Rudodřevovité

Rudodřevovité (Erythroxylaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to dřeviny s jednoduchými, většinou střídavými listy a nenápadnými květy, rozšířené v tropech celého světa. Největší rod čeledi je rudodřev. Rudodřevy jsou známy obsahem účinných alkaloidů. Nejznámějším a hospodářsky nejvýznamnějším druhem je rudodřev koka z Jižní Ameriky, který je zdrojem kokainu.

Rudodřevovité
Rudodřev Erythroxylum kapplerianum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďrudodřevovité (Erythroxylaceae)
Kunth, 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rudodřev koka (Erythroxylum coca)
Rudodřev Erythroxylum novogranatense

Popis

Rudodřevy jsou opadavé nebo stálezelené lysé keře nebo stromy s jednoduchými střídavými (jen u rodu Aneulophus vstřícnými) listy. Palisty jsou nápadné a charakteristické, často trojúhelníkovité a vytrvávající na krátkých větévkách i po opadu listů. Listy jsou celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Řada druhů rudodřevu má na spodní straně listu charakteristické 2 podélné žilky nebo poněkud odlišně zbarvenou zónu podél střední žilky. Květy jsou nenápadné, jednotlivé nebo v úžlabních svazečcích, pětičetné, pravidelné, obvykle oboupohlavné, méně často jsou květy jednopohlavné a rostliny dvoudomé. Kalich je vytrvalý, z 5 srostlých lístků, koruna opadavá, z 5 volných lístků. Tyčinek je obvykle 10, ve dvou kruzích. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů, se 3 komůrkami a 3 volnými nebo na bázi srostlými čnělkami. V každém plodolistu je 1, výjimečně 2 vajíčka. U rodu rudodřev je častá distylie. Plodem je červená nebo fialová jednosemenná peckovice, u rodu Aneulophus dvou až třísemenná tobolka.[1][2][3]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje asi 240 druhů ve 4 rodech. Rozšíření je pantropické, největší druhová diversita je v tropické Americe (zejména ve Venezuele a severovýchodní a východní Brazílii) a na Madagaskaru. Ze Střední a Jižní Ameriky je udáváno asi 180 druhů. Největším rodem čeledi je rudodřev (asi 230 druhů). Je rozšířen v tropech všech kontinentů, zbylé 3 rody jsou africké. Zástupci čeledi se vyskytují na různých stanovištích a mají značnou ekologickou plasticitu, rostliny se vyskytují spíše roztroušeně a nevytvářejí porosty. V podrostu nížinných tropických deštných lesů mají podobu keřů až nižších stromů, jen zřídka dosahujících nižšího korunního patra. Druhy ze savan jsou keřovité až stromovité a zpravidla mají tlustou kůru na ochranu proti periodickým požárům. V aridních oblastech jsou to drobnolisté xerofytní keře, zatímco druhy vlhkých horských lesů mají listy velké a měkké.[1]

Ekologické interakce

Květy rudodřevů jsou opylovány různým hmyzem, zejména včelami, vosami a mouchami. Samoopylení je zabráněno dvoučnělečností. Nápadně zbarvené, zpravidla červené nebo purpurové plody jsou šířeny zvířaty, především ptáky.[1]

Taxonomie

V dřívějších systémech byla čeleď nejčastěji řazena do řádu lnotvaré (Linales). V systému APG byl celý tento řád vřazen do řádu malpígiotvaré (Malpighiales).

Zástupci
  • rudodřev (Erythroxylum)[4]

Význam

Rudodřev koka (Erythroxylum coca) je známých zdrojem kokainu a je používán indiány v Andách jako stimulans a tonikum již po tisíce let. Má také široké využití v domorodé medicíně. Extrakt z listů je stále jednou ze složek Coca-Coly, ovšem bez obsahu kokainu. Také další druhy rodu obsahují účinné alkaloidy, např. rudodřev Erythroxylum citrifolia, známý jako catuaba a používaný jako afrodisiakum. Další druhy jsou využívány v medicíně. Dřevo některých druhů je tvrdé, pevné a trvanlivé. Je místně využíváno např. na telegrafní sloupy, opěry či nábytek.[1]

Seznam rodů

Aneulophus, Erythroxylum, Nectaropetalum, Pinacopodium[5]

Odkazy

Reference
  1. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
  2. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
  3. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
  4. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-23. (anglicky)

Literatura
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.