Rudolf Dominik

Profesí byl univerzitní profesor a zastával i akademické posty. V letech 1930–1931 a 1939–1940 byl děkanem právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.[2] Podle údajů z roku 1935 bydlel v Brně-Žabovřeskách.[3] Ve volbách rektora Masarykovy univerzity pro akademický rok 1939/1940 pro svou politickou orientaci neuspěl, místo něj byl znovu zvolen Arne Novák.[1]

V době procesu s Radolou Gajdou (kvůli takzvanému Židenickému puči v roce 1933) byl přísedícím soudu. Na protest proti nátlaku na vedení soudu ze strany sociálních demokratů přestoupil po skončení procesu ze sociální demokracie do Národní obce fašistické.[4] Za Národní obec fašistickou se pak v parlamentních volbách v roce 1935 stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939,[5] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[6]

Po válce byl za zločiny proti státu odsouzen k těžkému žaláři na dva roky a k pozbytí občanských práv (volební právo, veřejné funkce a akademické hodnosti) na deset let.[1]

• Poměr mezi státem a náboženskými společnostmi a jeho budoucí úprava v Českoslov. republice (1919) [7]
• Správní právo – část zvláštní (1920) [8]
• Základy správního práva (1922) – studijní příručka pro posluchače práv, Část zvláštní: Jednotlivé obory vnitřní státní správy [9]
• Obecný zákoník obchodní platný v historických zemích Československé republiky (1927) – se zákony úvodními, zejména zákonem ze dne 17. prosince 1862 č. 1 ř. z. ex 1863: Předpisy o obchodním rejstříku, o akciových společnostech a o železniční dopravě [10]
• Nástin československého práva bankovního a bursovního (1929) [11]
• Samospráva vysokých škol a její reforma (1936) [12]