Síran lithný

Síran lithný lze připravit reakcí kyseliny sírové s uhličitanem lithným:

Li₂CO₃ + H₂SO₄ → Li₂SO₄ + H₂O + CO₂

K roztoku uhličnanu lithného se přitom pomalu, postupně přidává kyselina sírová. Ukončení reakce je přitom možno kontrolovat pomocí měření pH reakční směsi nebo vizuálně skončením uvolňovaní plynného oxidu uhličitého z reakční směsi.[2]

Síran lithný je velmi dobře rozpustný ve vodě. Jeho rozpustnost však se stoupající teplotou roztoku klesá a rozpouštění je tedy endotermický proces, při kterém se teplo spotřebovává a vznikající roztok se ochlazuje.[3]

Krystaly síranu lihného vykazují značně hygroskopické vlastnosti a pohlcováním vzdušné vlhkosti se mění na již stabilní monohydrát Li₂SO₄ . H₂O.

Krystaly síranu lithného vykazují piezoelektrické vlastnosti a mohou použity v ultrazvukových přístrojích pro nedestruktivní zkoušení jako velmi účinné zvukové generátory. Problémem v této aplikaci jsou jejich hygroskopické vlastnosti a tím nestabilita ve vlhkém prostředí.[4]

V psychiatrii jsou soli lithia (síran, uhličitan nebo citrát) často používány pro léčbu manických poruch včetně maniodepresivních stavů i při léčbě schizofrenie.[5]

Síran lithný je v současné době zkoumán jako potenciální součást iontových vodivých skel. Průhledné vodivé fólie s vysokým obsahem síranu a boritanu lithného se využívají při výrobě solárních panelů i nové třídy elektrických baterií jako náhrada za doposud běžně používané organické plasty.[6]

Síran lithný je testován i jako přísada do portlandského cementu pro urychlení jeho vytvrzování. Dochází přitom k urychlení hydratace cementu bez vlivu na výsledné mechanické vlastnosti (především pevnost) tohoto stavebního materiálu.[7]