Robert B. Wilson

Robert Butler Wilson, Jr. (* 16. května 1937 Geneva, Nebraska) je americký ekonom a emeritní profesor Adamsova managementu na Stanfordově univerzitě. Společně se svým kolegou ze Stanfordu a bývalým studentem Paulem R. Milgromem mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii za rok 2020[1] „za vylepšení teorie aukcí a vynálezů nových formátů aukcí“.[2][3] Jeho další dva studenti, Alvin E. Roth a Bengt Holmström, jsou také vlastními nositeli Nobelovy ceny.[4][5]

Robert B. Wilson
Narození16. května 1937 (84 let)
Geneva
Alma materHarvardova univerzita (do 1959)
Harvardova obchodní škola (do 1963)
Harvardova kolej
Povoláníekonom a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelStanfordova univerzita (1964–2004)
OceněníGuggenheimovo stipendium (1982)
Golden Goose Award (2014)
BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award (2015)
John J. Carty Award for the Advancement of Science (2018)
Nobelova pamětní cena za ekonomii (2020)
 více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilson je známý svými příspěvky do vědy o řízení a podnikové ekonomiky. Jeho disertační práce představila sekvenční kvadratické programování, které se stalo přední iterační metodou pro nelineární programování.[6] Spolu s dalšími matematickými ekonomy na Stanford Business School pomohl přeformulovat ekonomiku průmyslové organizace a teorii organizace za použití nespolupracující teorie her.[7][8] Jeho výzkum nelineárních cen ovlivnil politiku velkých firem, zejména v energetickém průmyslu, zejména v oblasti elektřiny.[9][10]

Život a akademická kariéra

Wilson se narodil 16. května 1937 ve městě Geneva v Nebrasce. Vystudoval Lincoln High School v Lincolnu v Nebrasce a získal plné stipendium na Harvardově univerzitě. Získal titul A.B. z v roce 1959. On pak dokončil jeho M.B.A. v roce 1961 a jeho D.B.A.[11] v roce 1963 na Harvard Business School]. Velmi krátce pracoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a poté se připojil k fakultě na Stanfordově univerzitě. Na fakultě Stanford Business School] působí od roku 1964.[12] Od roku 1993 do roku 2001 byl také přidruženým členem fakulty na Harvardské právnické fakultě].[2]

Výzkum

Wilson je známý pro výzkum a výuku designu trhu, cen, vyjednávání a souvisejících témat týkajících se průmyslové organizace a informační ekonomiky. Je odborníkem na teorii her a její aplikace. Byl hlavním přispěvatelem k návrhům aukcí a konkurenčním nabídkovým strategiím v ropném, komunikačním a energetickém průmyslu a k navrhování inovativních cenových schémat. Jeho práce na stanovení cen prioritních služeb pro elektrickou energii byla implementována v odvětví veřejných služeb.[7][13]

Wilsonův referát Econometrica z roku 1968 The Theory of Syndicates[14] ovlivnil celou generaci studentů ekonomie, financí a účetnictví. Příspěvek klade základní otázku: Za jakých podmínek popisuje očekávané reprezentace užitku chování skupiny jednotlivců, kteří si vybírají loterie a sdílejí riziko paretovsky optimálním způsobem?[15]

Od ukončení studia publikoval zhruba sto článků v odborných časopisech a knihách. Byl pomocným redaktorem několika časopisů a přednesl několik veřejných přednášek.[16]

V roce 1993 vydal Wilson knihu o nelineárních cenách.[17] Jedná se o encyklopedickou analýzu návrhu sazeb a souvisejících témat pro veřejné služby, včetně energetiky, komunikací a dopravy.[9] Kniha získala v roce 1995 cenu Leo Melamed Prize, což je cena udělovaná jednou za dva roky Chicagskou univerzitou za „vynikající stipendium profesora obchodu“.[18]

Mezi další příspěvky k teorii her patří vyjednávání o mzdách a stávky a v právních kontextech vyjednávání o urovnání. Je autorem některých základních studií vlivu reputace na predátorské ceny, cenové války a další konkurenční bitvy.[13]

Vyznamenání

Od té doby, co Wilson dokončil bakalářské, magisterské a doktorské studium na Harvard College a Harvard Business School, publikoval přibližně 100 článků v odborných časopisech a knihách, za které získal mnoho vyznamenání.[19]

Nobelova pamětní cena za ekonomii

Královská švédská akademie věd ocenila Wilsona a Paula Milgroma jako spoluvlastníky Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2020 za to, že „vylepšili teorii aukcí a vymysleli nové formáty aukcí, což přineslo prospěch prodejcům, kupujícím a daňovým poplatníkům po celém světě“.[2] Alvin Roth (ekonom, který byl současně příjemcem Nobelovy ceny za rok 2012 a jehož doktorským poradcem byl Wilson), řekl, že Wilson a Milgrom „nejen zásadně změnili způsob, jakým chápeme aukce – změnily i to, jak se věci draží.“[20] Akademie konkrétně uznala Wilsonovo úsilí při analýze aukcí se společnou hodnotou, kde uchazeči odvozují společnou hodnotu ze základního zdroje, a jeho teoretické důkazy, že uchazeči mají tendenci nabízet nižší cenu, než je jejich nejlepší odhad společné hodnoty, aby se vyhl prokletí vítěze. Některé příklady dražeb s běžnou hodnotou zahrnují rádiové frekvenční spektrum a minerály.[21]

Členství a ocenění

Je zvoleným členem Národní akademie věd, označeným „významným pracovníkem“ Americké ekonomické asociace a členem, bývalým důstojníkem a členem rady ekonometrické společnosti. V roce 1986 mu byla udělena čestná hodnost doktora ekonomie na Norské škole ekonomiky a podnikové správy. V roce 1995 mu byl udělen čestný titul doktora práv na Chicagské univerzitě.[7] V roce 2014 získal Wilson cenu Golden Goose Award za svou práci zahrnující aukční design.[22]

Získal cenu BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award] (2015) v kategorii ekonomika, finance a management za své „průkopnické příspěvky k analýze strategických interakcí, když hospodářské subjekty mají omezené a odlišné informace o svém prostředí“.[23] S kolegy Davidem M. Krepsem] a Paulem Milgromem mu byla v roce 2018 udělena cena Johna J. Cartyho za rozvoj vědy].[24]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert B. Wilson na anglické Wikipedii.

