Rudolf Božik
Rudolf Božik,[1][2][3] též Božík[4][5] (10. července 1920, Hrnčiarovce nad Parnou – 27. června 2000, Piešťany), byl slovenský pilot a letecké eso za druhé světové války. Jako příslušník Slovenských vzdušných zbraní dosáhl devíti sestřelů,[pozn. 1] v době Slovenského národního povstání v řadách povstaleckého letectva sestřelil tři letouny Luftwaffe.[8]
Rudolf Božik | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 10. července 1920 Hrnčiarovce nad Parnou Československo |
Úmrtí | 27. června 2000 (ve věku 79 let) Piešťany Slovensko |
Vojenské informace | |
Příslušnost | Slovenské vzdušné zbraně (1940–1944) Slovenské povstalecké letectvo (1944) Československé letectvo (1944–1958) |
Jednotky | Letka 13 Kombinovaná letka |
Války | druhá světová válka |
Vítězné souboje | 12 |
Vyznamenání | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel z rodiny železničního dělníka. Již od dětství se zajímal o letectví. Vyučil se zámečníkem ve firmě Manesman Coburg v Trnavě. V lednu 1939 zahájil pilotní výcvik v Povážském aeroklubu v Piešťanech, pilotní průkaz získal 9. srpna 1939.
Služba ve Slovenských vzdušných zbraních
V lednu 1940 dobrovolně narukoval do slovenské armády, základní vojenský a pilotní výcvik absolvoval ve Škole leteckého dorostu v Piešťanech (později v Trenčianských Biskupicích). Jako jeden z nejlepších absolventů byl zařazen do stíhacího kurzu, který dokončil 2. června 1942. Létal na strojích B-534 ve stíhacích letkách 11 v Piešťanech a 12 ve Spišské Nové Vsi, v říjnu 1942 byl na několik měsíců převelen do funkce instruktora pěšího výcviku v Letecké škole v Trenčianských Biskupicích. Od dubna 1943 se v Piešťanech přeškoloval na Bf 109 E.
V červnu byl odeslán na východní frontu a na Krymu absolvoval přeškolení na modernější Bf 109 G. Poté byl přesunut k letce 13 na letišti v Anapě a zapojil se do leteckých bojů nad Kubání a Černým mořem. Prvních dvou sestřelů dosáhl 26. července 1943 (R-5 a P-39), do 26. září 1943 sestřelil ještě čtyři Il-2, jeden LaGG-3 a jeden Boston.[9] Dne 26. září 1943 při vzletu havaroval a utrpěl těžké zranění páteře. Po pobytu v několika nemocnicích byl na konci října transportován na Slovensko k doléčení.
Od 31. ledna 1944 působil na letišti ve Vajnorech, opět v letce 13, která byla přesunuta zpět na Slovensko a měla chránit Bratislavu před americkými nálety. Dne 13. dubna odstartoval na poplach s Františkem Hanovcem a sestřelil německý těžký stíhací letoun Bf 110, který zaměnil za americký bombardér B-24.[6][7] V boji s americkými bombardéry a jejich stíhacím doprovodem 26. června 1944, v němž byla letka 13 z větší části zničena, poškodil jeden B-17.[10]
Na začátku srpna byl jedním z pilotů, kteří přelétli poslední čtyři bojeschopné Bf 109 G letky 13 k letce 12 na polním letišti Išla u Prešova. Letka 12 byla součástí Skupiny vzdušných zbraní (SVZ), určené k podpoře Východoslovenské armády, která měla bránit Slovensko před Rudou armádou.
Účast v SNP
Po vypuknutí Slovenského národního povstání německé jednotky zahájily odzbrojování Východoslovenské armády a SVZ přelétla 31. srpna 1944 za sovětské linie. Většina letounů přistála na letišti ve Lvově, mezi nimi i Božik s Bf 109 G. Již 6. září se ale společně s dalším Bf 109 G, pilotovaným Františkem Hanovcem, vrátil zpět na Slovensko jako posila pro povstalecké letectvo, které nemělo ve výzbroji žádné moderní stíhačky. V řadách povstaleckého letectva provedl 32 bojových letů[8] a sestřelil tři německé letouny (dva Fw 189 a jeden Ju 88).[9] V noci ze 7. na 8. října 1944 byl letecky transportován zpátky za sovětskou frontu.
