Rudolf Pribiš

Rudolf Pribiš (19. března 1913 Rajec3. července 1984 Bratislava) byl slovenský sochař a výtvarný pedagog, významný představitel slovenského umění 20. století a socialistického realismu v sochařství.

Rudolf Pribiš
Narození19. března 1913
Rajec
Úmrtí3. července 1984 (ve věku 71 let)
Bratislava
Alma materSlovenská technická univerzita v Bratislavě
Povolánísochař a učitel
Oceněnínárodní umělec (1971)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Studium

Památník obětem války, Žilina
Bronzové dveře na Slavíně

Studoval na měšťanské škole (1923) a na gymnáziu v Trenčíně (1924–1931). Počátkem 30. let odešel studovat medicínu do Prahy (1931–1933), ale nakonec se rozhodl pro výtvarné umění. Navštěvoval obor kreslení ČVUT (1934) a později Akademii výtvarných umění (1935–1937), kde studoval pod vedením prof. Otakara Španiela.

Během let 1939–1940 pokračoval ve studiu na Oddělení kreslení SVŠT v Bratislavě, a současně se věnoval profesionální umělecké tvorbě. Od roku 1945 dostal příležitost organizovat výtvarný život na Slovensku a od roku 1950 pedagogicky působil na nově založené Vysoké škole výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě, kde byl v letech 1963–1968 a 1971–1974 i rektorem.

Tvorba

Věnoval se medailérské tvorbě, například pro vysoké školy tvořil rektorské a děkanské insignie. Tvořil i monumentální a komorní sochy. V letech 1975–1982 úzce spolupracoval s architektem Eugenem Kramárem, se kterým výtvarně dotvořil náměstí v Rajci, Rajeckých Teplicích, Staré Turé a Prievidzi.

V roce 1936 získal II. cenu Akademie výtvarných umění na výstavě posluchačů akademie v Praze za reliéf Pitva. O rok později získal I. cenu za reliéf Na pláži. Za reliéfní bronzové dveře na Slavíně získal v roce 1970 titul „Laureát státní ceny Klementa Gottwalda“ a o rok později titul Národní umělec.

Vybrané díla

Sochy

Reliéfní tvorba

  • Transfúzní stanice v Bratislavě (1958)
  • Střední zemědělská a průmyslová škola JA Gagarina v Bernolákově (1959)
  • Československé velvyslanectví v Pchjongjangu (1960-61)
  • Reliéfní kompozice na nádvoří Muzea SNR v Myjavě
  • Pamětní tabule Romualda Zaymuse na farní budově v Bytčici

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Pribiš na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Slovo sochaře: S magnetofonem u Rudolfa Pribiše. Umění a řemesla, 4/80, s. 5-6.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.