Roman Pekárek

Do sněmovny se Pekárek dostal za ODS díky tomu, že tři středočeští poslanci, „rebelové“ Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr složili své mandáty. V květnu 2012 mu přitom soud nepravomocně udělil šestiletý trest vězení za to, že si údajně v roce 2009 řekl o milionový úplatek za výhodnější prodej městských pozemků.[7] Pekárek se proti rozsudku odvolal k Vrchnímu soudu.

Na Pekárka mezitím sílil tlak, aby se mandátu vzdal. Tyto výzvy zazněly ihned po jeho vstupu do sněmovny z různých politických stran, a to včetně ODS. „Budeme ho přesvědčovat, aby pozastavil své členství v ODS, aby zrovna tak nepůsobil v poslaneckém klubu a vůbec ve Sněmovně," řekl premiér a předseda ODS Petr Nečas. „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub," řekl předseda tohoto poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.[8] Také podle místopředsedy ODS Martina Kuby by Pekárka měl nahradit další člověk v řadě.[7] Další v listopadu 2012 nastupující poslanec ODS Pavel Bohatec uvedl, že kdyby byl na jeho místě, mandát by přenechal někomu jinému.[9]

Ještě před složením slibu Pekárka vyzval místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek, aby mandát nepřijal. Takový krok podle něj snižuje politickou kulturu v zemi.[10] Předseda koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg řekl, že doufá, že Pekárek sám ze sněmovny odejde.[11]

Dva dny po vstupu do sněmovny, 9. listopadu 2012, Pekárek pozastavil své členství v ODS. Poslanecký klub strany jej ale vyzval, aby stranu opustil a odešel i ze sněmovny. Místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové mu pohrozila, že bude ze strany vyloučen.[2] Předseda kolínského sdružení ODS Martin Smetana ale prohlásil, že má-li Pekárek pozastavené členství, pak ani je-li pravomocně odsouzen, strana jej ze svých řad nemůže vyloučit.[3]

29. listopadu 2012 imunitní výbor sněmovny doporučil poslancům vydat Pekárka k trestnímu stíhání, 4. prosince tak poslanci učinili, když jej zbavili imunity.[12][13]

18. prosince 2012 Vrchní soud uznal Pekárka vinným, ale trest mu snížil ze šesti na pět let vězení, udělil mu peněžitý trest 250 tisíc korun a zákaz výkonu veřejné funkce na pět let.[3] 18. února 2013 nastoupil do vězení,[5] mandátu se ale ani poté nevzdal a ten mu zanikl až rozpuštěním sněmovny v srpnu 2013.