Riccardo Zandonai

Riccardo Zandonai, psán také Zandonài (28. května 1883 Borgo Sacco, předměstí Rovereta, Rakousko-Uhersko – 5. června 1944 Trebbiantico, Itálie) byl italský hudební skladatel.

Riccardo Zandonai
Základní informace
Rodné jménoRiccardo Antonio Francesco Zandonai
Narození28. května 1883
Rovereto
Úmrtí5. června 1944 (ve věku 61 let)
Pesaro
Žánryopera
Povoláníhudební skladatel, dirigent a muzikolog
Významná dílaFrancesca da Rimini
Manžel(ka)Tarquinia Tarquini
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Zandonai se narodil v Borgo Sacco (dnes předměstí Rovereta). Již v mládí projevil hudební nadání a v roce 1899 vstoupil na konservatoř v Pesaru. Mezi jeho učiteli byl mimo jiné Pietro Mascagni. Devítileté studium absolvoval ve třech letech, v roce 1902. Během studia složil sbor Inno degli studenti trentini, který se stal hymnou separatistických snah mladých lidí rodné provincie. Absolventskou prací byla kantáta pro sóla, sbor a orchestr Il ritorno di Odisseo (Návrat Odysseův) komponovaná podle básně italského básníka Giovanni Pascoliho.

Mimořádný úspěch zaznamenal Zandonai v roce 1914 operou Francesca da Rimini, volnou adaptací stejnojmenného dramatu Gabriela D'Annunzia. Opera se stala součástí světového repertoáru a několikrát byla nahrána na gramofonové desky. Krátce po premiéře této opery se oženil se sopranistkou Tarquinií Tarquiniovou, pro kterou už v roce 1911 napsal titulní roli v opeře Conchita.

Po vypuknutí 1. světové války složil v roce 1916 vlasteneckou píseň Alla Patria věnovanou Itálii. Na oplátku mu rakousko-uherské úřady zkonfiskovaly veškerý majetek v Saccu (po válce mu byl vrácen).

Když zemřel Giacomo Puccini a zanechal nedokončené třetí jednání opery Turandot, byl Zandonai mezi několika skladateli, které vydavatelství Ricordi zvažovalo pro její dokončení. Puccini sám před smrtí doporučoval tuto volbu. Zandonai měl i podporu dirigenta Toscaniniho, ale Pucciniho syn Tonio, z dosud nejasných důvodů, tuto volbu vetoval. Dokončením pak byl pověřen Franco Alfano.

V roce 1935 se Zandonai stal ředitelem Rossiniho konzervatoře v Pessaru. Zde oživil některá Rossiniho díla, například operu Il viaggio a Reims (Cesta do Remeše) a předehru k opeře Maometto secondo (Mohamed druhý). V roce 1941 přepracoval operu La gazza ladra (Straka zlodějka) a zredukoval ji na tři jednání.

O tři roky později zemřel po operaci žlučníku. Je pochován ve svém rodném městě Borgo Sacco. Jeho jméno nese divadlo v Roveretu.

Dílo
Hrobka skladatele v Borgo Sacco, Rovereto.

Opery
  • La coppa del re, op. 1 (libreto: Gustavo Chiesa podle Friedricha Schillera, 1902/03)
  • L’uccellino d’oro, op. 2 (libreto: Giovanni Chelodi podle bratří Grimmů, 1907 Sacco)
  • Il grillo del focolare, op. 3 (libreto: Cesare Hanau podle Charlese Dickense, 1908 Turín)
  • Conchita, op. 4 (libreto: Maurice Vaucaire, Carlo Zangarini podle Pierre Louÿs: La femme et le pantinl, 1911 Milán, Teatro Dal Verme)
  • Melenis, op. 5 (libreto: Massimo Spiritini a Carlo Zangarini podle Louise Bouilheta, 1912 Milán)
  • Francesca da Rimini, op. 6. (libreto: Tito Ricordi podle Gabriela D’Annunzia, 1914 Turín, Teatro Regio)
  • La via della finestra, op. 7 (libreto: Giuseppe Adami podle Eugèna Scribea, 1919 Pesaro; přepracovaná verse 1923 Pesaro)
  • Giulietta e Romeo, op. 8 (libreto: Arturo Rossato (podle Luigi Alvise Da Porto, 1922 Řím Teatro Costanzi)
  • I cavalieri di Ekebù, op. 9 (libreto: Arturo Rossato podle Selmy Lagerlöfové 1925 Milán, Scala)
  • Giulian, op. 10 (libreto: Arturo Rossato (podle Jacoba de Voragine: Legenda Aurea, 1928 Neapol)
  • Una partita, op. 11 (libreto: Arturo Rossato podle Alexandra Dumasee staršího, 1933 Milán)
  • La farsa amorosa, op. 12 (libreto: Arturo Rossato Pedra Antonia de Alarcóna, 1933 Řím)
  • Il bacio, op. 13 (libreto: Arturo Rossato a Emidio Mucci podle Gottfrieda Kellera , 1954 Milán)
  • Ajax, op. 18 (scénická hudba pro mužský sbor a orchestr podle Sofokla 1939 Syrakusy)

