Rudolf Spazier

Narodil se v zámku v Medlánkách v rodině zahradníka Petra Spaziera a jeho manželky Matyldy, rozené Römerové.[1] Absolvoval Českou vyšší reálku v Brně a v roce 1912 vystudoval odbor stavební České vysoké školy technické v Brně. Zde do roku 1919 působil jako asistent.[2]

Od roku 1919 pracoval v ČSD jako vrchní stavební komisař a vrchní technický rada. Od roku 1921 byl honorovaným docentem Vysoké školy zemědělské v Brně. Roku 1930 získal na stavebním odboru České vysoké školy technické v Brně doktorát technických věd a od roku 1934 tam působil jako soukromý docent mechanického zkoušení stavebních hmot.[2]

Starostou města byl zvolen na konci roku 1935. Ve funkci zůstal i po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava dne 15. března 1939. Úřadoval až do 23. března, kdy mu gestapo přikázalo nezasahovat do správy města. Dne 1. září téhož roku byl v rámci Akce Albrecht I. zatčen a až do konce války vězněn, nejprve na Špilberku, poté v Dachau a v Buchenwaldu.[2]

Po návratu do Brna byl v roce 1946, se zpětnou platností od roku 1945, jmenován na stavebním odboru České vysoké školy technické v Brně řádným profesorem stavebních hmot a jejich zkoušení. Působení na vysoké škole mu bylo zakázáno roku 1950 a následující rok byl penzionován. V roce 1955 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu k sedmi letům odnětí svobody a propadnutí majetku. Zemřel v roce 1963, rehabilitován byl o sedm let později.[2]

Je pohřben na hřbitově v Brně-Králově Poli.[2]

Dne 23. září 1933 se oženil s Marií Šafaříkovou, ovdovělou Pospíšilovou (1889-??).[2][3] Téhož dne se konal církevní sňatek ve Vranově.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Spazier na Wikimedia Commons
• Rudolf Spazier v Encyklopedii dějin města Brna