Schlegeliaceae

Schlegeliaceae je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje 28 druhů ve 4 rodech a je rozšířena v tropické Americe. Zástupci této čeledi jsou dřeviny se vstřícnými listy, často rostoucí jako epifyty. Čeleď byla ustavena v roce 1996 a zahrnuje zástupce řazené v minulosti do čeledí sporýšovité a trubačovité.

Schlegeliaceae
Schlegelia parasitica
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
ČeleďSchlegeliaceae
(A.H.Gentry) Reveal, 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Schlegeliaceae jsou keře, stromy a dřevnaté liány s jednoduchými vstřícnými listy. Nezřídka rostou jako epifyty. Listy jsou často tuhé, kožovité a kůra světlá. Květenství jsou úžlabní vrcholíky, laty nebo svazečky. Květy jsou pravidelné až souměrné. Kalich je zvonkovitý, pěticípý, uťatý nebo nepravidelně 3 až 4laločný. Koruna je trubkovitá, s pěticípým ústím. Tyčinky jsou 4. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů. Plody jsou dužnaté, bobulovité.[1][2][pozn. 1]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje 28 druhů ve 4 rodech, z nichž 2 jsou monotypické. Největší rody jsou Schlegelia (15 druhů) a Gibsoniothamnus (11 druhů). Čeleď se vyskytuje v tropické Americe od Mexika po Kolumbii a Ekvádor a na Kubě.[2]

Ekologické interakce

Rod Gibsoniothamnus je opylován ptáky (kolibříky) a ptáci také šíří semena.[3]

Taxonomie

Druhy rodu Gibsoniothamnus byly zprvu řazeny do rodu Clerodendron v čeledi sporýšovité (Verbenaceae). V roce 1970 bylo zjištěno, že jsou příbuzné s rodem Schlegelia a byly přeřazeny do nového rodu Gibsoniothamnus. Rod Schlegelia byl považován za jakýsi přechod mezi čeleděmi trubačovité (Bignoniaceae) a krtičníkovité (Scrophulariaceae) a byl řazen většinou do čeledi trubačovité.[3]

Přehled rodů

Exarata, Gibsoniothamnus, Schlegelia, Synapsis[4]

Reference
  1. Dendrologie online [online]. Dostupné online.
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
  3. BARRINGER, Kerry. Brittonia: A Revision of Gibsoniothamnus. New York: [s.n.], 2004.
  4. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)

Poznámky
  1. Popis nemusí být úplný a možná nezahrnuje znaky všech zástupců čeledi

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.