Skotština

Raná skotština se vznikla z northumbrijského dialektu staré angličtiny, resp. z rané fáze střední angličtiny. Rozdíly od angličtiny se vyvinuly zejména v období nazývaném střední skotština (polovina 15. až 17. století). Období moderní skotštiny v době spojeného království je poznamenáno úpadkem jejího používání ve prospěch angličtiny. V době národního obrození byla snaha o pozvednutí skotštiny, užívá jí například básník Robert Burns nebo spisovatel Walter Scott. V první polovině 20. století se mluví o skotské renesanci, zejména literární, jejímž nejvýraznějším představitelem je Hugh MacDiarmid.

O tom, jestli je skotština jazyk nebo jenom dialekt angličtiny, se vedou spory. Před rokem 1707, kdy se Skotsko a Anglie spojily do Království Velké Británie, se jasně jednalo o samostatný jazyk.[1]

1. Severní skotština, mluvená severně od Dundee.
2. Střední skotština, mluvená od Fife a Perthshire po Lothians a Wigtownshire.
3. Jižní skotština nebo prostě „Hraniční jazyk“ nebo „Hraniční nářečí“, hovoří se jím v Scottish Borders.
4. Ostrovní skotština, mluvená na Orknejích a Shetlandách.
5. Ulsterská skotština, mluvená potomky skotských osadníků na pobřežní Severního Irska a v Hrabství Donegal v Irské republice.

Pro srovnání je uvedena i angličtina.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu skotština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo skotština ve Wikislovníku
• Kategorie Skotština ve Wikislovníku