Rudolf Jablonský

Vystudoval práva, nastoupil na praxi a od roku 1861 působil v advokátní kanceláři Josefa Zikmunda v Čáslavi. Později ji převzal. Byl aktivní ve veřejném a politickém životě. V roce 1868 se stal starostou Čáslavi a ve funkci setrval 11 let. Za jeho působení bylo v Čáslavi založeno gymnázium, sirotčinec a opatrovna. Angažoval se v místním ochotnickém divadle. Inicioval výstavbu divadelní budovy, která byla otevřena v únoru 1869 (Dusíkovo divadlo Čáslav). Roku 1882 se stal ředitelem místní ochotnické jednoty, kterou vedl do své smrti.[4] Stal se čestným občanem Čáslavi. Byl mu udělen Řád Františka Josefa.[5]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1869 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii městskou (obvod Čáslav – Chotěboř – Golčův Jeníkov).[6] Patřil mezi české politiky, kteří podepsali státoprávní deklaraci českých poslanců coby nejucelenější programový manifest české opozice proti centralistickému ústavnímu vývoji Rakouska-Uherska.[5] Poslancem se stal, opět za svůj obvod, i ve volbách do Českého zemského sněmu roku 1870[7] a volbách roku 1872.[8] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence křeslo nepřebíral a byl opakovaně zbavován mandátu a volen. Takto uspěl v doplňovacích volbách roku 1873 a[9] doplňovacích volbách roku 1874.[10] V doplňovacích volbách roku 1875 nekandidoval a v jeho obvodu byl na sněm zvolen Karel Čulík.[11]

Zemřel roku 1902 v Čáslavi a byl pohřben na zdejším městském hřbitově.