Rochet-Schneider

Společnost, kterou založili Edouard Rochet a Théophile Schneider v Lyonu, původně vyráběla jízdní kola. Od roku 1894 začala s výrobou osobních automobilů. V letech 1895 až 1901 společnost vyrobila přibližně 240 vozů typu „Benz“. Automobily Rochet-Schneider od roku 1903 v licenci vyráběly firmy Florentia, FN, Martini a Nagant. Obchodním sloganem firmy Rochet-Schneider bylo heslo „síla, jednoduchost a tichý chod“.[4] Vozy Rochet-Schneider byly převážně určeny bohatým zákazníkům, měly masivní mosazné díly, vzory zdobené kožené čalounění, ručně opracované dřevěné díly a další „drahé“ součásti.

Firma osobní vozy od roku 1932 nevyráběla, produkce nákladních automobilů pokračovala až do roku 1951, kdy firmu převzala automobilka Berliet.

chronologicky

1889 – vznikla Société de Construction Vélocipédique du Rhône, zakladateli byli Edouard Rochet a Théodore Schneider. Vyráběla byla jízdní kola.

1892 – transformace na Société Lyonnaise de Construction Vélocipédique et Automobile Rochet & Schneider.

1896 – výroba prvního automobilu.

1901 – na pařížském autosalonu byla představena široká nabídka vozů

1905 – po prodeji lyonské továrny za 4,5 milionu franků v předchozím roce vznikla Rochet and Schneider Limited[5], sídlo společnosti bylo v Londýně, produkce probíhala v Lyonu. Vyráběno bylo kolem 250 automobilů ročně. Koncem roku 1907 skončila firma v likvidaci.

1909 – založení akciové společnosti Société anonyme des établissements Rochet-Schneider, odchod Théodore Schneidera.

1909 – založení dceřiné firmy Société du carburateur Zénith, mateřská firma vlastnila 88 % akcií.[6]

1913 – francouzský prezident Raymond Poincaré pořídil jako „služební“ vůz „torpédo“ Rochet-Schneider, jeho dalším oficiálním vozem byl Panhard 20HP.[7].

1926 – na 20. pařížském autosalonu 26. října bylo představeno pět modelů firmy.[8]

1931 – konec výroby osobních automobilů.

1951 – konec výroby těžkých nákladních automobilů.

1959 – společnost se stala filiálkou firmy Berliet.

1968 – ukončení všech aktivit v Lyonu.

První modely byly osazovány jednoválcovými motory, celkově byly velmi podobné tehdejším automobilům německé firmy Benz. Od roku 1901 byly vyráběny modely 8 CV s dvouválci a 12 CV se čtyřválcovými motory, které byly stejně jako ve vozech Panhard & Levassor (Système Panhard) umístěny vpředu.

Později začala firma vyrábět vozy vlastní konstrukce. V roce 1903 byl na trh uveden typ 20/22 CV. V roce 1906 vznikl model 18 CV s motorem o objemu 4400 cm³. Od roku 1907 byly vyráběny vozy se šestiválcovými motory o objemu 10 900 cm³. V roce 1911 nabízela firma kromě jiných i vozy osazené čtyřválci s objemem 4800 cm³ a šestiválcem o objemu 5500 cm³. V roce 1914 si zákazníci mohli vybrat z vozů se čtyř a šestiválcovými motory. V Rakousko-Uhersku vozy značky prodávala například ústecká firma Rösler & Jauernig.

Během první světové války přešel Rochet-Schneider na válečnou výrobu; byla vyráběna nákladní vozidla. Francouzská armáda na základě své objednávky odebrala 1500 vozidel. Po válce byly vyráběny typy 12 CV, 18 CV a 30 CV. V roce 1929 byly v nabídce čtyři modely se čtyř a šestiválcovými motory. Od poloviny dvacátých let 20. století společnost kladla stále větší důraz na užitková vozidla, ačkoli vyráběla a prodávala i osobní automobily. Na 25. pařížském autosalonu v říjnu 1931[9] byl posledním představeným impozantní vůz Rochet-Schneider 26CV s velkým šestiválcovým motorem s rozvodem OHV o objemu přibližně 5 litrů s dvojitým zapalováním a brzdami s posilovačem.[10][9]

Více než dvě desítky dochovaných vozidel značky vystavuje několik, převážně francouzských sbírek.

• 
  Rochet-Schneider (1898)
• 
  Rochet-Schneider (1899)
• 
  Rochet-Schneider (1909)
• 
  Rochet-Schneider 10000 (1912), sbírka Schlumpf
• 
  Rochet-Schneider Typ 14/18 (1925), Cité de l’Automobile – Musée National – Collection Schlumpf v Mylhúzách
• 
  Rochet-Schneider 16500 (1924)
• 
  Rochet-Schneider 20000 (1924)
• 
  Užitkový vůz pro dopravu vína (1912)