Služba v československém letectvu
Stal se příslušníkem 2. československého stíhacího leteckého pluku, který byl součástí 1. čs. smíšené letecké divize. Pluk byl vyzbrojen La-5FN, později La-7. Do konce války nebyl výcvik této jednotky ukončen a k jejímu nasazení na frontě nedošlo.[8]
Po válce pokračoval ve službě v československém letectvu. Dne 2. července 1946 havaroval s cvičným Kl 35 a opět si poranil páteř. V letech 1949 až 1950 absolvoval zkrácené roční studium na Letecké vojenské akademii. V roce 1950 byl přidělen k Bezpečnostnímu letectvu. Po ukončení činnosti Bezpečnostního letectva na konci roku 1950 působil jako velitel roje v Leteckém pluku 51 v Plzni. Kvůli následkům svých předchozích zranění od července 1951 vykonával již jen různé neletové funkce. Z vojenské služby byl propuštěn na konci roku 1958 v rámci čistky, zaměřené na bývalé příslušníky slovenské armády, kteří bojovali proti Sovětskému svazu.[9][11]
Po propuštění z armády
Od února 1959 až do odchodu do důchodu roku 1980 pracoval jako strojvůdce. Zemřel 27. června 2000 v Piešťanech, pohřben je v Bratislavě na Ružinovském hřbitově.[12]
Data povýšení
Slovenské vzdušné zbraně
Vyznamenání
Zdroj:[16]
- Vyznamenanie Za hrdinstvo[17], 3. st. (3. října 1943)
- Vyznamenanie Za hrdinstvo 2. st. (1943)
- Pamätný odznak, I. st. Za poľné ťaženie proti ZSSR[18] (1943)
- Železný kříž II. třídy (17. září 1943)
- Železný kříž I. třídy (8. října 1943)
- Frontflugsspange[19], ve stříbře (26. října 1943)
- Virtutea aeronautica[20] (25. dubna 1944)
- | Československý válečný kříž 1939, udělen 2x (23. dubna 1945 a 19. ledna 1946)
- Československá vojenská pamětní medaile se štítkem SSSR (7. července 1945)
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (18. srpna 1945)
- Řád Slovenského národního povstání II. třídy (30. října 1946)
- Za vítězství nad Německem (1946)
- Za zásluhy o obranu vlasti (1955)
Odkazy
Poznámky
- Z toho 8 sovětských letounů na východní frontě[4] a na Slovensku jeden německý Bf 110, který omylem považoval za americký B-24.[6][7]
Reference
- BURSA, Stano. Stíhač Rudo Božik : letecké eso slovenského stíhacího letectva. Cheb: Svět křídel, 2006. ISBN 80-86808-32-7.
- RAJLICH, Jiří. Za Boha a národ : stíhací esa slovenských Vzdušných zbraní ve 2. světové válce. Cheb: Svět křídel, 2006. ISBN 80-86808-30-0. Kapitola Rudolf Božik (12 sestřelů), s. 139.
- STANISLAV, Ján; KLABNÍK, Viliam. Slovenské letectvo 1939–1944 3. Bratislava: Magnet Press, Slovakia, 2003. ISBN 80-89169-00-7. Kapitola Kombinovaná letka v SNP, s. 78. (slovensky)
- BYSTRICKÝ, Jozef; ŠUMICHRAST, Peter. Letka 13 v dokumentoch a obrazoch. Bratislava: Magnet Press, Slovakia, 2004. ISBN 80-89169-02-3. Kapitola Letecký personál 2. garnitúry letky 13, s. 22. (slovensky)
- ŠUMICHRAST, Peter; KLABNÍK, Viliam. Slovenské letectvo 1939–1944 2. Bratislava: Magnet Press, Slovakia, 2000. ISBN 80-968073-6-6. Kapitola 2. frontová garnitúra letky 13, s. 108. (slovensky)
- Bursa (2006), s. 135-137.
- Rajlich (2006), s. 146.
- Rajlich (2006), s. 149.
- Rajlich (2006), s. 152.
- Rajlich (2006), s. 147.
- Bursa (2006), s. 217.
- Bursa (2006), s. 221.
- Rajlich (2006), s. 140.
- Rajlich (2006), s. 145.
- Rajlich (2006), s. 151.
- Rajlich (2006), s. 153.
- Valka.cz, Medaile Za hrdinstvo
- Valka.cz, Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945
- Valka.cz, Frontová letecká spona
- Valka.cz, Řád za letecké zásluhy
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Božik