Richard Král

S hokejem začínal v rodných Pardubicích, stal se dokonce členem mistrovského týmu z roku 1989, ale sám kvůli minimálnímu podílu, zaznamenal jen tři starty, titul mezi své úspěchy nepočítá.[2] V dalších sezonách už se však zařadil mezi opory týmu. Klubu se v první polovině 90. let příliš nedařilo, výjimkou byla cesta do finále v sezoně 1993/1994, ve které se Král stal ligovým králem střelců.

Nejlepší roky kariéry, deset let, odehrál v Třinci. Jeho přestup z Pardubic do Třince v roce 1995 doprovázely nepříjemné okolnosti, když mu mateřský klub, který zažíval existenční starosti, dělal problémy například tím, že mu udělil pokutu. V Třinci pod trenérem Aloisem Hadamczikem okamžitě skvěle zapadl a zaujal pozici prvního centra a časem i kapitána mužstva. Sedmkrát během svého angažmá vyhrál týmové kanadské bodování, dvakrát vyhrál bodování celé soutěže.[3]

Největší týmový úspěch v třineckých barvách zaznamenal v sezoně 1997–1998, kdy pomohl klubu do prvního extraligového finále, ve kterém však Třinec podlehl favorizovanému Vsetínu.[4] O rok později mužstvo získalo bronzové medaile. S přezdívkou "král Richard" se stal velkým oblíbencem třineckého publika. Po hořkém konci v Pardubicích se do Třince přestěhoval a trvalé bydliště zde měl téměř 20 let. Na vrcholu své popularity byl dokonce zvolen v obecních volbách a jedno volební období byl zastupitelem. Po deseti sezonách se však Král s třineckým klubem, respektive jeho vedením, nerozešel v dobrém. Spory zašly tak daleko, že majitel klubu Ján Moder nepovolil v roce 2015 pověšení Králova dresu pod střechu nové haly.[5] Při oslavách 90. výročí klubu v roce 2019 však došlo k usmíření starých křivd, Král se zúčastnil exhibice a jeho číslo bylo vyřazeno a dres zavěšen pod stropem arény.[6]

Po konci v Třinci v závěrečné fázi aktivní kariéry ještě vystřídal několik klubů. Působil krátce ve Zlíně a Plzni. Mladé Boleslavi pomohl v roli lídra a kapitána týmu k historickému postupu do extraligy v roce 2008 a další dvě sezony v ní v dresu "Bruslařů" ještě odehrál. V roce 2010 přestoupil do polského klubu GKS Jastrzębie, se kterým v roce 2013 získal Polský pohár. Hráčskou kariéru ukončil v roce 2014.[7]

Král v nejlepších "třineckých" časech patřil mezi elitní české centry. Reprezentační kariéra ho však minula. I díky tehdejší vysoké konkurenci na tomto postu.

Po ukončení hráčské kariéry se Král rozhodl věnovat trenérské dráze. Přestěhoval se do rodných Pardubic a v místním klubu začal pracovat u mládeže.[8] V první sezoně působil jako asistent trenéra u dorostu a juniorky. Ve druhé povýšil na post hlavního trenéra juniorského mužstva. Avšak hned v říjnu 2015 po odvolání Miloše Říhy ml. od prvního týmu Dynama převzal jeho pozici, jeho asistentem se stal kolega od mládežnických výběrů Marek Zadina.[9] Královi se však nedařilo dlouhodobě zvednout výkonnost mužstva a v lednu 2016 byl z pozice hlavního trenéra odvolán a vrátil se k mládeži, kde působil v dalších letech v roli trenéra juniorky a hlavního trenéra svazové Akademie. V průběhu sezony 2018/2019 se připojil v pozici asistenta trenéra k novému realizačnímu týmu Ladislava Lubiny, který do klubu přišel s cílem zachránit tým v extralize.[10] To se přes nedobré výsledky v průběhu základní části a suverénně poslední místo přece jen v baráži podařilo. Král se pak vrátil plnohodnotně k práci u juniorky. V listopadu 2020 se však podruhé stal hlavním trenérem pardubického extraligového mužstva, když nahradil odvolaného Milana Razýma. Jako spolupracovníky si vybral Davida Havíře, Petra Sýkoru a v roli týmového manažera Tomáše Rolinka.[11] Mužstvo se pod Královým vedením zvedlo ze dna tabulky a po základní části skončilo na sedmém místě. Vedení klubu na základě tohoto výsledku prodloužilo s Králem i jeho štábem smlouvu i na následují sezonu.[12] Do sezony 2021/22 vstoupily Pardubice dobře, avšak v závěru se propadly do výsledkové krize a musely hrát předkolo playoff. V něm uspěly, ale ve čtvrtfinále vypadly s Motorem. Mužstvo tak nenaplnilo svoje cíle a Král byl odvolán z funkce. Ten však nakonec v trenérské štábu Dynama zůstal a stal se jedním z asistentů nového hlavního kouče R. Rulíka.[13]

• 1998 ČHL - Nejlepší nahrávač v playoff
• 1998 ČHL - Nejproduktivnější hráč v playoff
• 2000 ČHL - Nejlepší nahrávač
• 2000 ČHL - Nejproduktivnější hráč
• 2003 ČHL/SHL - Utkání hvězd české a slovenské extraligy
• 2003 ČHL - Nejlepší nahrávač
• 2003 ČHL - Nejproduktivnější hráč
• 2003 ČHL - Nejlepší střelec v oslabení
• 2006 ČHL - Nejvíce vstřelených vítězných branek
• 2006 ČHL - Nejlepší střelec v oslabení
• 2008 1.ČHL - Nejlepší střelec v playoff
• 2008 1.ČHL - Nejproduktivnější hráč v playoff
• 2008 1.ČHL - Nejlepší hráč v pobytu na ledě (+/-)
• 2008 Postup s týmem BK Mladá Boleslav do ČHL
• 2011 PHL - Nejlepší nahrávač
• 2011 PHL - Nejproduktivnější hráč
• 2011 PHL - Nejlepší střelec v přesilových hrách
• 2013 PHL - Nejlepší střelec

• V ročníku 1999/2000 vytvořil v české extralize rekord v počtu nasbíraných asistencí v základní části.
• 28. října 2001 vstřelil v české nejvyšší soutěži svůj 250. gól proti Litvínovu.

Richard Král nastupoval v sezónách 1994/95 - 1996/97 v pardubickém hokejbalovém klubu Svítkov Stars, aby se nejprve účastnil jeho postupu do extraligy a poté v ní další dva roky působil. Na svém kontě má 25 zápasů, 33 vstřelených branek a 23 asistencí.[14] V roce 1996 se s klubem stal vítězem Českého poháru, v roce 1998 pak mistrem světa za Českou republiku.[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Král na Wikimedia Commons
• Richard Král – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Richard Král – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Richard Král – statistiky na Hokej.cz