, v Národním parku Yosemite
Stupeň ohrožení podle IUCN

ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďcypřišovité (Cupressaceae)
Rodsekvojovec (Sequoiadendron)
Binomické jméno
Sequoiadendron giganteum
(Lindl., 1853) J. Buchholz, 1939
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tato obří dřevina dosahuje výšky až kolem 85 metrů a hmotnost největších jedinců může přesahovat 2000 tun.[2]

Původ

Sekvojovec obrovský patří do kdysi bohatě zastoupené skupiny jehličnanů, které prodělaly svůj rozkvět ve druhohorách, v období křídy.

Tento strom jako botanický druh byl evropské civilizaci neznámý do roku 1841, kdy jej objevil cestovatel John Bidwell.[zdroj?] Jeho zprávám nechtěl zprvu nikdo věřit, ale již roku 1853 se jeho semena vyvážela do Evropy a východních států USA. Vzácnost sekvojovce byla brzy rozpoznána, a tak byl tento druh chráněn před těžbou a v místech jeho výskytu byly vyhlášeny přírodní parky.

V Británii se pro sekvojovec užívalo jméno Wellingtonia (Wellingtonia gigantea, Lindl 1853) podle vévody Wellingtona, který zemřel krátce předtím, než první semena sekvojovce přišla do Evropy.

Koruna sekvojovce obrovského
Šišky sekvojovce

Popis

Sekvojovec obrovský je velkolepý strom impozantních rozměrů. Až 80 m vysoký jehličnan má kuželovitou korunu s poměrně hustým zavětvením. Kmen je u báze ztlustlý, s mohutnými kořenovými náběhy; výše nad bází se postupně zužuje. Větve v mládí vyrůstají z kmene přeslenitě, ve stáří nepravidelně, přičemž větve starších stromů rostou výše nad zemí.

Borka je nápadně měkká a tlustá (50 cm i více), na starých stromech je hluboce zbrázděná a popraskaná. Má různý barevný odstín od skořicově hnědé přes tmavohnědou po ryšavou.

Jehlice jsou uspořádány spirálovitě nebo ve třech podélných řadách. Jsou dlouhé až 8 mm, kopinaté nebo šupinovité, dlouze zašpičatělé, svrchu ploché, vespod podélně brázdité. Mají tmavozelou nebo modravě zelenou barvu.
Jehličí od podzimu hnědne a zazelená se s nástupem vegetačního období; sekvojovec mění zbarvení v závislosti na teplotách.[3]

Šišky (šištice) mají charakteristickou stavbu. Dorůstají velikosti 4 cm až 8 cm, jsou vejčitě kulovité a mají zdřevnatělé plodní šupiny. Za každou šupinou se vytváří pět semen se dvěma tenkými křídly.
Šištice zrají 18 až 20 měsíců, ovšem běžně zůstávají zelené a uzavřené až dvacet let. Vzrostlý strom může ročně vyprodukovat 300 000 až 400 000 semen. Křídlatá semena zanáší vítr až do vzdálenosti 180 m od paty kmene mateřského stromu.[3]

Sekvojovec obrovský; jedinec pojmenovaný Generál Grant
Sekvojovec obrovský, Chabaně

Výskyt

Sekvojovec obrovský se v přírodě vyskytuje pouze v USA v Kalifornii na západních svazích Sierry Nevady, a to pouze v nadmořských výškách 1500 m až 2500 m.

Jako okrasná dřevina byl sekvojovec obrovský hojně vysazován i v evropských parcích – na východ USA i do Evropy se šištice i semena vyvážely a šířily od 2. pol. 19. století. Postupně tak vznikla řada variet a byly vyšlechtěny různé kultivary.[2]

Mezitaxonové vztahy

Spásačem je tesařík Phymatodes nitidus (LeConte, 1874) a nosatec Phloeosinus sequoiae (Hopkins).

Pěstování v Česku

Strom generála Shermana, sekvojovec obrovský

Zajímavosti

Sekvojovce obrovské dosahují biblického věku, i když nepatří k nejstarším stromům (nejstarší strom je borovice osinatá, která se dožívá až 4700 let). Přesto věk 2000–3000 let znamená věk vskutku pozoruhodný. Zástupci tohoto druhu dosahují výšky přes 80 m. Staré stromy mají zpravidla u paty dutý a vyhnilý střed kmene, takže domorodí indiáni v něm nalézali úkryt před zvěří i nepohodou.

Nejstarší stromy nemusí být zároveň největší. Téměř všechny zralé sekvojovce vypadají, jako by jim odumřel vrchol. O příčinách tohoto jevu panují dohady, ale předpokládá se, že souvisí s výškou stromu; vrchol může být poškozen bleskem nebo může být do takové výšky ztíženo čerpání dostatečného množství vody s živinami.

Sekvojovci obrovskému patří prvenství jako nejmohutnějšímu živému organismu na naší planetě. Uvedený primát náleží exempláři s názvem Strom generála Shermana nebo také Generál Sherman (anglicky General Sherman Tree), který roste v Národním parku Sequoia v Kalifornii (USA). Je vysoký 83,8 m, obvod kmene měří 31,3 m a jeho hmotnost je odhadována na 2145 tun. Tento gigant (odhadem 1487 m³ dřeva) vyklíčil před několika tisíci lety ze semene velkého jako špendlíková hlavička. Jeho nejvážnějším konkurentem je sekvojovec pojmenovaný General Grant, který roste v národním parku Kings Canyon rovněž v Kalifornii.

Nejvyššími stromy na světě jsou štíhlejší sekvoje vždyzelené.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. SOCHA, Vladimír. Sekvoje a sekvojovce: mrakodrapy mezi rostlinami. 100+1 ZZ [online]. 15. 6. 2017 [cit. 17. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/sekvoje-sekvojovce-mrakodrapy-mezi-rostlinami
  3. POJAR, Petr. Sekvojovec: mamutí strom, který se rodí z ohně, chlouba okrasných zahrad a parků. In: České stavby [online]. 26. 12. 2020, aktualiz. 5. 1. 2021 [cit. 17. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.ceskestavby.cz/clanky/mamuti-strom-ktery-se-rodi-z-ohne-chlouba-okrasnych-zahrad-a-parku-28822.html

Literatura

  • BANYARD, P. J. Přírodní divy světa. Dotisk 1. vyd. Praha: Albatros, 1984. 190 s.
  • KREMER, Bruno P. Stromy: v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. Překlad Josef Poláček. 3. vyd. V Praze: Knižní klub, 2006. 287 s. Průvodce přírodou. ISBN 80-242-1636-1.
  • POJAR, Petr. Sekvojovec: mamutí strom, který se rodí z ohně, chlouba okrasných zahrad a parků. In: České stavby [online]. 26. 12. 2020, aktualiz. 5. 1. 2021 [cit. 17. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.ceskestavby.cz/clanky/mamuti-strom-ktery-se-rodi-z-ohne-chlouba-okrasnych-zahrad-a-parku-28822.html
  • VĚTVIČKA, Václav. Stromy a keře, mé životní lásky. 2., rozšíř. a uprav. vyd. Praha: Aventinum, 2018. 499 s. ISBN 978-80-7442-100-6.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.