SMS Schleswig-Holstein

SMS Schleswig-Holstein byl predreadnought třídy Deutschland postavený v letech 1905–1908. Službu začal v německé Kaiserliche Marine, zúčastnil se bojů za první a druhé světové války a nakonec skončil jako cvičný cíl v rukou Sovětů.

Základní údaje   
Typ: Predreadnought
Třída: Deutschland
Jméno podle: německá země Šlesvicko-Holštýnsko
Objednána: 11. června 1904
Zahájení stavby: 18. srpna 1905
Spuštěna na vodu: 7. prosince 1906
Uvedena do služby: 6. července 1908
Osud: 21. března 1945 zdemolován odpálením náloží
Poloha vraku: u ostrova Osmussaar
Cena: 24 972 000 zlatých marek
Takticko-technická data
Výtlak: 13 190 t (standardní)
14 220 t (plný)
Délka: 125,9 m na vodorysce
127,6 m celkem
Šířka: 22,2 m
Ponor: 8,23 m
Pohon: 12 parních kotlů (4 uhelné, 8 na topný olej)
3 tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí
3 lodní šrouby:
* 1 čtyřlistý o průměru 4,5 m
* 2 třílisté o průměru 4,8 m
19 330 k
Palivo: uhlí, topný olej
Rychlost: 18,2 uzlů
Dosah: 5000 nám. mil při 10 uzlech (9000 km při 20 km/h)
Posádka: 35 důstojníků
708 námořníků
v době útoku na Westerplatte 1197 mužů
Pancíř: paluba 40 mm
boky 230 mm
věže 280 mm
velitelská věž 300 mm
Výzbroj: Po dokončení:
4 x 280 mm L/40 C/01 (2xII)
14 x 170 mm L/40 (14xI)
20 x 88 mm L/35
6 podhladinových torpédometů ráže 450 mm

V Reichsmarine:
4 x 280 mm L/40 C/01 (2xII)
14 x 150 mm L/45 (14xI)
4 x 88 mm L/45
4 torpédomety ráže 500 mm

Jako protiletadlová baterie 1944/45:
4 x 280 mm L/40 C/01 (2xII)
6 x 105 mm L/45
10 x 40 mm Bofors
22 x 20 mm ve dvou- a čtyřhlavňovém uspořádání

Schleswig-Holstein byl postaven v loděnicích v Kielu a pojmenován podle nejsevernější německé země Šlesvicka-Holštýnska. Do služby v řadách císařského loďstva byl zařazen 6. července 1908. Jeho sesterské lodě byly SMS Deutschland, SMS Hannover, SMS Pommern a SMS Schlesien.

Služba

První světová válka

V době vypuknutí první světové války sloužil i se svými sesterskými loděmi u 2. eskadry Širokomořského loďstva pod velením viceadmirála Reinharda Scheera.[1] Loď se zúčastnila největší námořní bitvy této války – bitvy u Jutska – z roku 1916. Po válce a potopení většiny německých lodí ve Scapa Flow zůstal ve službě u výmarské Reichsmarine. V letech 1925–1926 a 1930–1931 byl modernizován. Naposledy pak v roce 1936 – to už v rámci nacistické Kriegsmarine.

Druhá světová válka
Schleswig-Holstein ostřeluje Westerplatte. Někdy je tato fotografie nesprávně interpretována, jako fotografie z ostřelování Gdyně, ale děla mají prakticky nulovou elevaci a střílí na velmi blízko umístěný cíl, kdežto Gdyně je vzdálena přibližně 15 km

Schleswig-Holstein sloužil jako výcviková loď pro kadety a plovoucí dělostřelecká baterie. Proto jej Němci v roce 1939 použili k útoku na Westerplatte. Jeho posádku čítající 907 mužů tehdy posílilo 225 příslušníků námořní pěchoty a 60 příslušníků protiletadlových dělostřelců. Právě z jeho děl padly první salvy druhé světové války. Po většinu druhé světové války sloužil jako školní loď a koncem války sloužil jako protiletadlová baterie. Dne 19. prosince 1944 byl Schleswig-Holstein poškozen britskými bombardéry a dosedl na dno. Dne 21. března 1945 zdemolován odpálením náloží. Po válce vrak vyzvedli Sověti a jako cvičný cíl potopili u ostrova Osmussaar.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků SMS Schleswig-Holstein (1906) na německé Wikipedii a SMS Schleswig-Holstein na anglické Wikipedii.

  1. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. 283 s. ISBN 80-86808-03-3. S. 248.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.