Sancho Aragonský
Sancho Aragonský (katalánsky Sanç de Barcelona i d'Aragó nebo Sanç I de Cerdanya, Provença i Rosselló-Cerdanya, 1161 – 1226)[1] byl provensálský hrabě a hrabě z Cerdanye a Roussillonu. Po smrti Pedra II. v bitvě u Muretu se stal regentem aragonského království.
Sancho Aragonský | |
---|---|
Narození | 1161 |
Úmrtí | 1223 (ve věku 61–62 let) |
Povolání | regent |
Choť | Sancha de Lara Ermessenda of Rocabertí |
Děti | Nuño Sánchez |
Rodiče | Ramon Berenguer IV. Barcelonský a Petronila Aragonská |
Rod | Barcelonská dynastie |
Příbuzní | Alfons II. Aragonský, Guillermo Berenguer de Barcelona, Pedro de Aragón, Ramon Berenguer IV. Provensálský a Dulce Aragonská (sourozenci) |
Funkce | regent |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Ramon Berenguer IV. Barcelonský |
---|---|
matka | Petronila Aragonská |
I. manželka | Ermesinda z Rocabertí |
II. manželka | Sancha Núñez de Lara |
syn | Nuño Sánchez |
Život
Byl nejmladším synem barcelonského hraběte Ramona Berenguera IV. a Petronily, jediné dcery aragonského krále Ramira II. a Anežky z Poitou. Roku 1167 získal od regentské rady vládnoucí po dobu nezletilosti infanta Alfonse hrabství Cerdanye. Roku 1176 se společně s bratrem Ramonem podílel na výpravě do Nice a Janova, která podráždila toulouské sousedy. Po Ramonově úkladné vraždě dubnu 1181 se Sancho stal pánem provensálského hrabství[1] a roku 1185 je po něm převzal synovec Alfons II.
Po katastrofální bitvě u Muretu, ve které zemřel Sanchův synovec, král Pedro II., byl pětiletý následník trůnu Jakub již dva roky v rukou vítězného Šimona z Montfortu.[2] Na základě Sanchovy apelace na papeže se chlapec dostal zpět do Aragonie na hrad Monzón, kde byl svěřen templářskému řádu. Sancho se stal regentem království. Během doby svého regentství se pokusil inovovovat daňový systém a vedl řadu vojenských výprav na území Akvitánie, kde se pokoušel potlačit rozpínavost křižáků pod vedením Šimona z Montfortu. V čele království vydržel do roku 1218, kdy byl šlechtickou opozicí donucen k rezignaci.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sancho Aragonský na Wikimedia Commons