Sèvreský porcelán

Sèvreský porcelán – výrobky z porcelánu, produkované dodnes v manufaktuře v Sèvres, jedné z nejslavnějších porcelánek světa..

Váza s portrétem Louise Adolfa Thierse, vyrobená v manufaktuře v Sèvres, uložená v Louvru v Paříži.

Manufaktura ve Vincennes

Předchůdcem manufaktury v Sèvres byla manufaktura na výrobu porcelánu ve Vincennes na okraji Paříže; vznikla v roce 1738 díky ministrovi financí Louis Henri Orry de Fulvymu. Zpočátku se zde vyráběl porcelán napodobující porcelán míšeňský. Roku 1745 se zde začal vyrábět fritový porcelán, který umožnil rozšíření nových tvarů a barev. Porcelán po značkou Manufacture de Vincennes se zde vyráběl do roku 1756.

Nejdůležitější osobou pro manufakturu byla markýza de Pompadour (1721–1764), díky níž manufaktura dosáhla velkého rozvoje. Vedle toho, že ovlivňovala svým vkusem tvary i barvy výrobků, především sem přivedla řadu významných umělců, malířů i na designerů (Jean-Jacques Bachelier, Jean-Claude Duplessis, François Boucher, Etienne-Maurice Falconet). V roce 1756 získal Jean Hellot novou základní barvu na porcelán, tzv. rose Pompadour, užívanou od té doby v široké škále výrobků - jak nádobí, tak bibelotů. Vznikla zde tzv. "fleurisserie" (od slova fleur - květina) - po vedením paní Gravant zde pracovalo na dvacet speciálně vybraných a vyškolených děvčat, která znala zásady malování vzorů na porcelán nebo uměla vyrábět porcelánové květy. Roku 1753 ovšem přišel zákaz zaměstnávat v porcelánce ženy; roku 1756 měla manufaktura na dvě stovky dělníků, z toho však jen málo žen, které ovšem byly při dekorování porcelánu nezastupitelné.

Manufaktura v Sèvres

Madame de Pompadour vzbudila zájem Ludvíka XV. o manufakturu. V roce 1756 byla manufaktura, nyní již financovaná králem, přestěhována do nově speciálně postavených budov v Sèvres, u silnice směrem na Versailles, poblíž Bellevue, sídla Madame de Pompadour, a dostala jméno Manufacture Royale de Porcelaine. Díky tomuto králem zajištěnému monopolu získala přední postavení ve Francii - od té doby žádné jiné podniky nemohly vyrábět tento elegantní porcelán s takovými vzory a výzdobou. 17. února 1759 manufaktura přešla pod kontrolu krále, v roce 1790 pak po revoluci byla zestátněna.

Do roku 1769 vyráběla porcelánka výlučně tzv. měkký porcelán (pâte tendre), porcelán s nízkým obsahem kaolínu. Po roce 1760 byl již problém chybějícího kaolínu znám; poté, co v roce 1768 bylo objeveno kaolínové ložisko v Saint-Yrieix u Limoges, byl zde vyráběn pravý, tvrdý porcelán.

Z ekonomických důvodů byla výroba měkkého porcelánu Napoleonem zakázána a po Francouzské revoluci zastavena. Teprve v 2. polovině 20. století byla znalost této zapomenuté technologie znovuvyvinuta a zařazena do sortimentu porcelánky.

Dnešek

Do dnešní doby se dochovalo množství výrobků Královské manufaktury, které je možno vidět v řadě světových muzeí. Je to především Musée National de Ceramique v samotném Sèvres, dále pak muzeum v samém srdci Paříže, mezi Louvrem a Comédie Française; další velká sbírka je ve Wallace Collection v Londýně. Kromě toho pořádá manufaktura četné výstavy po celém světě, nebo naopak participuje na výstavách pořádaných jinými institucemi.

Porcelánka s názvem Manufacture nationale de Sèvres (Národní manufaktura v Sèvres) je dnes pod správou francouzského Ministerstva kultury. Její produkce sestává jednak ze zboží vyráběného původními postupy podle tradičních vzorů, jednak z výrobků na základě současné tvorby.

Umělci

Výtvarnou podobu výrobkům manufaktury v Sèvres dala řada věhlasných i méně známých umělců:

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Porcelana sewrska na polské Wikipedii a Manufacture nationale de Sèvres na francouzské Wikipedii.

Literatura
  • Margaret Crossland Madame de Pompadour

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.