Ropotamo

Řeka Ropotamo vzniká soutokem řek Rosenska reka (levá zdrojnice) a Cerovska reka (pravá zdrojnice) na místě 42°18′41″ s. š., 27°37′21″ v. d. v nadmořské výšce 23 m, 1,4 km jižně od obce Veselie. Za hlavní zdrojnici řeky se oficiálně považuje Cerovska reka, která přitéká z hřebene Bosna, nejsevernější části pohoří Strandža, kde pramení v nadmořské výšce 400 m, 500 m jihozápadně od hory Bosna (454 m n. m.). Až do obce Novo Paničarevo (do roku 1878 nazývané Cerovo) teče severovýchodním směrem úzkým, hlubokým a zalesněným údolím. Před touto obcí je postavena přehradní hráz a vytváří na řece vodní nádrž. Za obcí řeka opouští Strandžu a otáčí se na východ v mělkém a širokém údolí. Zde se řeka kdysi nazývala Kriva Kruša. Poté vtéká do úzké soutěsky mezi kopci Bakărlăk (Měděný vrch) a Uzundža bair a pod ní se rozlévá do širokého bažinatého údolí. Ústí dlouhým a širokým limanem do zálivu Ropotamo v Černém moři, západně od mysu Sveti Dimităr (Skombolioroš, Skomboli Oros).

Hranice povodí, jsou následující:

Ústí řeky

• severozápad - podél hřebene Rosen bair a jeho větve Bosna, tvořící předěl k povodí řeky Izvorska reka tekoucí do Mandrenského jezera
• severovýchod - hřeben Měděného vrchu, tvořící předěl k povodím malých a krátkých toků tekoucích přímo do Černého moře
• jihozápad - horský hřeben Bosna, malá část povodí řeky Veleka
• jih a jihovýchod - povodí řeky Ďavolska reka

Plocha povodí je 249 km².

Hlavní přítoky: (→ levý přítok, ← pravý přítok)

← Varanovsko dol (Варановско дол)

← Gergjovski dol (Гергьовски дол)

← Katuneški dol (Катунешки дол)

← Staroselska reka (Староселска река)

→ Rosenska řeka (Росенска река) – také nazývaná Mechmečenskata reka nebo Cera (Мехмеченската река; Цера), tekoucí od hřebene Měděného vrchu nad vesnici Rosen (dříve Mechmeč kioi)

→ Tiklite

Řeka má průměrný roční průtok 1,128 m³/s v obci Veselie, maximální je v lednu a únoru a minimální v srpnu.

Podél řeky se rozkládá pouze jedna vesnice, Novo Paničarevo (obština Primorsko).

Předpokládá se, že Ropotamo je zkrácený tvar Kalogeropotamos (Καλογεροπόταμος), starořecky hraniční řeka.

Další verze názvu řeky je, že je pojmenována po řecké bohyni Ro, což znamená „utéct“, a „potamo“ - řeka. Legenda praví, že bohyně byla tak okouzlující a zpívala tak krásně, až se jí podařilo přesvědčit piráty, aby pokojně opustili oblast.

Volavka popelavá v řece

Je zde úžasná příroda s množstvím druhů rostlin a živočichů, působivými skalními útvary na pravém břehu řeky včetně malé jeskyně. Oblast řeky je domovem pro více než 100 zástupců ohrožených druhů z bulharské červené knihy. Tato druhová pestrost je důvodem, že zde již v roce 1940 byla vyhlášena přírodní rezervace Ropotamo, která má v současnosti rozlohu 1000 hektarů, čímž se řadí mezi největší chráněné oblasti v Bulharsku.

Dlouhý a široký liman, kterým řeka ústí, je od moře oddělen písečnou kosou v zálivu. Zde se nacházejí nejvyšší písečné duny na Balkánském poloostrově.[1]

Flóra v dolním údolí řeky je reprezentována společenstvem přímořského lužního lesa (longoz) s duby, jasany, jilmy, habry a dalšími druhy. V řece rostou rozličné lekníny, rovněž díky nimž je Ropotamo známo.

Pokud jde o faunu, tak přímo v řece žije mnoho ryb (plotice, tloušť a dalších 50 druhů). Na březích žijí želvy (želva bahenní, želva zelenavá, želva žlutohnědá) a užovky (užovka levhartí, užovka stromová, užovka obojková, užovka podplamatá). Ze savců se tu nacházejí jeleni, srnci, divočáci, šakali, lišky, vydry a kuny. Ptáci jsou zastoupeni lejsky, sovami a také nejatraktivnějším zástupcem místní fauny mořským orlem s rozpětím křídel dva metry.

Vody z řeky se používá pro zavlažování, zejména z přehradní nádrže nad Novým Paničarevem.

Okolí řeky je významně využíváno pro turistický ruch. V laguně je možno plout malými plavidly a výletními loďmi. Mimo to je oblast atraktivní i pro lovce.