Orchestrální skladby
  • Canzone montanina (1902)
  • Serenata medioevale pro violoncello a malý orchestr (1909)
  • Primavera in Val di Sole (1914/15)
  • Autunno fra i monti (1917/18)
  • Concerto Romantico pro housle a orchestr (1920)
  • Quadri di Segantini (1932)
  • Il flauto notturno pro flétnu a malý orchestr(1932)
  • Piccola sinfonia agreste (1933)
  • Concerto andaluso pro violoncello a malý orchestr (1934)
  • Spleen pro violoncello a orchestr (1934)

Komorní hudba
  • Smyčcový kvartet G-Dur (1904)
  • Trio-Serenata pro klavírní trio (1943)

Klavír
  • Sogno Giovanile (1895)
  • Canzone Montanina (1902)
  • Berceuse (1902)
  • Sera (1904)
  • Tempo di Valzer (1914)
  • Telefunken (1929)
  • Fiori Sotto La Neve (1931)

Vokální skladby
  • Scena dal V° Canto dell’Inferno (tenor a orchestr, text Dante Alighieri, 1899)
  • Il conte Ugolino (tenor a orchestr, text Dante Alighieri, 1900)
  • Il ritorno di Odesseo pro soprán, baryton, mužský sbor a orchestr (text Giovanni Pascoli, 1901)
  • Il sogno di Rosetta pro soprán, tenor, ženský sbor a orchestr (text Giovanni Pascoli, 1901)
  • Il Salmo 2 pro mužský sbor a orchestr (1903)
  • Padre nostro che ne' cieli stai pro mužský sbor a orchestr (text Dante Alighieri, 1903)
  • Ave, o Maria pro ženský sbor s nástrojovým doprovodem (1908)
  • Vere novo pro baryton a orchestr (text Gabriele D’Annunzio, 1911)
  • Messa da Requiem (1916)
  • Pregiera alla Vergine pro ženský sbor a varhany nebo žesťový orchestr (1922)
  • La ballata del Messimerit pro tenor mužský sbor a orchestr (1942)

Písně
  • 6 melodií: Visione invernale; Ultima Rosa; I due tarli; Serenata; Lontana; L’assioulo (1900–1904)
  • 3 liriche francesi: Ariette; Coucher de soleil à Kérazur; Soror dolorosa (1912)
  • 6 melodií: Mistero; Notte di neve; Mistica; Portami via!; Sotto il ciel; La serenata (1903–1920):
  • Dicono i morti pro tenor, mužský sbor a klavír (1923)
  • Tre vocalizzi (1929)

Filmová hudba
  • La principessa Tarakanova (1938)
  • Der singende Tor (1939)
  • Traummusik (1940)
  • Ritorno (1940)
  • Amami, Alfredo! (1940)
  • Arditi civili (1940)
  • Caravaggio, il pittore maledetto (1941)

Literatura
  • Adriano Bassi: Riccardo Zandonai, Lalli Editore, 1980
  • Konrad Dryden: Riccardo Zandonai: A Biography (Peter Lang Publishing, Berlin, 1999), ISBN 0-8204-3649-6

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.