  1. CHERRIER, Beatrice; SAÏDI, Aurélien. Reflections on the 2018 Nobel Memorial Prize Awarded to Paul Romer. Erasmus Journal for Philosophy and Economics. 2020-02-17, roč. 12, čís. 2. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1876-9098. DOI 10.23941/ejpe.v12i2.450.
  2. Companion October 2020: full issue PDF. BSAVA Companion. 2020-10-01, roč. 2020, čís. 10, s. 1–37. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 2041-2487. DOI 10.22233/20412495.1020.1.
  3. KULKARNI, Sneha. The 2015 Nobel Prize in Economics awarded to Angus Deaton. Editage Insights [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  4. TURNER, Barry. Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-0-230-36009-9, ISBN 978-1-349-59541-9. S. 51–51.
  5. Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-1-137-44008-2, ISBN 978-1-349-68398-7. S. 54–54.
  6. SCHITTKOWSKI, Klaus; YUAN, Ya-Xiang. Sequential Quadratic Programming Methods. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-40053-1.
  7. KILTS, James M. Proceedings of 2006 QME Conference. Quantitative Marketing and Economics. 2007-01-25, roč. 5, čís. 1, s. 93–97. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1570-7156. DOI 10.1007/s11129-006-9019-8.
  8. ROTH, Alvin E.; WILSON, Robert B. How Market Design Emerged from Game Theory: A Mutual Interview. Journal of Economic Perspectives. 2019-08-01, roč. 33, čís. 3, s. 118–143. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0895-3309. DOI 10.1257/jep.33.3.118. (anglicky)
  9. WALKER, Julie M.; OKAMURA, Allison M. Continuous Closed-Loop 4-Degree-of-Freedom Holdable Haptic Guidance. IEEE Robotics and Automation Letters. 2020-10, roč. 5, čís. 4, s. 6853–6860. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 2377-3766. DOI 10.1109/lra.2020.3020581.
  10. WILSON, Robert. Architecture of Power Markets. Econometrica. 2002-07, roč. 70, čís. 4, s. 1299–1340. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0012-9682. DOI 10.1111/1468-0262.00334. (anglicky)
  11. DANØ, Sven. Elements of the Mathematical Theory of Linear Programming. Vienna: Springer Vienna Dostupné online. ISBN 978-3-7091-3649-2, ISBN 978-3-7091-3647-8. S. 5–14.
  12. PANIC 2020. PhoBiA Annual Nanophotonics International Conference, 12-14 October 2020, Wrocław, Poland. dx.doi.org. 2020. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.37190/panic2020abstracts.
  13. BERTANHA, Marinho. Regression discontinuity design with many thresholds. Journal of Econometrics. 2020-09, roč. 218, čís. 1, s. 216–241. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0304-4076. DOI 10.1016/j.jeconom.2019.09.010.
  14. WILSON, Robert. The Theory of Syndicates. Econometrica. 1968-01, roč. 36, čís. 1, s. 119. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.2307/1909607.
  15. ELIASHBERG, Jehoshua; WINKLER, Robert L. Risk Sharing and Group Decision Making. Management Science. 1981-11, roč. 27, čís. 11, s. 1221–1235. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0025-1909. DOI 10.1287/mnsc.27.11.1221. (anglicky)
  16. NORRIE, Kenneth McK. October 1999. [s.l.]: Edinburgh University Press Dostupné online. ISBN 978-1-84586-119-3. S. 15–18.
  17. WILSON, ROBERT B. Nonlinear pricing. New York: Oxford University Press x, 429 pages s. Dostupné online. ISBN 0-19-506885-8, ISBN 978-0-19-506885-6. OCLC 24379202
  18. ADAMS, Colin. CSI: MSRI. The Mathematical Intelligencer. 2011-03-03, roč. 33, čís. 2, s. 18–21. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0343-6993. DOI 10.1007/s00283-010-9183-2.
  19. FLETCHER, Liz; TRIENDL, Robert. Japan's first biotechnology graduate school will open in April. Bioentrepreneur. 2003-02-06. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1542-6572. DOI 10.1038/bioent716.
  20. DAY, Robert; MILGROM, Paul R. Core-Selecting Package Auctions. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-107-13534-5, ISBN 978-1-316-47160-9. S. 226–240.
  21. The Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel, 2019. The Scandinavian Journal of Economics. 2020-07, roč. 122, čís. 3, s. 851–852. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0347-0520. DOI 10.1111/sjoe.12421.
  22. Psychologist wins Golden Goose Award. PsycEXTRA Dataset [online]. 2014 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  23. Journal:. [s.l.]: Harvard University Asia Center Dostupné online. ISBN 978-1-68417-294-8, ISBN 1-68417-294-2. S. 228–267.
  24. Stanford Geothermal Program (quarterly technical report, October--December 1991). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.