Carl Ikeme

Ikeme prošel akademií Wolverhamptonu Wanderers a na lavičce prvního týmu se objevil poprvé v sezóně 2003/04, kdy Wolves hráli anglickou Premier League. Do žádného zápasu však nezasáhl.

V říjnu 2004 odešel na měsíční hostování do Accringtonu Stanley hrajícího v Conference Premier.[1] Svého debutu se dočkal 16. října a v klubu odchytal dohromady čtyři soutěžní utkání.

Svůj debut v dresu Wolves si dobyl 25. srpna 2005, a to při výhře 5:1 nad Chesterem City ve druhém kole ligového poháru.[2] V srpnu 2005 odešel na půlroční hostování do čtvrtoligového Stockportu County.[3]

Dne 26. srpna 2006 odchytal své první ligové utkání za Wolves, když v 87. minutě utkání proti Lutonu Town vystřídal zraněného Matta Murrayho.[4][5]

Ikeme v průběhu sezóny 2006/07 utrpěl zranění kolena a na svůj další zápas musel počkat až do září 2008. Dne 27. září se objevil v základní sestavě Wolves, a to když do utkání proti Bristolu City nemohl nastoupit Wayne Hennessey, který v předešlém utkání obdržel červenou kartu.[6] V sezóně 2008/09 odchytal 12 utkání v EFL Championship a čtyřmi čistými konty pomohl Wolves k postupu do Premier League.[7]

V říjnu 2009 odešel Ikeme na měsíční hostování do třetiligového Charltonu Athletic.[8] V klubu nastoupil do pěti utkání. Po skončení hostování v Charltonu okamžitě posílil druholigový Sheffield United, v rámci měsíčního hostování.[9] Kvůli zranění hamstringu však odchytal pouhé dvě utkání a následně odešel zpátky do svého mateřského klubu. V sezóně 2009/10 odešel ještě na jednoho hostování, a to do druholigového Queens Park Rangers kam odešel v lednu 2010 a do konce sezóny nastoupil do 17 utkání.[10]

V srpnu 2010 odešel na dvouměsíční hostování do Leicesteru City, který hrál EFL Championship.[11] V klubu odchytal 4 ligová utkání a zbytek sezóny 2010/11 strávil ve Wolverhamptonu.

Ikeme odešel na začátku sezóny 2011/12 na tříměsíční hostování do druholigového Middlesbrough.[12][13][14] V deseti zápasech udržel šest čistých kont, ale poté, co utrpěl zranění ruky, se vrátil zpátky na Molineux. V listopadu 2011 odešel Ikeme na půlroční hostování do konce sezóny do druholigového Doncasteru Rovers.[15][16][17] V dubnu 2012 bylo hostování předčasně ukončeno, když se zranila brankářská jednička Wolves Wayne Hennessey.

Ikeme hrající za Wolverhampton Wanderers (2012)

Ikeme odehrál své první utkání v dresu Wolves od ledna 2009 v posledním kole sezóny 2011/12, když v 51. minutě utkání proti Wiganu Athletic vystřídal zraněného Doruse de Vriese.[18][19] Bylo to jeho jediné utkání, které odehrál v Premier League, protože Wolves v této sezóně skončili na poslední 20. příčce a sestoupili do EFL Championship.

Ikeme začal sezónu 2012/13 jako klubová brankářská jednička, a to i díky zranění brankářů Hennesseyho a De Vriese. Dne 16. března 2013 obdržel bizarní vlastní gól v ligovém zápase proti Bristolu City, když nedokázal zpracovat zpětnou přihrávku spoluhráče Davida Davise; balón mu proletěl mezi nohama a Bristol tak šel do vedení 1:0.[20][21] Ikeme byl o poločase tohoto zápasu vystřídán a později bylo oznámeno, že si o poločasové přestávce ve frustraci zlomil ruku při úderu pěstí do tabule.[22] Do dalšího zápasu v sezóně kvůli zranění nezasáhl,[23] a tak pouze sledoval sestup Wolves do EFL League One.

Ikeme se vrátil mezi tři tyče na začátku sezóny 2013/14 a stal se opět brankářskou jedničkou.[24] Nicméně 1. ledna 2014, v zápase proti Tranmere Rovers, si opět zlomil ruku.[25] V sezóně však i přesto vynechal pouze 5 ligových utkání a udržením 22 čistých kont pomohl klubu k zisku titulu v League One, kterou Wolves vyhráli s rekordním počtem bodů. Za své výkony byl vybrán do nejlepší jedenáctky soutěže.[26]

Ikeme byl brankářskou jedničkou i v následující sezóně, kdy Wolves skončili na 7. příčce v Championship a postup do play-off jim utekl pouze o skóre.

V průběhu sezóny 2016/17 prodloužil Ikeme svůj kontrakt až do léta 2020.[27] Dne 21. ledna obdržel nigerijský brankář svou první červenou kartu, a to v ligovém zápase proti Norwichi City za udeření Wese Hoolahana.[28][29]

Dne 6. červnece 2017 Wolverhampton Wanderers oznámil, že byla Ikememu diagnostikována akutní leukémie.[30] Wolves v sezóně 2017/18 vyhráli titul v Championship a vrátili se do Premier League, nicméně Ikeme kvůli léčbě nenastoupil do žádného utkání.[31]

Ikeme oznámil 23. června 2018, že léčba proběhla úspěšně,[32] nicméně 27. července oficiálně ukončil svou hráčskou kariéru.[33] Nová klubová brankářská jednička, portugalský reprezentant Rui Patrício, na počest Ikemeho odmítl nosit dres s číslem 1 a vybral si dres s číslem 11.[34]

• EFL Championship: 2008/09[38]
• EFL League One: 2013/14[39]

• Jedenáctka sezóny EFL League One: 2013/14[40][41]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl Ikeme na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Ikeme na Wikimedia Commons