Riza Kapetanović

Riza-beg Kapetanović Ljubušak (25. května 1868 Vitina, okres Ljubuški, osmanská říše – 24. prosince 1931 Sarajevo, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský básník a velkostatkář bosňáckého původu.

Riza Kapetanović
Narození25. května 1868
Vitina
Úmrtí24. prosince 1931 (ve věku 63 let)
Sarajevo
Povoláníbásník
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se do rodiny bohatého statkáře a úředníka Mehmed-bega Kapetanoviće, který se po rakousko-uherské okupaci Bosny a Hercegoviny roku 1878 přestěhoval z rodinného statku v hercegovské vsi Vitina do Sarajeva. Jako první Bosňák absolvoval kadetní školu v Sarajevu (Militär-Knabenpensionat). Po celý život pobýval rentu z rodinných statků a svůj volný čas věnoval literární tvorbě. Do roku 1918 spolupracoval mimo jiné s kulturními časopisy Bosanska vila, Bošnjak, Vienac, Nada a Behar. Roku 1903 se podílel na založení podpůrného spolku Gajret (Úsilí), kterému vymyslel jméno.

Mezi lety 1905 a 1910 a nato od roku 1913 do konce první světové války zasedal v sarajevském městském zastupitelstvu.

Jeho básnická sbírka Pjesme Riza bega Kapetanovića-Ljubušaka (Sarajevo 1893), vydaná latinkou namísto dosud převládající cyrilice, byla prvního svého druhu mezi bosňáckými spisovateli na konci 19. století.[1]

Riza-beg se roku 1889 oženil s Munirou Bašagić, dcerou mufetiše, revizora, Zemského vakufského pověřenectva Ibrahim-bega a sestrou spisovatele Safvet-bega.[2][3][4]

Dílo
  • Pjesme (Básně, Sarajevo 1893), básnická sbírka
  • Zulumćarev san (Násilníkův sen, 1896), drama
  • Hadžun: Hadžibeg Rizvanbegović (1904/1905, tiskem Sarajevo 1906), drama
  • Riza-beg Kapetanović Ljubušak mlađi: književni pupoljci iz hercegovačke dubrave (Riza-beg Kapetanović Ljubušak mladší: literární poupata z hercegovského háje, ed. Muhidin Džanko, Sarajevo 2008), sebraná díla: básně, dramata, črty a cestopis z hadždže

Odkazy

Reference
  1. KAPETANOVIĆ LJUBUŠAK, Riza-beg. Riza-beg Kapetanović Ljubušak mlađi: književni pupoljci iz hercegovačke dubrave. Sarajevo: Dobra knjiga, 2008. S. 5–17.
  2. Zaruke. Sarajevski list. 10. 4. 1889, roč. XII, čís. 42, s. 3.
  3. Svatovi. Sarajevski list. 31. 7. 1889, roč. XII, čís. 90, s. 1.
  4. Muhamedovski svatovi. Sarajevski list. 4. 8. 1889, roč. XII, čís. 92, s. 2.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.