Kapr obecný

Má variabilní znaky jako barva, šupinatění nebo proporce. Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Maximální délka může být až 120 cm. Může vážit i okolo 40 kg. Nejstarší zaznamenaný jedinec měl 38 let. Kapři mají homocerkní ocasní ploutev a cykloidní šupiny.

Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan, je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.

U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.

Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry.[5]

Různí autoři popsali různé populace kapra obecného jako samostatné druhy, poddruhy, variety a morfy.

Kapitální úlovek kapra

Kapr je v ČR nepůvodním druhem a dnes má kosmopolitní rozšíření. Původní sazan pochází ze střední Asie, už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně. Nový výzkum ale ukazuje, že se choval již před 8 tisíci lety.[6] Jeho příznivých vlastností pro chov (je všežravý, rychle přibývá na váze, dobře snáší transport) si povšimli i staří Římané a po celém území říše budovali rybníky, do nichž vysazovali kapry. Ve středověku se pod vlivem klášterního hospodářství rozšířil kapr po celé Evropě i do českých zemí, zároveň se postupnou selekcí vhodných jedinců změnil jeho vzhled. Druhotně pronikl domestikovaný kapr i do původního areálu sazana a jako ekologicky plastičtější druh ho z něj prakticky vytlačil. Dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha, Don). Je subtilnější než šlechtěný kapr.

Vánoční kapři v uherskobrodské kašně

Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera, rozsah původního přirozeného areálu je však nejasný. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy a původní společenstva ryb a především obojživelníků.

Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.[7]

Vánoční kapři

Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za „vodní prase“. V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky a další pro něj nepůvodní potravou na kterou si ale velmi rychle zvykl[8]. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena. Potravní aktivita kapra narůstá ve večerních hodinách a vrcholí brzy z rána kolem východu slunce[9].

Rozmnožování začíná obvykle na jaře, kdy vzrůstá teplota vody (rozmnožují  se při teplotě 15–20 °C). Tření probíhá v okrajových, mělkých vodách, které jsou bohaté na vodní rostliny. Dospělci často migrují do vhodnějších míst – např. zatopených luk. Kapr je polygamní. Plodnou samici obvykle následuje několik samců, kteří se se samicí páří. Samice vypouští více než milion jiker za třecí období, ze kterých se během 4 dnů stanou larvy. Lepkavé jikry se lepí na vodní rostliny nebo jiné ponořené objekty.[10]

Pro kapra představuje smrtelné nebezpečí nakažení tzv. Koi herpes virem (KHV), jehož výše úmrtnosti dosahuje 80–90 %.[14][15][16] Českým vědcům se také po 17 letech bádání a šlechtění podařilo vyšlechtit zcela nové plemeno kapra tzv. amurského lysce, lysou formu křížence, jenž je výrazně odolnější právě proti tomuto nebezpečnému viru.[17][18][19][20]

V roce 2016 také Austrálie oznámila, že zamýšlí pomocí tohoto viru vyhubit všechny kapry v zemi, kde je kapr považován za přemnožený invazivní druh.[21]