Roman Boček

Vystudoval učitelství dějepisu a občanské výchovy pro střední školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (promoval v roce 1996, získal titul Mgr.). Později absolvoval manažerské studium na Business School při VUT v Brně, kurz správce konkurzní podstaty a v roce 2006 studium MBA na Brno International Bussiness School.[1] Od roku 1997 pracoval ve vedoucích pozicích několika společností, mezi lety 2003 a 2008 byl ředitelem a předsedou představenstva Oblastní nemocnice Příbram. Zasedal i v představenstvech dalších společností jako Kotva či Real Spektrum.

Je členem ODS, v níž zastával i pozici člena výkonné rady za Středočeský kraj.[2] Od ledna 2009 do července 2010 působil jako náměstek ministra dopravy ČR. V období od června 2009 do září 2010 byl i členem dozorčí rady akciové společnosti České aerolinie.[3] V červenci 2010 se stal 1. náměstkem ministra zemědělství ČR Ivana Fuksy (a později i Petra Bendla).[4] Tím byl do září 2012. V období od září 2010 do listopadu 2012 byl členem dozorčí rady státního podniku Lesy České republiky,[5] od prosince 2010 do září 2012 pak členem dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar.[6] Od března do září 2012 byl navíc jako náměstek ministra zemědělství pověřen řízením Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dne 1. října 2012 se stal členem představenstva Českých drah a výkonným ředitelem ČD pro správu majetku.[7] Na konci července 2013 jej dozorčí rada s okamžitou platností odvolala z pozice člena představenstva ČD.[8]

Lesy České republiky prodaly v roce 2010 (když byl Roman Boček v dozorčí radě) lukrativní pozemky v Kersku švýcarské firmě Unilink, kterou založil AK Toman & Partneři pro švýcarskou firmu Orvilink AG s anonymními vlastníky. AK Toman & Partneři společnost Unilink v roce 2019 majetkové převzala a do vedení dosadila Romana Bočka[9].

Dne 13. června 2013 jej zadržela Policie ČR v souvislosti s kauzou Nagyová[10] (obávala se totiž jeho vycestování do Španělska, odkud by se už nemusel vrátit).[11] Do 19. července 2013 byl ve vazbě, následně Krajský soud v Ostravě vyhověl jeho stížnosti proti vazbě a nadále byl vyšetřován na svobodě. Podle policejního orgánu hrál „spojku“ mezi Janou Nagyovou a trojící rebelujících poslanců z ODS (Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr), a proto jeho aktivity posoudili jako podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby ve formě návodu. Boček svou vinu popírá.[12] V kauze ho obhajovala kancelář Toman & Partneři, která později Romana Bočka zaměstnala, mimo jiné i ve firmě Unilink.