Mandelinka topolová

Mandelinka topolová (Chrysomela populi) je brouk, jehož larvy poškozují listy žírem. Škodí především na topolech, při přemnožení způsobuje holožír.

Mandelinka topolová
Mandelinka topolová, dospělý brouk
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Čeleďmandelinkovití (Chrysomelidae)
Podčeleďmandelinky (Chrysomelinae)
Rodmandelinka (Chrysomela)
Binomické jméno
Chrysomela populi
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

CHRSPO[1]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením mandelinka topolová (Chrysomela populi) používáno více rozdílných názvů, například Chrysomela vigintopunctata nebo Melasoma vigintipunctata.[1]

Larva.

Zeměpisné rozšíření

Mandelinka topolová je rozšířená v Evropě.[2], kde je běžným druhem ve většině zemí[2] včetně Česka. Dále se vyskytuje v Asii.[3]

Samička kladoucí vejce.

Popis

Brouci jsou lesklí, kulatí, mírně podlouhlí, 8–12 mm velcí. Krovky jsou nahnědle červeně zbarveny.[4] Někteří jedinci mohou být zbarveni oranžově.

Larvy jsou až 15 mm velké, v mládí černé, později špinavě žlutobílé s černými skvrnami a bradavkami.[4]

Biologie

Přezimují dospělí brouci. V květnu kladou na spodní stranu listů vajíčka. Mladé larvy se zdržují na spodní straně listů. Horní pokožka listů není poškozena. Larvy se často zdržují společně, ve skupinách. Vyžírají hromadně plošky ve spodní pokožce listů. Později se rozlézají po listech, které skeletují nebo děrují. Dorostlé larvy se kuklí na listech. V příznivých letech má druh až tři generace.[4]

Vyskytuje se v lesích, parcích a v okolí řek s výskytem hostitelských rostlin, zejména v nížinách. Živí se úživným žírem na topolech a podle dostupných informací je hostitelskou rostlinou i vrba.[3] Na další území se šíří okřídlenými dospělci.

Mezi jeho přirozené nepřátele patří mnoho druhů kuklic (Tachinidae) a vosy (Ichneumonidae). Masožravé larvy druhu Xanthandrus comptus se rovněž živí tímto druhem.

Rostlinolékařský význam

Při přemnožení může způsobit totální holožíry. Příznakem napadení jsou zcela skeletované listy a larvy na listech.

V případě velkého přemnožení lze larvy a brouky posbírat ručně (na malé ploše).[5] Pro chemickou ochranu se používá Vaztack 10 EC, Decis Mega nebo dále Agrion Delta a Fast M.[5]

Odkazy

Reference
  1. EPPO, CHRSPO
  2. eol, mapy
  3. insektenbox.de
  4. ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. (česky)
  5. rychlerostoucitopoly[nedostupný zdroj]

Literatura
  • Jiři Zahradnik, Irmgard Jung, Dieter Jung et. al.: Käfer Mittel- und Nordwesteuropas. Parey, Berlin 1985, ISBN 3-490-27118-1
  • Heiko Bellmann: Welches Insekt ist das? Franckh-Kosmos, Stuttgart 2005, ISBN 3-440-09874-5
  • Adolf Brauns: Taschenbuch der Waldinsekten Band 1. 3. Auflage, bearbeitet. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart 1976, ISBN 3-437-30228-0

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.