Blahokeř

Blahokeře jsou stálezelené nebo opadavé keře nebo stromy, řidčeji ovíjivé keře, liány nebo byliny. Mladé větévky bývají čtyřhranné. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo výjimečně přeslenité. Čepel listů je celokrajná nebo různým způsobem zubatá.

Květenství jsou nejčastěji řídce vrcholičnatá nebo hlávkovitě stažená, často uspořádaná ve vrcholové latě. Květy jsou oboupohlavné, lehce dvoustranně souměrné, stopkaté. Kalich je zvonkovitý až miskovitý, s 5 zuby nebo pěticípý. koruna je pětilaločná, nejčastěji řepicovitá, s úzkou korunní trubkou. Tyčinky jsou 4, přirostlé v horní části korunní trubky a většinou z ní vyčnívající. Semeník je čtyřkomůrkový, s jedinou čnělkou a dvouramennou bliznou. V každé komůrce je jediné vajíčko. Plodem je peckovice se 4 pecičkami, často podepřená vytrvalým barevným kalichem, někdy se rozpadající na merikarpia (peckovičky).[1][2]

• 
  Dozrávající plody Clerodendrum indicum
• 
  Květy Clerodendrum paniculatum z bočního pohledu
• 
  Plodenství Clerodendrum formicarum
• 
  List Clerodendrum schweinfurthii

Rod blahokeř zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 310 druhů[3] a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa.[1] V tropické Americe je zastoupen málo.[4]

Dužnaté plody mnohých druhů blahokeře jsou podepřeny nápadně zbarveným vytrvalým kalichem a jsou šířeny ptáky.[4]

Rod Clerodendrum byl v rámci úprav taxonomie řádu hluchavkotvaré (Lamiales) přesunut z čeledi sporýšovité (Verbenaceae) do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae).[5]

Výsledky molekulárních studií ukázaly, že rod Clerodendrum v klasickém pojetí je parafyletický. První taková studie vyšla v roce 1997 a o rok později byl na jejím základě vyčleněn rod Rotheca, do nějž byly zařazeny africké druhy druhy z podrodu Cyclonema a rovněž druhy sekce Konocalyx podrodu Clerodendrum.[6] Další nové kombinace byly zveřejněny v roce 2000.[7] V současném pojetí zahrnuje rod Rotheca celkem 35 druhů s rozšířením v subsaharské Africe, tropické Asii a Číně (R. serrata). Ze známějších druhů sem patří Rotheca myricoides (syn. Clerodendrum ugandense).[8] Ve studii z roku 2004 byl do rodu Clerodendrum vřazen monotypický australský rod Huxleya.

V roce 2010 byla vydána další fylogenetická studie založená na analýze chloroplastové DNA, v níž vyšlo najevo, že ani ve stávajícím pojetí není rod Clerodendrum monofyletický. Ukázalo se, že je rozdělen do několika fytogeograficky dobře vymezených vývojových linií, které jsou promíseny s několika americkými rody čeledi Lamiaceae (Aegiphila, Tetraclea, Amasonia). Proto byl rod Clerodendrum rozdělen do dalších 2 rodů. Celkem 10 druhů bylo přeřazeno do rodu Volkameria. Jedná se o charakteristické druhy pobřežních mangrovů a rod je rozšířen v tropech celého světa. Dalších 8 karibských druhů bylo přeřazeno do rodu Ovieda.[9]

• 
  Volkameria inermis (syn. Clerodendrum inerme)
• 
  Rotheca myricoides (syn. Clerodendrum ugandense)

• blahokeř pozdní (Clerodendrum trichotomum), syn. blahokeř trojmý
• blahokeř latnatý (Clerodendrum paniculatum)

V tropech jsou pěstovány mnohé nápadně kvetoucí druhy jako okrasné keře. Mezi často pěstované náleží zejména Clerodendrum thomsoniae s červenými květy podepřenými bílými kalichy, červenokvěté C. speciosissimum, C. splendens a C. x speciosum a bělokvěté C. wallichii.[10]

V ČR je jako okrasná dřevina vzácně pěstován blahokeř pozdní (Clerodendrum trichotomum var. fargesii).[11] Lze jej nalézt např. ve sbírkách Pražské botanické zahrady v Tróji.[12] V našich podmínkách je třeba jej chránit před zimním osluněním.[13]

• 
  Kvetoucí Clerodendrum thomsoniae
• 
  Plody blahokeře pozdního (Clerodendrum trichotomum)
• 
  Květenství Clerodendrum paniculatum
• 
  Kvetoucí Clerodendrum wallichii

• Obrázky, zvuky či videa k tématu blahokeř na Wikimedia Commons
• Taxon Clerodendrum ve Wikidruzích