Salicylaldehyd
Salicylaldehyd (IUPAC název 2-hydroxybenzaldehyd) je organická sloučenina patřící mezi aromatické aldehydy, je společně s 3-hydroxybenzaldehydem a 4-hydroxybenzaldehydem jedním z izomerů hydroxybenzaldehydu. Jedná se o olejovitou bezbarvou kapalinu, která má ve vyšších koncentracích zápach připomínající hořké mandle. Používá se na přípravu chelatačních činidel, z nichž některá jsou průmyslově významná.
Salicylaldehyd | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | 2-hydroxybenzenkarbaldehyd |
Ostatní názvy | 2-hydroxybenzaldehyd, o-hydroxybenzaldehyd, aldehyd kyseliny salicylové |
Sumární vzorec | C7H6O2 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 90-02-8 |
ChEBI | 16008 |
SMILES | O=Cc1ccccc1O |
InChI | 1/C7H6O2/c8-5-6-3-1-2-4-7(6)9/h1-5,9H |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 122,121 g/mol |
Teplota tání | −7 °C (266 K) |
Teplota varu | 196 až 197 °C (469 až 470 K) |
Hustota | 1,146 g/cm3 |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H302 H315 H317 H319 H335 H411 |
P-věty | P280 P305+351+338 |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava
Salicylaldehyd se připravuje Reimerovou–Tiemannovou reakcí, tedy zahříváním fenolu a chloroformu s hydroxidem sodným nebo draselným:
Také jej lze získat kondenzací fenolu nebo jeho derivátů s formaldehydem za vzniku 2-hydroxybenzylalkoholu a následnou oxidací na aldehyd.
Deriváty salicylaldehydu lze připravit z fenolových derivátů Duffovou reakcí nebo působením paraformaldehydu za přítomnosti chloridu hořečnatého a zásady.[2]
Výskyt
Salicylaldehyd vytváří aroma pohanky.[3]
Je také jednou ze složek kastorea. Rovněž se nachází ve výměšcích larev některých druhů mandelinek,[4] jako je například mandelinka topolová.
Reakce a použití
Salicylaldehyd se používá na výrobu těchto látek:
- Katecholu oxidací pomocí peroxidu vodíku.[5]
- Benzofuranu etherifikací s kyselinou chloroctovou a následnou cyklizací (první krok tohoto postupu se nazývá Rapova–Stoermerova kondenzace).[6][7][8]
- Chelatačních činidel reakcemi s aminy.
- 3-karbethoxykumarinu (derivátu kumarinu) aldolovou kondenzací.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salicylaldehyde na anglické Wikipedii.
- Salicylaldehyde. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- TROND VIDAR HANSEN; LARS SKATTEBØL. Ortho-Formylation of Phenols; Preparation of 3-Bromosalicylaldehyde. Org. Synth.. 2005, s. 64. (anglicky)
- D. Janeš; S. Kreft. Salicylaldehyde is a characteristic aroma component of buckwheat groats. Food Chemistry. 2008, s. 293–298. PMID 26003350.
- Pauls, G., Becker, T., et al. (2016). Two Defensive Lines in Juvenile Leaf Beetles; Esters of 3-nitropropionic Acid in the Hemolymph and Aposematic Warning. Journal of Chemical Ecology 42 (3) 240-248.
- DAKIN, H. D. Catechol. Org. Synth.. 1923, s. 28. Dostupné online. (anglicky); Coll. Vol.. S. 149. (anglicky)
- E. Rap. Sull' α-Benzoilcumarone. Gazzetta Chimica Italiana. 1895, s. 285–290.
- R. Stoermer. Synthesen und Abbaureactionen in der Cumaronreihe. Liebig's Annalen der Chemie. 1900, s. 237–336. Dostupné online.
- BURGSTAHLER, A. W.; WORDEN, L. R. Coumarone. Org. Synth.. 1966, s. 28. Dostupné online. (anglicky); Coll. Vol.. S. 251. (anglicky)
- HORNING, E. C.; HORNING, M. G.; DIMMIG, D. A. 3-Carbethoxycoumarin. Org. Synth.. 1948, s. 24. Dostupné online. (anglicky); Coll. Vol.. S. 165. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Salicylaldehyd na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Salicylový aldehyd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích