Rui Patrício

Narozen v Marrazes, Leiria,[3] hrál Patrício jako útočník v mladém věku ve vesnickém týmu Leiria e Marrezes. Údajně si tam ho vyhlédl skaut Sportingu CP, který ho viděl hrát v brance a byl natolik ohromen, že 12letého chlapce poslal do akademie klubu.[4] Debutoval v Primeira Lize 19. listopadu 2006, když v desátém kole pomohl k vítězství 1:0 proti CS Marítimu: na lavičku posadil oporu klubu a jedničku v Portugalské reprezentaci Ricarda; 15 minut před koncem hry chytil pokutový kop.[5]

Patrício v dresu Sportingu (2012)

V sezóně 2007/08 se, po odchodu Ricarda do Realu Betis, stal Patrício jedničkou v klubu, před zkušeným veteránem Tiagem Ferreirou a nově příchozím Vladimírem Stojkovićem. Debutoval v Lize mistrů UEFA 27. listopadu 2007 při prohře 1:2 v základní skupině proti Manchesteru United.[6]

Před začátkem sezóny 2008/09 byl Patrício předmětem domnělého přestupu do italského Interu Milán.[7] Nic z toho však nebylo, a tak do finále portugalského superpoháru proti FC Porto nastoupil. V utkání chytil penaltu Lucha Gonzáleze a radoval se z vítězství 2:0.[8] I přestože byl spojován s odchodem z klubu, i nadále zůstal klubovou brankářskou jedničkou.

V předkole Ligy mistrů 2009/10 proti FC Twente prohrával Sporting v 94. minutě 0:1, po předchozí remíze 0:0 v prvním zápase: Patrício opustil svou bránu a šel do soupeřícího pokutového území na rohový kop, tam provedl hlavičkový souboj s Nikitou Rukavytsyou. Zdálo se, že oba hráči přišli do kontaktu s míčem, který se poté odrazil po kontaktu s kopačkou Petera Wisgerhofa až do sítě domácího týmu, tento gól posunul Sporting do dalšího předkola, naopak Twente se se soutěží rozloučilo.[9]

Dne 20. prosince 2012 byl Patrício podruhé za sebou oceněn nejlepším klubovým fotbalistou roku.[10] 18. října 2014, při skóre 2:1 pro svůj tým, chytil penaltu Jacksona Martíneze, čímž pomohl vyřadit Porto z Taça de Portugal, zápas totiž skončil vítězstvím Sportingu 3:1 na Estádio do Dragão.[11]

Dne 24. října 2016 byl Patrício jedním z 30 hráčů nominovaných na cenu Ballon d'Or za rok 2016 po boku portugalských spoluhráčů Pepeho a Cristiana Ronalda.[12] 18. února následujícího roku se objevil ve svém 400. soutěžním zápase v dresu Sportingu, když se v domácím vítězství 1:0 proti Riu Ave stal hráčem zápasu.[13]

15. května 2018 se Patrício a několik jeho spoluhráčů, včetně trenérů, zranilo po útoku přibližně 50 příznivců Sportingu na trénikovém hřišti klubu poté, co tým skončil třetí v lize a přišel tak o možnost hrát v následující sezóně Ligu mistrů.[14][15] Navzdory událostem se se zbytkem týmu dohodli na odehrání finále portugalského poháru naplánovaného na následující víkend,[16] tam však nakonec prohráli 2:1 s CD Aves.[17]

1. června 2018 Patrício podal žádost o ukončení své smlouvy kvůli fyzickému násilí na jeho osobu ze strany fanoušků klubu. O nedlouho později přišly první nabídky, sám hráč si vybral Wolverhampton Wanderers, který postoupil do Premier League.[18][19] Tento přestup dokončil 18. června na základě čtyřleté dohody,[20] a dne 31. října bylo oznámeno, že se kluby dohodly na přestupu za 18 milionů eur.[21]

Patrício se rozhodl nosit dres s číslem 11, před obvyklejší 1, na počest Carla Ikemeho, bývalého brankáře Wolves, který právě musel ukončit kariéru, když se u něj objevila leukémie.[22] V lize debutoval 11. srpna 2018 při domácí remíze 2: 2 proti Evertonu.[23] S klubem se mu hned v první sezóně podařilo skončit na sedmé příčce, které jim zajistilo účast v Evropských pohárech v následující sezóně.

Po konci sezóny 2019/20 Premier League byl Rui Patrício jedním z hráčů, kteří na hřišti nechyběli ani minutu napříč všemi 38 zápasy.[24] Wolves zopakovali úspěch z minulé sezóny, když se umístili opět na sedmé příčce. V Evropské lize UEFA se dostali až do čtvrtfinále, kde podlehli španělské Seville.

13. července 2021 se Patrício připojil k italskému týmu AS Řím a podepsal tříletou smlouvu.

K 11. srpnu 2020[39][40]

K 17. listopadu 2019[41]

Sporting[43]

• Taça de Portugal: 2006/07, 2007/08, 2014/15
• Taça da Liga: 2017/18
• Portugalský superpohár: 2007, 2008,[8] 2015

Portugalsko[43]

• Mistrovství Evropy: 2016[35], třetí místo 2012
• Liga národů UEFA: 2018/19[44]
• Konfederační pohár FIFA: třetí místo 2017[45]

• Hráč měsíce Primeira Ligy: Duben 2011
• Mladý hráč měsíce Primeira Ligy: Leden 2008, Duben 2009, Listopad 2010, Březen 2011, Duben 2011
• Brankář sezóny Primeira Ligy: 2011/12, 2015/16
• Fotbalista roku Sportingu CP: 2011, 2012[10]
• Jedenáctka turnaje Mistrovství Evropy: 2016[46]
• Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2017/18[47]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rui Patrício na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rui Patrício na Wikimedia Commons
• Rui Patrício v databázi weltfussball.de
• Herní profil na stránkách portugalské fotbalové federace